Průkopníci a jejich odpůrci  Pospíšil, Ctirad V.



brožovaná,  432 str., 1. vydání
vydáno: řijen 2018
ISBN 9788024640518



Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve. S několika odvážnými zastánci evoluce se setkáváme již v sedmdesátých letech 19. století, zlomovými se však stávají až léta devadesátá, kdy se navzdory postojům vatikánského centra v řadě západních zemí i v naší vlasti objevuje nemálo úctyhodných průkopníků nového pohledu na stvoření člověka. Katoličtí zastánci teistické interpretace evolučního původu lidstva po roce 1910 představovali významnou a početně stále rostoucí názorovou skupinu, Vatikán se začal novému paradigmatu otevírat až na počátku druhé poloviny minulého století. Kniha by měla vzbudit zájem nejen mezi teology, ale také u odborníků na dějiny vědy a u každého, koho fascinuje původ lidstva a dějiny paleoantropologie.




Předkládaná monografie představuje unikátní a objevný pohled do diskuzí a intelektuálních soubojů o interpretaci Darwinovy evoluční teorie aplikované na člověka. Práce objevuje zapomenuté teology (a mnohdy přírodovědce v jedné osobě), kteří v katolické církvi prošlapávali cestu přijetí a rozvinutí teze o stvoření člověka Bohem skrze biologickou evoluci. Ačkoliv je v této oblasti nejznámější jméno Theilarda de Chardine, SJ v předkládané publikaci se jasně ukazuje, že problematika křesťanské interpretace evoluční teorie, včetně vzniku/stvoření člověka byla v katolické teologii dokonale zpracována již koncem 19. století. Kniha představuje řadu interpretů (průkopníků) evoluční teorie napříč celou západní teologií a jasně ukazuje napětí a kontroverze mezi špičkovými teology (často také nositeli významných úřadů - biskupů i jednoho kardinála) a Vatikánským ústředím, reprezentovaným zejména periodikem La Civiltá Cattolica a dnes již neexistující Kongregací indexu. Zatímco, Vatikánské ústředí, ačkoliv tak nikdy nečiní na úrovni závazných výroků papežského magisteria, se z pozice moci snaží zabránit prosazovaní tzv. Mivartovy teze o skokovém oduševnení člověka, mnozí teologové naproti tomu vidí v této tezi substrát pro rozvinutí křesťanské interpretace evoluční teorie.
Ačkoliv by se nejnovější práce prof. Ctirada Pospíšila první pohled mohla zdát, jako nové zpracování dějin teologie a biblické exegeze v období anti-modernistické krize, s poněkud úžeji specifikovaným předmětem zájmu, kniha tento rozměr dalece přesahuje. Nejen že nás seznamuje s myšlením jednotlivých teologů i s argumenty jejich odpůrců, autoři toto myšlení dále analyzují a srovnávají, ukazují na vztahy mezi myšlením jednotlivých teologů a na jejich inspirační zdroje. Zcela zásadním se jeví znovuobjevení textu sv. Augustina De Genesi ad Litteram libri duodecim, který byl inspiračním zdrojem stojícím v pozadí relektury knihy Genesis, ukazujícím jasně, že již v pátém století po Kristu bylo možno vnímat texty o Stvoření světa a člověka metaforicky. Tato skutečnost, pak také ukazovala neplatnost argumentu odpůrců evolučního vzniku/geneze člověka o tzv. consensus patrum, předpokládající, že všichni církevní otcové byli zastánci doslovné interpretace biblického textu o Stvoření. Navíc byla autorita sv. Augustina, jakožto klíčové postavy starověké teologie, podpořena výroky sv. Tomáš Akvinského, ústřední postavy středověké scholastiky a jakéhosi hermeneutického klíče, ke kterému se často obrací církev v okamžicích hledání a nejistoty. Tomismus a neotomismus jsou navíc vnímány jako tradiční bašty konzervativních pozic v církvi. Podepřeni autoritami nejvlivnějších teologů minulosti znovuotevírají průkopníci katolického transformismu dveře pro přijetí metaforické interpretace biblického textu a vytvářejí tak druhý interpretační proud vedle materialistické podoby, který Darwinově tezi vtiskli mnozí jeho interpreti.
Zároveň se tak jasně ukazuje, že katolická církev není názorovým monolitem, nýbrž organismem, který v rámci legitimního pluralismu názorů hledá cesty k vysvětlení biblické zvěsti pro soudobou společnost a kulturu, přičemž se jimi zpětně inspiruje, což platí po výtce i v oblasti empirických věd. Tato kniha demonstruje, že teistická interpretace biologické evoluce je přinejmenším stejně stará jako ta ateistická a dále, že je nutné a možné oddělovat samotné výsledky vědeckého bádání od jejich světonázorové interpretace. Autor, ačkoliv podává také neočekávaně erudovaný přehled soudobého poznání o vývoji člověka, se drží zcela systematicky na půdě vlastní kompetence teologie a nijak se nedopouští přešlapů do kompetenčního pole přírodních věd. Jeho argumentace se odehrává čistě na rovině filosofické a světonázorové a jako taková je vůči empirickým faktům indiferentní. Jasně se vymezuje jako interpretační rámec a nijak se nesnaží zpochybňovat či překrucovat skutečnosti prokázané empirickou metodou, ponechávajíc debaty o jednotlivých mechanismech a sub-teoriích evoluce přírodovědcům. Naopak spravedlivá kritika padá na hlavy fundamentalistů obojího ražení ať už militantních ateistů, kteří by rádi v evoluční teorii viděli bič na metafyziku a transcendenci, tak i nekompetentních a často neméně militantních teistů či fideistů odmítajících akceptovat přínosy vědy a lidského rozumu. Práce je zcela zásadní svým významem pro poznání toho kdy a kde vzniká teistická interpretace evoluční teorie a jak se postupně prosadila v církvi. Navíc je třeba podotknout, že práce svým významem a objevností výrazně přesahuje národní rámec a tudíž by si zasloužila překlad do některého ze světových jazyků.

