La identidad cultural de los Nahuas de la Sierra Nororiental de Puebla y la influencia de la Unión de Cooperativas Tosepan

                   Bernkopfová, Michala

                                         brožovaná, 236 str., 1. vydání   vydáno: listopad 2014

Práce se zabývá problematikou kulturní identity etnických skupin v moderní společnosti Mexika, zkoumá její povahu a podstatu a hledá možnosti jejího uchování. Ústřední otázkou práce je, jakým způsobem mohou indiánské skupiny rozvíjet svou kulturu v moderní mexické společnosti, a tím si zachovat vlastní svébytnost a identitu. Hlavním nástrojem je případová studie nahuaských komunit obývajících území Severovýchodního pohoří mexického státu Puebla a vlivu organizace Unión de Cooperativas Tosepan Titataniske, která v této oblasti působí a usiluje o zlepšení životní úrovně a posílení kulturní identity tamních vesničanů.

                      Michaela Bernkopfová zpracovala velmi zajímavé a aktuální téma. Autorka se v rozsáhlém textu o rozsahu téměř 280 stran zabývá několika tématy: po teoretickém úvodu představení šíře pojmu kulturní identity předkládá velmi podrobně a pečlivě zpracovanou historii Mexika se zaměřením na studovanou oblast - horské pásmo severní části regionu Puebly. Zabývá se původem místních obyvatel, situací po dobytí země Španěly a praktikami koloniálního systému. (Je zajímavé, že se situace indiánů střední Ameriky - oblasti středního Mexika - výrazně lišila už v 17. století od postavení "guatemalských" Mayů, žijících ve stejném španělském koloniálním systému, např. v přemísťování obyvatel za prací a existencí placené práce na statcích. Později se systémy "sblížily" např. taktikou nákupu produktů přímo v obchůdku statkáře na úvěr, čímž docházelo k opakovanému zadlužování zemědělských dělníků. Částečně podobná je také role indiánských rad cofradías, které mimo jiné organizovaly náboženské slavnosti k uctění místního svatého, čímž se výrazně posilovala soudržnost obce a kolektivní etnická identita.) Autorka pokračuje změnami v období nezávislé republiky 19. století včetně zostřujících se problémů, spjatých s vlastnictvím půdy, a státních snah o inkorporaci indiánských obyvatel do společnosti míšenců. (Zajímavým údajem - při srovnání s realitou indiánů v Guatemale - je založení první školy ve venkovské oblasti Mexika už v roce 1830.) Dále je v textu podán výčet významných událostí dvacátého století při zaměření na ekonomické, politické a sociálně-demografické aspekty a jejich dopad na obyvatele venkova, respektive indiány horské části Puebly.

Dalším významným tématem studie jsou příčiny a možnosti řešení problému chudoby. Autorka problematiku představuje jednak v historických souvislostech v šíři Mexika, ale hlavně se soustředí na současnou nabídku možností uživení se a zvýšení životní úrovně indiánských obyvatel na venkově prostřednictvím projektů družstev. Je zajímavé, že mají družstva sledovaného kraje tak široké pole působnosti - nejen v oblasti hospodářské (pěstování a prodej i zahraniční export plodin, a to dokonce bio-produktů), ale také v oblasti vzdělávání a zdravotnických služeb (zde nepřekvapuje, že kromě moderních produktů mají indiáni stále zájem o tradiční medicínu včetně výroby léčivých prostředků z bylin). Do rozsáhlých aktivit obyvatel oblasti patří také moderní zelená turistika a zabezpečení kvalitního bydlení. Autorka předkládá obrovské množství přesných dat ohledně hospodaření družstev, počtu participant v jednotlivých projektech, jejich etnické příslušnosti - jazykového vybavení, účinnosti metod a filozofie řízení podniků (zaměstnávání příbuzných na úkor možných kvalitnějších "cizích" zaměstnanců), hodnotí úspěšnost jednotlivých složek, atd. Uvádí také informace z četných rozhovorů (nahrávek a osobních poznámek) ohledně hospodaření, ale také sousedské problematiky a psychologické atmosféry ve vesnicích (spokojenost, byť v současnosti projekty ekonomicky neprosperují, nicméně existuje optimistický výhled do budoucnosti), atd. Autorka se na několika místech textu v různých souvislostech velmi podrobně věnuje jazykové situaci a také etnické autoidentifikaci obyvatel (vesměs hrdých na indiánský původ, byť komunikují převážně španělsky a nosí šaty "evropského" střihu).

