Bezpečnostní a strategická kultura USA, EU a ČR

Eichler, Jan a kol.

brožovaná, 216 str., 1. vydání, vydáno: březen 2012

V celém světě panuje shoda, že nejvyšší hodnotou v životě každého člověka, národa, státu či mezinárodní organizace je bezpečnost. Všeobecně se uznává, že pokud je zpochybněna či dokonce ohrožena bezpečnost, ztrácejí na svém významu všechny ostatní hodnoty, včetně bohatství, životní úrovně a všech dalších do té doby dosažených úspěchů. Proto se v rámci oboru mezinárodní vztahy stále dynamičtěji rozvíjí podobor bezpečnostních studií, který se z nejrůznějších úhlů pohledu zabývá všemi stránkami, činiteli a kritérii pojmu bezpečnost. V posledních letech se v rámci bezpečnostních studií velká pozornost soustřeďuje na pojmy bezpečnostní a strategická kultura. Stále rozsáhleji se diskutuje o tom, co všechno tyto pojmy zahrnují, jak v jejich světle hodnotit postup jednotlivých států či mezinárodních organizací.

Tato publikace je prvním českým knižním příspěvkem na poli výzkumu bezpečnostní a strategické kultury nejvýznamnějších aktérů dnešního světa. Při jejím psaní se ukázalo, že není možné pokrýt všechny státy či organizace, které by si to zasloužily. Proto se hlavní pozornost zaměřila na USA jakožto nejvýznamnější stát dnešního světa a na mezinárodní organizaci, v níž jsou sdruženy státy západní Evropy, tedy na EU. Poslední kapitola je věnována naší zemi, České republice.

Úvod

1. Teoretické vymezení pojmů bezpečnostní a strategická kultura

1.1 Aktér mezinárodních bezpečnostních vztahů

1.2 Mezinárodní bezpečnostní uspořádání

1.3 Válka a její úloha v mezinárodních vztazích

1.3.1 Teorie válečných cyklů

1.3.2 Úroveň analýzy válek

1.4 Bezpečnost a bezpečnostní kultura

1.5 Strategie a strategická kultura

1.6 Militarismus

1.7 Unilateralismus a multilateralismus

1.8 Mentální model Literatura

2. Bezpečnostní a strategická kultura USA v letech 2001-2008

2.1 Historické faktory bezpečnostní a strategické kultury USA

2.2 Čtyři bezpečnostní subkultury USA podle W. R. Meada

2.2.1 Bezpečnostní kultura dvou prvních amerických prezidentů po skončení studené války

2.3 Politické faktory bezpečnostní kultury USA v letech 2001-2008

2.3.1 Sílící myšlenkový vliv neokonzervativního proudu

2.3.2 Přímý vliv neokonzervativismu na bezpečnostní politiku administrativy

2.3.3 Tři klíčové Bushovy projevy

2.3.4 Bushova doktrína Regime Change Policy

2.4 Klíčové strategické dokumenty Bushovy administrativy

2.4.1 Národní bezpečnostní strategie 2002

2.4.2 Národní strategie boje proti šíření ZHN

2.4.3 Operace Irácká svoboda jako bojový test bezpečnostní a strategické kultury USA

2.4.4 Rozmístění ozbrojených sil USA ve světě (Global Posture Review)

2.4.5 Národní bezpečnostní strategie 2006

2.4.6 Národní obranná strategie 2008

2.4.7 Bilance 43. prezidenta USA

2.5 Prezidentské volby 2008

2.6 První bilance prezidenta Obamy

2.6.1 Pražský projev o světě bez jaderných zbraní

2.6.2 Pražská smlouva o snížení stavu strategických jaderných zbraní

2.6.3 Doktrinální dokumenty USA z roku 2010

2.6.4 Celosvětový summit o jaderné bezpečnosti

2.6.5 Jak hodnotit Obamův mentální model?

2.6.6 Kam Obamu zařadit?

2.6.7 Příznivé a nepříznivé okolnosti Obamovy vize bez jaderných zbraní

Závěr

Literatura

3. EU a její tvořící se bezpečnostní a strategická kultura

3.1 Historické faktory tvořící se evropské bezpečnostní a strategické kultury

3.2 Politické faktory tvořící se evropské bezpečnostní a strategické kultury

3.2.1 Násilný rozpad SFRJ a jeho důsledky pro bezpečnostní kulturu EU

3.2.2 Teroristické údery 11. září 2001 a druhá irácká válka jako klíčové vnější faktory dalšího vývoje bezpečnostní kultury EU

3.2.3 Mentální model EU v letech 2001-2003

3.2.4 Mentální model EU od 11. září 2001 do tzv. druhé irácké války

3.3 Mentální model EU ve světle tzv. druhé irácké války

3.3.1 Státy, které válku v Iráku podporovaly

3.3.2 Státy, které válku v Iráku jednoznačně odmítly

3.3.3 Stanoviska států, které nejsou členy NATO

3.3.4 Hodnocení evropských zemí z hlediska teorie mentálních modelů

3.3.5 Dopady tzv. druhé irácké války

3.4 Evropská bezpečnostní strategie 2003

3.4.1 Analytická rovina

3.4.2 Programová rovina

3.4.3 Odlišnosti mezi ESS 2003 a NSS 2002

3.5 Tvořící se bezpečnostní kultura EU

3.5.1 ESS z pohledu základních kritérií bezpečnostní kultury

3.5.2 Veřejné mínění v zemích EU

3.5.3 Přetrvávající rozdíly

3.5.4 Evropská politika sousedství

3.5.5 Důraz na rozvojovou pomoc

3.6 Základy strategické kultury EU

3.6.1 Limitující faktory

3.6.2 Mírové operace jako základ rodící se strategické kultury EU

3.6.3 Národní armády jako základ strategické kultury EU

3.7 Evropeizace jako cíl i jako proces

3.7.1 Základní rysy procesu evropeizace

3.7.2 Klíčové milníky procesu evropeizace

3.7.3 Evropeizace a bezpečnostní kultura

3.7.4 Evropeizace a NATO Závěr

Literatura

4. Česká republika a její rodící se bezpečnostní a strategická kultura

4.1 Historické a politické faktory vývoje bezpečnostní a strategické kultury ČR po roce 2000

4.1.1 Historické faktory bezpečnostní a strategické kultury ČR

4.1.2 Politické faktory bezpečnostní a strategické kultury ČR

4.1.3 Obecná podpora boje proti hrozbě terorismu

4.1.4 Rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami

4.2 Vnější faktory vývoje bezpečnostní a strategické kultury ČR po 11. září 2001

4.2.1 Katalyzační účinky druhé irácké války

4.2.2 Stanoviska českých pravicových stran

4.2.3 Vnitřní střety v ČSSD

4.3 Poučení pro bezpečnostní a strategickou kulturu ČR

4.4 Doktrinální dokumenty ČR schválené po roce 2000

4.4.1 Doktrinální dokumenty ČR z pohledu základních kritérií bezpečnostní kultury

4.4.2 Doktrinální dokumenty ČR z pohledu základních kritérií strategické kultury

4.5 Situace po volbách 2010

4.5.1 Programové dokumenty parlamentních stran

4.5.2 Programové prohlášení vlády ČR ze dne 4. srpna 2010 Závěr

Literatura

Závěr

Literatura

Abstract

Seznam nejčastěji používaných zkratek