Školní vzdělávání v Německu

Ježková Věra - Janík Tomáš - von Kopp Botho

                 brožovaná, 226 str.

V publikaci jsou představeny čtyři základní problémové okruhy, které se jeví jako zásadní v německém školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školství: a) evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení, b) raná podpora dětí a žáků, c) problematika imigrantů, d) výuka cizím jazykům dětí německých i dětí imigrantů. Tyto okruhy jsou zasazeny do širšího kontextu informací o Spolkové republice Německo, její vzdělávací politice, vzdělávacím systému a empirickém výzkumu školního vzdělávání v Německu. V závěrečné kapitole reaguje zahraniční spoluautor na témata, která jsou předmětem předchozích kapitol, a stručně upozorňuje i na některé další aktuální problémy německé vzdělávací politiky. Poskytuje tak na danou problematiku "pohled zevnitř", na rozdíl od "pohledu zvenku", který přinášejí čeští autoři. Publikace obsahuje rovněž implicitní i explicitní komparaci s českým školstvím.

                Předmluva

1. Spolková republika Německo - několik pohledů na zemi

1.1 Správní členění

1.2 Politický systém, legislativa, exekutiva

1.3 Stručný historický přehled

1.4 Ekonomika a zemědělství

1.5 Zeměpisná charakteristika

1.6 Obyvatelstvo, rodina, mládež

1.7 Náboženství

1.8 Věda a kultura

2. Vzdělávací a kulturní politika

2.1 Forum Bildung + Bildung Plus

2.2 Zprávy OECD (Organization for Economic Co-Operation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

2.2.1 Zpráva Bildung aufeinen Blick 2005

2.2.2 Zpráva Bildung aufeinen Blick 2007

2.3 Zpráva Vzdělávání v Německu (Bildung in Deutschland)

2.4 Aktuální témata německé vzdělávací politiky

2.5 Mezinárodní a evropská dimenze ve vzdělávání

2.5.1 Mezinárodní a evropská dimenze vzdělávací politiky

2.5.1.1 Základní kompetence a principy

2.5.1.2 Mezinárodní a evropská dimenze vzdělávací politiky na úrovni primárního až vyššího sekundární vzdělávání

2.5.1.3 Mezinárodní a evropská dimenze vzdělávací politiky na úrovni terciárního vzdělávání

2.5.2 Zahraniční a kulturní politika

3. Vzdělávací systém Německa

3.1 Krátký pohled do historie

3.1.1 Vývoj ve Spolkové republice Německo do roku 1990

3.1.2 Vývoj v Německé demokratické republice do roku 1990

3.1.3 Vývoj k německéjednotě ve vzdělávání od roku 1990

3.2 Základní charakteristika vzdělávacího systému

3.3 Řízení a financování školství

3.3.1 Základní principy a právní základy

3.3.2 Financování

3.4 Struktura vzdělávacího systému

3.4.1 Vzdělávací instituce

3.4.1.1 Preprimární stupeň

3.4.1.2 Primární stupeň

3.4.1.3 Nižší sekundární stupeň

3.4.1.4 Vyšší sekundární stupeň

3.4.1.5 Příprava na povolání

3.4.1.6 Terciární stupeň

3.4.1.7 Další vzdělávání (Weiterbildung) /Vzdělávání dospělých (Erwachsenenbildung)

3.4.2 Ukončování studia, závěrečné zkoušky / Přechody mezi stupni / Přijímání ke studiu

3.4.3 Vzdělávání učitelů

3.4.3.1 Vzdělávání učitelů v Hesensku

3.4.3.2 Vzdělávání učitelů v Sasku

4. Evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení

4.1 Strategie monitorování vzdělávacího systému

4.2 Evaluace škol

4.3 Srovnávání školní úspěšnosti žáků

4.3.1 Účast Německa v mezinárodních srovnáváních školní úspěšnosti

4.3.2 Německá národní srovnávání školní úspěšnosti

4.4 Zajišťování kvality prostřednictvím rozvoje vzdělávacích standardů

4.5 Hodnocení žáků ve školách

4.5.1 Známky a vysvědčení

4.5.2 Maturitní zkouška

5. Raná podpora dětí a žáků

5.1 Hlavní principy rané podpory dětí a žáků

5.2 Hlavní organizační formy rané podpory dětí a žáků

6. Imigranti v německé společnosti a ve školním vzdělávání

6.1 Vývoj přistěhovalectví v Německu

6.2 Vymezení problematiky a základních pojmů

6.3 Problematika imigrantů ve školním vzdělávání v pohledu odborníků a výzkumu

6.4 Opatření na podporu imigrantů

7. Výuka cizím jazykům a jazyková podpora imigrantů

7.1 Organizace výuky cizím jazykům

7.2 Raná výuka cizímjazykům

7.3 Jazyková podpora imigrantů - situace v letech 2000-2007

7.4 Jazyková podpora imigrantů - navrhovaná a realizovaná opatření

7.5 Bilingvní vyučování

7.5.1 Zpráva Pracoviště pro interkulturní konflikty a společenskou integraci 2005

