Anglické ekvivalenty nejfrekventovanějších českých předložek

Klégr, Aleš - Malá, Markéta - Šaldová, Pavlína

                            brožovaná, 186 str., 1. vydání,  vydáno: srpen 2012

                               Studie je první sondou svého druhu u nás, která systematicky zkoumá anglické překladové ekvivalenty tří nejfrekventovanějších českých předložek. Z frekvenčních slovníků pro češtinu a angličtinu vyplývá, že předložky patří v obou jazycích k nejužívanějšímu slovnímu druhu. Překlad českých předložek do angličtiny je pak jedním z nejčastějších zdrojů chyb českých mluvčích v angličtině. Díky paralelnímu korpusu (projekt InterCorp, ÚČNK FF UK) se podařilo na dostatečně velkém a reprezentativním vzorku získat informace o tom, jak vypadá v českém literárním textu distribuce předložky v/ve, na a s/se z funkčního a sémantického hlediska a tomu odpovídající rozložení anglických ekvivalentů. Cílem studie je alespoň zčásti zaplnit mezeru v kontrastivním popisu předložek a obohatit tak jednak teoretický popis tohoto slovního druhu, jednak poskytnout spolehlivé údaje pro praktické potřeby aplikované lingvistiky, překladu a lexikografie.

          0. Úvod

1. České a anglické předložky v odborné literatuře

1.1 Stručný přehled prací o českých předložkách

1.2 Stručný přehled prací o anglických předložkách

1.3 Kontrastivní studie o anglických předložkách

2. Projekt česko-anglické kontrastivní studie

3. Předložka v/ve

3.0 Popis předložky v/ve v českém slovníku

3.1 Analýza souboru

3.2 Klíma: předložka v/ve

3.2.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

3.2.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

3.3 Kundera: předložka v/ve

3.3.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

3.3.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

3.4 Viewegh: předložka v/ve

3.4.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

3.4.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

3.5 Celkový obraz anglických ekvivalentů předložky v/ve

3.6 Anglické předložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou v/ve

3.6.1 Adverbiální funkce předložkových ekvivalentů

3.6.2 Modifikační funkce předložkových ekvivalentů

3.6.3 Předmětová funkce předložkových ekvivalentů

3.6.4 Ostatní funkce předložkových ekvivalentů

3.7 Nepředložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou v/ve

3.7.1 Lexikálně-strukturní ekvivalenty předložky v/ve

3.7.2 Implikované ekvivalenty předložky v/ve

3.8 Závěry

4. Předložka na

4.0 Popis předložky na v českém slovníku

4.1 Analýza souboru

4.2 Klíma: předložka na

4.2.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

4.2.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

4.3 Kundera: předložka na

4.3.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

4.3.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

4.4 Viewegh: předložka na

4.4.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

4.4.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

4.5 Celkový obraz anglických ekvivalentů předložky na

4.6 Anglické předložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou na

4.6.1 Adverbiální funkce předložkových ekvivalentů

4.6.2 Předmětová funkce předložkových ekvivalentů

4.6.3 Modifikační funkce předložkových ekvivalentů

4.6.4 Ostatní funkce předložkových ekvivalentů

4.7 Nepředložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou na

4.7.1 Lexikálně-strukturní ekvivalenty předložky na

4.7.2 Implikované ekvivalenty předložky na

4.8 Závěry

5. Předložka s/se

5.0 Popis předložky s/se v českém slovníku

5.1 Analýza souboru

5.2 Klíma: předložka s/se

5.2.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

5.2.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Klímova textu

5.3 Kundera: předložka s/se

5.3.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

5.3.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Kunderova textu

5.4 Viewegh: předložka s/se

5.4.1 Předložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

5.4.2 Nepředložkové ekvivalenty v překladu Vieweghova textu

5.5 Celkový obraz anglických ekvivalentů předložky s/se

5.6 Anglické předložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou s/se

5.6.1 Adverbiální funkce předložkových ekvivalentů

5.6.2 Předmětová funkce předložkových ekvivalentů

5.6.3 Modifikační funkce předložkových ekvivalentů

5.6.4 Ostatní funkce předložkových ekvivalentů

5.7 Nepředložkové ekvivalenty českých výrazů s předložkou s/se

5.7.1 Lexikálně-strukturní ekvivalenty předložky s/se

5.7.2 Implikované ekvivalenty předložky s/se

5.8 Závěry

6. Srovnání v/ve, na a s/se a jejich ekvivalentů

6.1 Obecné tendence u zkoumaných českých předložek

6.2 Rozdíly mezi jednotlivými českými předložkami a jejich ekvivalenty.

6.3 Srovnání českých předložek z hlediska jednotlivých typů ekvivalentů

7. Závěr

Příloha

Literatura

                    Předložená práce, která vznikla v rámci projektu "Studie k anglicko-české překladové mluvnici a aplikovanému výzkumu komunikace" (Výzkumný záměr MSM 0021620825 Jazykové struktury a komunikace), prozrazuje svou odborností, koncepční transparentností i promyšleným způsobem prezentace další úspěšnou publikaci týmu pražských anglistů, jehož autorky a autor, ač teoreticky ukotveni v tradicích pražské funkční lingvistiky, zdařile využívají současných poznatků o analýze korpusových dat, aby tak zvolenou tematiku obohatili jak v rovině kvantitativní, tak, a to především, kvalitativní. Jejich přístup je jasným důkazem toho, že jen lingvista s bohatým teoretickým zázemím je schopen jemně analyzovat množství korpusových dat a nalézat bohatství dokladů autentického jazykového úzu k výrazné inovaci poznatků, případně, řečeno s Hallidayem, ke zjemnění škály dosavadních poznatů (scale of delicacy).

Výhodou pro čtenáře je transparentní, zrcadlové uspořádání všech deskriptivních a analytických částí věnovaných jednotlivým předložkám, na základě kterého si čtenář postupně vytváří prediktabilní procesní mechanismus, který mu umožňuje podílet se tvůrčím způsobem na předkládaných konfrontacích a mnohem systematičtěji vnímat shody a rozdíly všech tří zmíněných souborů předložek.

Výchozím kritériem konfrontace je popis jednotlivých předložek v českém slovníku. Ten umožňuje autorům porovnat výsledky korpusových dat svíce méně preskriptivním a do jisté míry "zakonzervovaným" popisem slovníkových hesel - a navrhnout v závěru práce jejich územ podloženou aktualizaci (viz Příloha).

Jedním z cílů autorů této studie bylo podle jejich vlastních slov " poskytnout data o užívání předložek pro praktické účely: lexikografický popis předložek a aplikovanou lingvistiku" Dovoluji si tvrdit, že výsledná studia, přesto že se autoři brání tomu, že by obsahovala zevrubný popis dosavadního teoretického bádání, je příkladným využitím poznatků různých škol a směrů jazykového bádání při funkční analýze korpusových dat, jejich kvantifikaci a především kvalifikaci, která se nepouští do nezdůvodněných generalizací, bere však v úvahu makro- i mikrostrukturu zkoumaných textů , typologickou i uzuální specifičnost zkoumaných jazyků - a vytváří tak solidní metodologickou bázi pro analogické konfrontace dalších předložek, kterým se autoři hodlají věnovat v následných projektech.

         Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Kamila Tárnyiková, Csc.