Antonín Polách: Bratři ze Soluně

Pohnuté životní osudy moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

                   Cyril a Metoděj, slovanští věrozvěstové,kteří právě před 1150 lety přinesli křesťanství na Moravu. Jak málo o nich víme! A co vlastně víme o době, ve které žili?

                Román Antonína Polácha, který se opírá, jak je tomu u autora zvykem, o důkladné studium historických pramenů, nám přiblíží nejen jejich moravskou misi, ale i tu část života obou bratří, o níž většinou nemáme ani tušení. Konstantin Filosof, známý též pod mnišským jménem Cyril, kdysi profesor konstantinopolského vysokého učení a chartofylax tamějšího patriarchy, člověk pověřovaný vždy znova důležitými diplomatickými misemi v zájmu Byzantského císařství, rekapituluje v posledních dnech svého života vše, co prožil a vykonal. Během dlouhého několikadenního rozhovoru s bratrem Metodějem, kdy si uvědomuje, že už ve svém grandiózním díle nebude moci pokračovat, vzpomíná na své vzestupy a pády, pravdivě a sebekriticky bilancuje a hodnotí svůj vztah k rodičům, přátelům a politikům, kteří ovlivnili jeho život, ale i k samotnému            Metodějovi, svému stašímu bratrovi, jenž má nést dál pochodeň poznání, již spolu v Moravské říši zažehli. Otevřeně se vyznává i ze všeho, co si klade za vinu a čeho lituje.

               Ve vzpomínkách obou bratří před námi vyvstává dávno zasutý svět Byzantské říše v dobách jejího rozkvětu, odhaluje se jemné předivo vztahů mezi Konstantinopolí a Římem, mocenské zápasy podbarvené náboženskými rozdíly, které zásadním způsobem ovlivňovaly dějiny Evropy v devátém století, i spletité cesty, jimiž se šířilo křesťanství na sever a východ Evropy.

     Snad dokáže tato kniha dostatečně vysvětlit, proč si oba solunští bratři svým životem a dílem zasloužili nejen své svatořečení, ale i onu poctu nejvyšší, kdy byli papežem Janem Pavlem II. v roce 1980 vyjmenování spolu se svatým Benediktem, zakladatelem západoevropského mnišství, patrony a učiteli Evropy.

                  MUDr. AntOnín Polách vystudoval lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Dlouhá léta pracoval jako praktický lékař na interním oddělení v Popradě, kde byl také činným členem městské rady a jedním ze zakládajících členů Českého spolku na Slovensku. V letech 1996–2012 pracoval jako zástupce primáře interního oddělení v zemské nemocnici Stolzalpe, od října 2012 pracuje na interním oddělení v zemské nemocnici ve Wagně v jižním Štýrsku a má privátní lékařskou praxi v Grazu.

                     Je autorem řady historických románů,mezi nejznámější patří: Richenza; Odvrácená tvář moci — Zločiny českých králů; Mezi císařem a papežem; A stanu se králem; Já, Herodes a Cti otce svého, ale miluj ženu svou