Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939
Pejša, Robert

brožovaná,  180 str., 1. vydání
vydáno: březen 2017
ISBN 9788024633350

Monografie Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939 přehodnocuje vnímání hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných vztahů Československa a Maďarska a přináší nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů obou zemí. Pozornost je věnovaná především interní rovině československo-maďarského vztahu, tedy postojům české společnosti k aktivitám (politickým i nepolitickým) maďarské menšinové společnosti žijící na českém území a jejich hodnocení. Tato perspektiva pohledu na vzájemný vztah totiž vykazuje ve sledovaném období z hlediska hodnocení oficiálních a doposud poskrovnu známých neoficiálních vztahů těchto zemí – respektive české a maďarské společnosti – diametrální rozdíly.

Úvod

1. Vývoj bilaterálních československo-maďarských vztahů ve 20. a 30. letech (obecné tendence vývoje)
1.1 Počátky maďarské politiky revize a vůdčí role Pála Telekiho
1.2 Požadavek plebiscitu a hrozba vojenského řešení situace
1.3 První neoficiální pokusy o navázání československo-maďarských diplomatických styků
1.4 Oficiální československo-maďarská jednání v roce 1921 a determinovanost meziválečných bilaterálních vztahů
1.5 Zablokování oficiálních československo-maďarských vztahů po roce 1921

2. Maďarská menšina v Československé republice jako významný faktor československo-maďarských vztahů v meziválečném období
2.1 Status maďarské menšiny v Československé republice po roce 1918
2.2 Vstup menšinových Maďarů na půdu československé parlamentní demokracie
2.3 Ideové rozpory ve vedení maďarských menšinových politických stran
2.4 Slovensko-maďarský vztah v zajetí dějinných sporů a jeho vliv na československo-maďarský poměr

3. Maďarská menšina v Praze po vzniku Československé republiky. Význam Prahy pro aktivity československých Maďarů
3.1 Ideová východiska maďarské menšiny na československém území
3.2 Maďarská politická emigrace a její význam pro československo-maďarské vztahy
3.3 Pobyt a aktivity Mihálye Károlyiho na území Československé republiky
3.4 Aktivity maďarské menšiny v Praze
3.5 Počátky spolkových aktivit menšinových Maďarů ve druhé polovině 20. let a v průběhu 30. let - Magyar Akadémikusok Keresztény Köre
3.5.1 Stanovy a orgány spolku MAKK
3.5.2 Cíle a prostředky spolku (stanovami deklarovaná činnost)
3.5.3 Počátky činnosti spolku MAKK v Praze (1925-1927)
3.5.4 Spolupráce spolku MAKK s dalšími maďarskými studentskými spolky v ČSR
3.5.5 Činnost pražského spolku MAKK (MAK) v letech 1927-1932
3.5.6 Přehled činnosti spolku MAKK za dobu jeho existence (1925-1939)
3.6 Ideová diferenciace v rámci spolkové struktury maďarské menšiny ve 30. letech 20. století
3.7 Maďarské menšinové zájmové a spolkové organizace s celostátním dosahem ve 30. letech
3.7.1 Spolek vysokoškoláků z Maďarska v Praze (1932-1939) - Magyarorzsági Főiskolások Egyesülete Prágában
3.7.2 Spolek maďarských pokrokových akademiků (1935-1939) - Táncsics Mihály Kör (od r. 1936)
3.7.3 Syndikát maďarských žurnalistů v ČSR (1926-1939) - Csehszlovákiai Magyar Újságírók Szindikátusa
3.7.4 Československo-maďarská obchodní komora (1924-1941) - Csehszlovák-Magyar Kereskedelmi Kamara
3.8 Činnost maďarských spolků a organizací z pohledu československých státních úřadů

4. Maďarský kulturně-společenský aktivismus ve 20. a 30. letech na poli československo-maďarských vztahů
4.1 Nástup hnutí mladé maďarské generace (Új arcú Magyarok - Sarló a Magyar Munkaközösség) a její přínos pro oblast československo-maďarských vztahů na konci 20. a v průběhu 30. let
4.2 Okolnosti vzniku a formování ústředního tiskového orgánu maďarské menšiny v Československu - Prágai Magyar Hírlap
4.2.1 Politické pozadí vzniku a rozvoje maďarské menšinové žurnalistiky
4.2.2 Maďarský tisk v meziválečném Československu
4.3 Kulturně-společenský význam deníku Prágai Magyar Hírlap v meziválečném období
4.4 Nepříznivý mezinárodně politický kontext 30. let pro prohloubení kulturně-společenské spolupráce mezi Čechy a Maďary
4.5 Nevhodná doba a politické limity v oblasti prohlubování kulturně-společenských styků

Závěr
Summary
Bibliografie
Přílohy