Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše. Tvoří důležitý díl historického obrazu vysokého školství v českých zemích, a to jak ve vztahu k dějinám ČVUT, tak ve vztahu k Německé univerzitě. Předkládaná monografie se věnuje především vývoji institucionálnímu, biografickému a politicko-správnímu. Příběh pražské německé techniky, pojímaný v širším historickém kontextu snah o vyrovnání se s paralelním působením českého a německého obyvatelstva, ilustruje mnohovrstevnatý vývoj technického vzdělání, myšlení a invence v českých zemích.

Obsáhlá práce Milady Josefovičové "Německá vysoká škola technická v Praze 1938–1945/Deutsche Technische Hochschule Prag" se zabývá v české historiografii jen částečně zpracovanou tématikou, nikoliv však v takovém rozsahu a záběru jako je předkládaný rukopis. Práce je založena především na studiu nepublikovaných dokumentů československé, česko-slovenské, protektorátní a říšské (říšskoněmecké) provenience. Autorka vytěžila nejen české archivy (Národní archiv, Archiv Akademie věd ČR, Archiv Univerzity Karlovy), ale i německé (Bundesarchiv Berlín). Ocenění zasluhuje autorčin přístup, neboť se pokusila o ucelené pojetí vývoje pražské německé techniky v období druhé republiky a následně v rámci říše v dobovém, především politickém kontextu. Nutno konstatovat, že se dochovala jen řada dokumentů, a autorka musela využít dalších pramenů jako paměti a dobové tištěné dokumenty a současnou odbornou literaturu. M. Josefovičová se uvedenou problematikou zabývá dlouhodobě.
Rukopis práce vyjma úvodu (vývoj technického školství v Německu a rozbor pramenů a literatury) a závěru obsahuje devět různě strukturovaných kapitol. V případě podkapitoly o vývoji technického školství v Německu a ve Francii je nutné doplnit odstavec o celkovém stavu technického v habsburské monarchii, aby čtenář měl představu, zda či nikoliv monarchie zaostávala. Právě ve vysokém technickém školství se monarchie na počátku 19. století dokonce stala vzorem (modelem) právě pro německé techniky (Darmstadt atd., ostatně i pro samotnou Vídeň). Práce usiluje o komplexní postižení vývoje pražské německé techniky v období 1938-1945, které bylo nesmírně složité a dynamické. Čtenáři se dostane informace o řadě neznámých či dosud neanalyzovaných skutečností. (...)

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.

---

Práce o Německé vysoké škole technické v Praze (dále DTH) je výsledkem rozsáhlé a solidní rešerše v klíčových archivních fondech, obsahujících materiál, vztahující se k DTH. Autorka v maximální možné míře dokázala kompenzovat skutečnost, že z archivu DTH zůstaly v důsledku událostí na konci II. světové války jen relativně nepodstatné trosky.
Autorka knihu otevírá koncepčním, metodologickým a literaturu tématu kriticky posuzujícím, úvodem, svědčícím o její výborné orientaci v tématu a o schopnosti položit relevantní otázky, resp. vyhmátnout klíčové problémy. Po náčrtu dějin technického školství v Německu následuje přehled vývoje DTH od roku 1863 do 1938, kdy začíná vlastní pole autorčina zájmu. Dvě kapitoly jsou věnovány nacistickému rozhodování o tom, zda ponechat po Mnichovu DTH v Praze, jejímu začlenění do systému říšských vysokých škol a transformaci DTH v nacistickou instituci včetně problematiky politických a rasových čistek v učitelském sboru. Stručně načrtnuta jsou tu jednání o - dílem realizovaném, dílem stornovaném - spojení DTH s Německou universitou v Praze (dále DU) v období tzv. protektorátu. Tři kapitoly pak stručně načrtávají profil a podávají základní přehled o akademickém personálu tří fakult DTH v době války. Relativně nejvíce pozornosti je věnováno I. přírodovědné fakultě a otázce jejího spojení se záběrem podobnou fakultou DU. Velmi stručně je pak pojednána správa DTH, její vztah ke kurátoru německých vysokých škol v protektorátu a otázka využití objektů i inventáře roku 1939 "dočasně uzavřené" ČVUT. Obdobně stručně jsou pojednány externí vazby DTH k některým institucím a školám. Závěrečná kapitola je věnována situaci DTH v podmínkách "totální války" (nepsal bych o "totální válce" před r. 1944, kdy ji Hitler vyhlásil oficiálně). Po rámcově rekapitulujícím závěru (tedy nikoliv facit ve smyslu shrnutí zásadních zjištění a odpovědí na otázky, které si autorka položila v úvodu) následují přílohy (seznamy budov a soupis osob akademického a správního personálu), výběrová bibliografie tématu (tedy nikoliv přehled citované literatury) a přehled použitých archivních fondů.
Kniha přináší skutečné bohatství pramenných informací. (...)

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Jiří Pešek