7.5.2 Zpráva Pracoviště pro interkulturní konflikty a společenskou integraci 2006

7.6 Poznatky Sdružení pro ranou vícejazyčnost v denních zařízeních pro děti a ve školách

7.7 Jazyková podpora dětí a mladistvých z rodin imigrantů - příklad spolkové země Hesensko

7.8 Jazyková podpora dětí a mladistvých z rodin imigrantů - příklad spolkové země Sasko

8. Empirický výzkum školního vzdělávání v Německu: současný stav, strategické záměry, projekty

8.1 Výzkum vzdělávání v Německu - vývoj, stav, strategické záměry

8.1.1 Empirický výzkum vzdělávání - vymezení pojmu

8.1.2 Nástin vývoje empirického výzkumu vzdělávání v Německu

8.1.3 K současnému stavu empirického výzkumu vzdělávání v Německu

8.1.4 Perspektivy výzkumu vzdělávání - strategické záměry

8.2 Zdroje podpory empirického výzkumu vzdělávání v Německu

8.2.1 Podpora poskytovaná Německou společností pro výzkum (DFG)

8.2.2 Podpora poskytovaná Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum (BMBF)

8.2.3 Podpora poskytovaná Komisí Spolku a zemi pro plánování vzdělávání a podporu výzkumu (BLK)

8.2.4 Podpora poskytovaná Stálou konferencí ministrů školství v zemích Spolkové republiky Německo (KMK)

8.3 Vybrané projekty

8.3.1 BIQUA - Bildungsqualitat von Schule (http://www.ipn.uni-kiel.de/projekte/biqua/)

8.3.2 DESI - Deutsch Englisch Schulerleistungen International (http://www.dipf.de/desi/)

8.3.3 SINUS (http://www.sinus-transfer.de/)

8.4 Bilance aktivit směřujících k podpoře empirického výzkumu vzdělávání v Německu

Literatura

9. Aktuální situace a perspektivy německého školství

9.1 PISA: šok

9.2 Zpráva o stavu školství

9.2.1 Celkový čas strávený ve vzdělávacích zařízeních

9.2.2 Financování a řízení školství

9.2.3 Předškolní výchova

9.2.4 Organizace výuky, vysvědčení, testy

9.2.5 Přechod ze školy na pracovní trh

"9.2.6 Vysoké školství a ""přetížení"" "

9.3 Sociální funkce školy a německý tříčlenný školský systém

9.4 Školní situace imigrantů

9.5 Kvalita škoI a výsledky PISA

Případová studie 1: Vzdělávací systém Hesenska

1. Základní údaje o zemi

2. Vzdělávací politika

3. Struktura vzdělávacího systému

3.1 Preprimární stupeň

3.2 Primární stupeň

3.3 Nižší sekundární stupeň

3.4 Vyšší sekundární stupeň

3.5 Školy připravující na povolání (Berufliche Schulen)

3.6 Mezinárodní a evropská dimenze

3.7 Hodnocení žáků

3.8 Terciární stupeň

3.9 Další vzdělávání

Případová studie 2: Vzdělávací systém Saska

1. Základní údaje o zemi

2. Vzdělávací politika

3. Struktura vzdělávacího systému

3.1 Předškolní výchova {Vorschulbildung)

3.2 Všeobecně vzdělávací školy (Allgemein bildende Schulen)

3.3 Individuální podpora (Individuelle Begleitung)

3.4 Lužickosrbské školy

3.5 Výuka cízím jazykům na všeobecně vzdělávacích školách

3.6 Školy připravující na povolání (Berufsbildende Schulen)

3.7 Druhá vzdělávací cesta (Der zweite Bildungsweg)

3.8 Univerzity a vysoké školy

3.9 Soukromé školy

Literatura ke kapitolám 1-7 a případovým studiím 1, 2

Seznam použitých zkratek

Summary

Předložený text je jednou z prvních publikací z řady textů o vývoji a současném stavu vybraného zahraničního školského systému, který je zpracován netradiční metodologií, totiž nikoliv vývojově a poté problémově podle ustáleného Členění najednotlivé vzdělávací stupně a úrovně, ale novost spočívá v orientaci na zpracovávání podle struktury mezinárodně uznávaných dokumentů UNESCO nebo OECD, která spočívá ve sledování vybraných problémových okruhů a kritérií, jenž nejvíce ovlivňují a pozměňují podobu příslušného školského systému v současnosti. Tím získává text na výrazné aktuálnosti, přehlednosti a jasně ukazuje priority vzdělávací politiky a koneckonců i autorů, sledujících dobovou preferenci témat.

Devět pečlivě vybraných a přesně formulovaných kapitol uvádí čtenáře, u kterého se předpokládá i určitá znalost německého prostředí, ale "neutíká" ani zcela neinformovaným uživatelům, do aktuální problematiky německého vzdělávám, jeho organizace, obsahu, struktury a témat dříve pedagogicky okrajových, nyní ale výrazně sociálně a kulturně pedagogických. Dvě případové studie, metodologicky vzorně zpracované, přinášejí hlubší vhled do problematiky a konkretizují formulace v předchozím textu obecněji formulované.