Studie podává ucelený podrobný a pečlivě zpracovaný přehled historie a reálií oblasti a je vynikající sondou do problematiky aktuální situace na mexickém venkově (realizace hospodářských a sociálně-vzdělávacích projektů) se zaměřením na kulturní identitu obyvatel. Studie se soustředí na konkrétní oblast, ale zohledňuje reálie celého Mexika.

Autorka prostudovala a do textu zapracovala množství dat z odborné literatury a také, a to především, použila vlastní informační prameny - údaje z materiálů družstev a anket, které prováděla během osobního výzkumu, z poznatků a praktických zkušeností, jež získala během ročního pobytu v oblasti, jejíž problematiku vynikajícím způsobem zpracovává.

Z recenzního posudku: PhDr. Olga Vilímková, PhD.

Problematika etnických hnutí, především pak hnutí původních obyvatel postkoloniálních států Ameriky, Afriky a Asie, a jejich požadavků na kulturní a politickou autonomii, vznášených vůči vládám jednotlivých států i vůči mezinárodní komunitě a evropským zemím - bývalým kolonizátorům - patří k nejpalčivějším problémům současného "třetího" světa. Zároveň jde o téma nesmírně politicky citlivé. Právě proto jsou cennými příspěvky pro jeho pochopení články a knihy autorů pohlížejících "zvenčí".

Pro svou monografii La identidad cultural de los Nahuas de la Sierra Nororiental de Pueblay la influencia de la Union de Cooperativas Tosepan Titataniske si tedy Michala Bemkopfová zvolila téma velmi aktuální. Konkrétně se pak soustředila na dílčí výsek této problematiky: na mechanismy utváření, proměn a uchovávání/ztráty kolektivní identity v rovině venkovských komunit a etnických skupin. Práce kombinuje výsledky teoretického studia problematiky kulturní změny a mnohaměsíčního terénního výzkum v oblasti Puebly na území dnešního Mexika, mezi indiánským a míšeneckým obyvatelstvem hovořícím dialekty jazyka nahuatl. Měla možnost zapojit se do aktivit a zároveň pozorovat a analyzovat projekt Tosepan, vzešlý původně ze snah zajistit odbytiště pro lokální zemědělskou produkci, jenž však v současné době představuje významnou aktivitu posilující specifickou "nahuaskou" identitu obyvatel regionu.

Cílem monografie bylo zhodnocení aktivit této iniciativy vzhledem k reálným potřebám mexického venkova; ale zároveň představení vize Tosepanu a jejího dopadu na konkrétní životy v oblasti z pohledu samotných účastníků, spolutvůrců a recipientů nově vytvářené (nebo znovuvytvářené) identity "Nahuů". Vedle sekundární literatury a interních materiálů samotné organizace představují základní pramen práce řízené rozhovory s několika desítkami příslušníků iniciativy Tosepan. Výsledkem je pramenná základna využitelná pro další výzkum; zároveň ale autorka získaná data interpretovala a shrnula do interdisciplinární (historicko-antropologické) případové studie, zasazené do kontextu širšího společenského a politického vývoje Mexika ve 2. polovině 20. století, se snahou o predikci do blízké budoucnosti.

Byť se autorka neubránila se určité identifikaci se zkoumanou komunitou, jedná se o zajímavý a podnětný příspěvek do aktuální diskuse - tím spíše, že práce ukazuje, jak tenká je hranice mezi antropologií jako vědní disciplínou a antropologickým studiem ve službách sociálně-reformních snah. Práce navazuje na předchozí texty věnované podobným problémům, vydávané badatelskými centry ve střední Evropě (sborník Lighting the Bonfire, Rebuilding the Pyramid, vydaný v roce 2009 Ostravskou univerzitou, nebo podobně zaměřená produkce Centro de Estudios Latinoamericanos univerzity ve Varšavě) a má potenciál stát se dalším významným příspěvkem do diskusí mezinárodní vědecké komunity o problémech současného světa.

Z recenzního posudku: Doc. Markéta Křížová, Ph.D.