Emil Holub   Cestovatel – etnograf – sběratel
Autor: Šámal Martin

* Objevitelské cesty po Africe

* Letos si připomínáme 110. výročí úmrtí Emila Holuba
    Vydáno: 4. 3. 2013         Vydání: 1.    Formát: 145x205 mm     Vazba: vázaná     Počet stran: 464

                  Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval úze­mí dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod. Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a před­náškové činnosti. Lze říci, že touto činností do značné míry utvářel obraz Afriky a jejích původních obyvatel v zemích rakouské monarchie. Své bohaté sbírky později většinou rozdal vědeckým a vzdělávacím ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamněj­ších evropských muzeí. Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě.

Emil Holub - Text na záložce

Předkládaná biografie se snaží přiblížit pozoruhodný život cestovatele Dr. Emila Holuba. Podnikl dvě cesty na černý kontinent, v letech 1872–1879 a 1883–1887. Strávil zde celkem jedenáct let a díky mimořádné šíři svých zájmů přivezl do Evropy nevídaně rozsáhlé i rozmanité sbírky, kterými se dodnes pyšní přední evropská muzea. S obdivuhodnou houževnatostí se věnoval výzkumům v mnoha oborech, vedle etnografie také botanice, zoologii, geologii, paleontologii nebo archeologii a velkou pozornost věnoval rovněž kartografii či meteorologii. Tímto komplexním přístupem a vzhledem k neuvěřitelné pracovitosti a píli, se stal v podstatě jakýmsi dokumentátorem Afriky. Toužil Afriku objevovat, což se mu částečně splnilo na území dnešní Zambie. Napsal bezpočet článků, statí a odborných publikací, přičemž cestopisy z obou cest zaujímají zcela výjimečné místo v české cestopisné literatuře. Své africké sbírky představil veřejnosti na několika výstavách, které dodnes vzbuzují úžas množstvím exponátů i vlastní instalací. Intenzivně se věnoval také přednáškové činnosti a jako nikdo před ním zprostředkoval Afriku a život jejích obyvatel široké veřejnosti.

Kniha je zpracována především na základě informací získaných studiem archivních dokumentů, uložených v našich i zahraničních institucích. Mnohé z nich jsou publikovány vůbec poprvé. V řadě případů proto bylo možné reinterpretovat některá údobí či události v Holubově životě, a dokonce vyvrátit léta tradované mýty a omyly, jejichž původcem byl občas i sám cestovatel. V loňském roce od jeho úmrtí uplynulo již 110 let.