                       Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

Svým charakterem je práce více než deskripcí vzdělávacích systémů, dnes již běžně dostupné v řadě publikací a evropské databázi Eurydice. Jedná se o analyticko-komparativní studii respektující paradigmatické rámce studií mezinárodních organizací, přináší však řadu poznatků nových a aktuálních, v dané podobě a srovnávací perspektivě dosud nepublikovaných. Zpracování studie vyniká zejména originální metodologií v níž se klade důraz na problémový přístup, vybrané okruhy problémů klíčových a do juxtapozice se uvádí externí pohled zevně daného vzdělávacího systému s pohledem interním, zevnitř daného systému.

Výstižnost, přehlednost a zdůraznění klíčových problémů činí text velmi aktuálním a oslovujícím širokou škálu potenciálních čtenářů. Dodejme ještě, že je studie založena na dobré znalosti historického a kulturního kontextu německého vzdělávacího systému a na hlubším vhledu do současných politických a sociokulturních determinant školního vzdělávání (na úrovni ISCED 1 - 3).

Za odborně i prakticky inspirativní považuji zvláště kapitoly zaměřené na oblast evaluace vzdělávání, na vzdělávání v raném věku, na sociokulturně odlišné skupiny a vzdělávání dětí imigrantů, které patří k ohroženým i potenciálně ohrožujícím v majoritní demokratické společnosti. Aktuální data z Německa v komparaci s daty z českého prostředí a příklady přístupů k řešení problémů lze považovat za inspirativní i pro naši vzdělávací politiku. Zařazení kapitoly o výzkumné reflexi školního vzdělávání se zřetelem kjeho rozvoji a současným dominantám přináší cenné podněty k úvahám o významu empirického výzkumu i o potřebě jeho koordinace a podpory finanční a institucionální, což je jedním z trendů v edukačně rozvinutých zemích, bohužel nepříliš zdůrazňovaným u nás. Posílené vazby vzdělávací a výzkumné politikyjsou oprávněným, leč u nás nerealizovaným požadavkem.

        Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

Rukopis studie Věry Ježkové, Botho von Koppa a Tomáše Janíka Školní vzdělávání v Německu představuje první výstup dílčího cíle 2 projektu Centra základního výzkumu školního vzdělávání. Uvedený dílčí cíl se má mj. naplnit zpracováním analytických studií o vzdělávacích systémech tří vybraných evropských zemí - Německa, Švédska a Velké Británie. Výběr právě těchto tří vzdělávacích soustav je velmi vhodný, protože názorně ilustruje typické organizační modely evropského primárního a sekundárního školství. Současně nezbývá než souhlasit s myšlenkou uvedenou v úvodu studie, že právě znalost německého vzdělávacího systémuje pro českou pedagogiku stále důležitá.

Monografická studie autorů z pražské (Věra Ježková, Botho von Kopp) a brněnské (Tomáš Janík) pedagogické fakulty překračuje tradiční rámec spíšejen deskriptivních pohledů na vybrané zahraniční vzdělávací soustavy. Úvodní kapitoly Věry Ježkové čtenáře seznamují velmi hutným způsobem s obecnými fakty o Spolkové republice Německo, s její vzdělávací a kulturní politikou a především s jejím vzdělávacím systémem. Následující kapitoly téže autorky již aktuálně rozšiřují zmíněný klasický přístup a přinášejí aktuální informace o vybraných problémových oblastech německého školství (evaluace vzdělávacího systému, raná podpora dětí a žáků, imigranti ve školním vzdělávání ajejichjazyková podpora, výuka cizím jazykům). Pro potencionálního čtenáře budou v těchto kapitolách patrně zajímavájednak některá data uvedená v komparaci s českou realitou a současně způsoby německého řešení zmíněných vybraných problémů.

Následující kapitola Tomáše Janíka dále velmi vhodně rozšiřuje pohled na německé primární a sekundární školství o jeho výzkumnou reflexi. Autor zde stručně přibližuje vymezení německého empirického výzkumu vzdělávání, jeho vývoj i současný stav. Inspirativní pro českou situaci může být provedená analýza zdrojů podpory empirického výzkumu vzdělávání v Německu, přiblížení vybraných problémů a zvláště velmi kritický pohled na současný stav sledované výzkumné oblasti. Kritický přístup, který se opírá především o hodnocení samotných německých vědců a vychází mj. z velmi ostré diskuse mezi zastánci duchovědných a empirických přístupů, evokuje možná srovnání s českým výzkumným potenciálem. Jak by mohly vypadat výsledky komparace přibližně stejně velké vybrané spolkové republiky s námi z hlediska institucionálního, ekonomického a personálního zázemí a především pak efektů empirického výzkumu vzdělávání?

Závěrečné části předložené studie, jež zpracoval Botho von Kopp, přibližují aktuální situaci a perspektivy německého školství a v případových studiích vzdělávací systémy Hesenska a Saska. V jejich hodnocení opět nezbývá než souhlasit s tvrzením v úvodu, že se zapojením tohoto zahraničního experta velmi vhodně podařilo obohatit a zobjektivizovat celou studii.

                   Z recenzního posudku: doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.