• Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015

Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015


[Doctors Honoris Causa of Charles University, 1848–2015]
Petráň, Josef - Petráňová, Lydia

brožovaná,  388 str., 1. vydání
ISBN 9788024637747

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů. Poprvé hromadně poctila řadu významných osobností čestnými doktoráty a čestným členstvím v doktorských kolegiích v roce 1848, aby dodala většího lesku jubilejním oslavám pětistého výročí svého založení. Udílením čestných doktorátů posilovala univerzita národní vzdělaneckou elitu, ale též zvyšovala vlastní mezinárodní prestiž. Při výběru kandidátů se až do roku 1945 střetávaly na univerzitní půdě často protichůdné nacionálně-ideologické názory a zájmy, a to i po rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882. Autoři se snaží postihnout převažující názorové trendy v jednotlivých dějinných obdobích a zároveň i míru ovlivňování akademické svobody ze strany státu. Kniha je proto strukturována s ohledem na dějiny vysokého učení i na obecný společenský vývoj. Oslavy šestistého výročí založení Univerzity Karlovy, jejichž vyvrcholením měla být 8. dubna 1948 promoce čestných doktorů z řad významných zahraničních osobností, neblaze poznamenal nedávný únorový komunistický převrat, stejně jako celé následující období. K nápravě mohlo dojít až po listopadu 1989 dodatečným oceněním a převzetím diplomů. Čestné doktoráty udělené 8. dubna 1998 v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se již řídily zásadami zakotvenými posléze v novém řádu pro udělování doktorátů honoris causa z roku 2000: udělovat ocenění osobnostem, které se v mezinárodním měřítku zasloužily o rozvoj vědy nebo kultury ve prospěch lidstva a mají vztah k Univerzitě Karlově.


Předložený rukopis je úctyhodným dílem nejenom svým rozsahem (420 stran + bohatá obrazová příloha), ale především svým obsahem.
Téma udílení čestných doktorátů zasahuje v podání autorů do řady oblastí univerzitních dějin: správních dějin, dějin univerzitních festivit, v širším kontextu společenských , kulturních a politických dějin. Pečlivě shromážděný biografický materiál je rovněž bohatým zdrojem k životopisům jednotlivých čestných doktorů, jednak k prosopografíckému zhodnocení.
Monografie je zpracována na základě bohatého archivního materiálu i příslušné sekundární literatury, včetně zahraniční. V jejím kontextu se svým tématem a důkladností řadí k průkopníkům: neexistence podobné monografie v evropském kontextu byla mj. konstatována předním odborníkem na dějiny univerzit R. Schwingesem na konferenci o historiografii univerzit konané počátkem roku 2016 v Mohuči. Je tedy skvělé, že priorita bude patřit českým badatelům a nakladatelství Karolinum.
(...)
Pokud jde o vlastní obsah, pak jen zcela stručně. Monografie zachycuje vývoj udílení čestných doktorátů od roku 1848, kdy (přes jejich instrumentalizaci během oslav výročí pražské univerzity) bylo poslání čestných doktorátu především praktické (zajistit vynikajícím osobnostem veřejného, případně vědeckého života bez řádného doktorského titulu alespoň touto formou vyhovět předpisům umožňujícím habilitaci). Pro dramatické 20. století pak těžiště knihy spočívá v pasážích o politizaci (větší či menší) institutu čestných doktorátů v proměnách režimů.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.

Josef a Lýdie Petráňovi jsou k úkolu, který je na stránkach recenzované publikace naplňován, těmi nejpovolanějšími, Josef Petráň ostatně stál za většinou velkých publikací k dějinám Univerzity Karlovy nejen po roce 1989, ale do značné míry - zejména ve vazbě na FF UK - i v desetiletích předcházejících. Věnoval se tak - spolu s řadou spolupracovníků, mj. s Františkem Kavkou - dějinám celé univerzity, zabýval se proměnami fakult, ale i stavebními úpravami univerzitních areálů, zejména samotného Karolina.
Udělené čestné doktoráty jsou podstatným tématem, které tento široký záběr zájmu autorů o dějiny naší nejstarší univerzity doplňuje o další podstatnou fasetu jejích dějin, v mnoha směrech lze dokonce hovořit o generačním završování výzkumu dějin Univerzity Karlovy. Navíc oceňuji i to, že opomíjena není ani německá univerzita v Praze v celém období své existence (1882-1945), která také obvykle nesla ve svém názvu odkaz na jméno Karla IV. jako zakladatele pražského vysokého učení.
Vzhledem k tomu, že pražská univerzita s udělováním čestných doktorátů započala až v průběhu 19. století, je zřejmé, že úvodní pasáže nutně upozorňují na proměny středoevropských univerzit v druhé polovině 18. století a posléze v průběhu 19. století (následně je samozřejmě upozorňováno i na další legislativní změny až k dnešní době). Pražská univerzita nakonec nastoupila cestu k humboldtovskému typu univerzity, který má ve srovnání s francouzským (napoleonským) modelem vysoké školy mnohé výhody z hlediska svobod akademického výzkumu, větší nezávislosti na státní objednávce, která je obvykle motivována mnohem utilitárněji než hledání (a nalézání) poznání a "pravdy", které si po mém soudu vysoké školy, chtějí-li dostát názvu univerzity, musí udržet i v budoucnu. I v tom je velké poselství této knihy, vstupující na pomezí dějin vědy, kultury a státní moci, ale také dějin mezinárodní politiky z hlediska států (Rakousko-Uhersko, ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR) či mezinárodní spolupráce z hlediska univerzity, neboť to vše se odráží v udělování čestných doktorských titulů (ale i v dalších oceněních typu pamětních medailí, kterým autoři také věnovali přiměřenou pozornost).
Kniha Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015 je příkladem toho, jak státní moc vstupuje do fungování univerzit, někdy pozitivně, jindy naopak negativně, což platí zejména pro období čtyřicátých a padesátých let 20. století a dále do roku 1989 (s dílčími odlišnostmi, zejména v letech 1945-1948 a poté v druhé polovině šedesátých let 20. století).
Autoři vhodně kombinují seznámení s obecným rámcem dobových změn (politika, legislativa, reformy vysokých škol) a vlastní problematiku udělování čestných vědeckých hodností, jež někdy plnila praktické úkoly (zvi. v 19. století), jindy spíše naplňovala politické ambice socialistického Československa (ostatně zajímavý je i poukaz na podobné postoje Hitlerova Německa a Stalinova SSSR k čestným doktorátům pro politiky).
Vedle vlastního textového výkladu si zaslouží upozornit i na přehledné tabulky, které zachycují udělené čestné doktoráty souhrnně, ve vhodné struktuře informací (mj. obor, stát, vazba na fakultu, která titul navrhla atd.).
(...)
Jde o významný vědecký tex. s mezinárodním přesahem, přinese velmi cenné rozšíření znalostí o moderních dějinách Univerzity Karlovy.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr.

Napsat recenzi

Poznámka: Nepoužívejte HTML tagy!
    Špatný           Dobrý

Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015

  • Kód výrobku: Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015
  • Dostupnost: 1
  • 420CZK
  • 418CZK

  • Cena bez DPH: 418CZK