Z recenzního posudku: Mgr. Jan Humplík, Ph.D.

Téma připravované knihy je velmi aktuální nejen proto, že vztah náboženství, resp. teologie a přírodních věd je pro mnoho lidí stále velkou neznámou (což je aspekt společensky relevantní), ale i proto, že odborných monografií, které detailně zkoumají konkrétní fakta v této oblasti (což je aspekt odborný) je velmi málo. Kniha ale není věnována tomuto vztahu na obecné rovině, ale věnuje se konkrétnímu problému. Autor se totiž soustřeďuje na velmi zajímavou otázku reakce katolických teologů na evoluční teorii a přesně vymezuje i dobu, která ho zajímá, totiž přelom 19. a 20. století (1871-1910).
Autor se dané problematice věnuje již několik let, předložená kniha v jistém smyslu navazuje na knihu Zápolení o pravdu, naději a lidskou důstojnost věnovanou české katolické teologii. Nyní se jeho pohled rozšiřuje na světovou teologickou produkci vdané době k danému tématu. Je to úkol obrovský, protože se jedná o oblast téměř neprobádanou, o které existuje nezměrné množství předsudků a nepodložených domněnek, a která vyžaduje přinejmenším solidní orientaci v celé řadě různých disciplín. Zkušený teolog tuto posledně zmíněnou bariéru dle mého soudu překonal se ctí. Po vydání knihy ho jistě čeká i nepochopení a podezírání ze strany řady lidí, kteří si zafixovali nejrůznější "pravdy", které všichni jistě vědí (ale nikdo neví odkud) a které jsou v současném intelektuálním mainstreamu pevně zahnízděné na straně přírodovědců, teologů i jiných intelektuálů.
Kniha je členěna do kapitol sledujících jednotlivé významné autory, kteří se daného tématu dotýkali. Vychází z pečlivého studia obrovského množství literatury v mnoha různých jazycích. V tomto ohledu jde o práci naprosto průkopnickou nejen proto, že se průkopníky (teologické reflexe evoluční teorie) zabývá, ale především proto, že (dovolím si tvrdit) je sama zásadním průkopnickým činem. V tomto ohledu zřetelně přesahuje rozměr české kotliny a řadí se k zásadním pracím na mezinárodní úrovni. Po eventuální mírné redukci (rozsáhlejších referencích o zajímavých autorech a faktech pro českého čtenáře) by byla velmi žádoucí v překladu do světového jazyka (nejlépe angličtiny).
Předpokládám, že kniha bude českou teologickou událostí přinejmenším tohoto desetiletí.

Z recenzního posudku: doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.


Write a review

Note: HTML is not translated!
    Bad           Good

Průkopníci a jejich odpůrci Pospíšil, Ctirad V.

  • Product Code: Průkopníci a jejich odpůrci Pospíšil, Ctirad V.
  • Availability: 1
  • 420CZK

  • Ex Tax: 420CZK