Krajinářská tvorba Jana Rudolfa Černína  Šantrůčková, Markéta

                                             brožovaná, 316 str., 1. vydání  vydáno: řijen 2014

                        Publikace se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků, v nichž se prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních proměn. Parky, které jsou v této publikaci uvedeny, byly vybrány proto, že je spojují osoby jejich zakladatelů – Jana Rudolfa Černína z Chudenic a jeho syna Evžena Karla Černína, a zároveň se nachází v rozdílných přírodních podmínkách. Autorka v úvodu analyzuje možnosti výzkumu krajinářských parků z pozic geografie, dále pojednává o metodických postupech studia a zpracování dat, včetně navržení typologie terénních úprav v krajinářských parcích. Následuje zhodnocení dobových filozofických a estetických názorů, které podnítily vznik krajinářských parků, a zásad tvorby těchto děl a současných podmínek jejich údržby a rekonstrukce. Práce obsahuje také srovnání černínských krajinářských parků s nejvýznamnějšími parky v českých zemích a v zahraničí. Další oddíl se již zabývá podrobnou klasifikací modelových lokalit a terénních úprav, jež v nich byly realizovány. V závěru je posouzen význam terénních úprav pro utváření krajinářských parků a jejich současnou údržbu.

                     PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD., se ve své práci Krajinářská tvorba Jana Rudolfa Černína. Vznik a vývoj parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Petrohradě a Chudenicích

zabývá možnostmi využití krajinných prvků, zejména přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků i při jejich úpravách a na modelových situacích tyto možnosti hodnotí. Po obecněji laděném úvodu do problematiky (cíl práce, rozbor a zhodnocení literatury à pramenů, vznik, vývoj, zásady, tvorba a údržba krajinářského parku) se zaměřuje na parky, založené Janem Rudolfem Černínem z Chudenic a jeho synem Evženem Karlem Černínem koncem 18. a v první polovině 19. století. Téma je výrazně mezioborové a osciluje zejména mezi krajinářstvím, zahradní architekturou, geografií a historickou geografií s vazbou na dějiny umění včetně dějin architektury. Hlavní část práce tvoří modelové studie, analyzující čtyři Černínské krajinářské parky v Krásném Dvoře u Podbořan, v Jemčině u Jindřichova Hradce, v Petrohradě u Jesenice a v Chudenicích u Klatov. Základním krajinným prvkem, sledovaným v předložené práci, se stal reliéf parků, uměle formovaný v rámci realizovaných krajinářských úprav.

V hlavní části práce Markéta Šantrůčková zpracovala jako modelové studie čtyři

vybrané krajinářské parky, založené dvěma představiteli rodu Černínů. Charakterizovala rod Černínů v historické perspektivě a uvedla biografické údaje Jana Rudolfa Černína i Evžena Karla Černína. Následují charakteristiky krajinářských parků dle jednotného schématu s důrazem na vývoj parků, jejich přírodní podmínky, kompozici a jednotlivé krajinné prvky, zejména reliéf a terénní úpravy.

Závěrem autorka hodnotí naplnění cílů práce a konstatuje, že výrazné zaměření současné péče o krajinářské parky na stavební (architektonické), botanické, dendrologické a zoologické prvky nepřináší komplexní pohled na danou problematiku. Ten je možný jen při vyhodnocení všech přítomných či zaniklých komponentů v rámci historickogeografického a kulturněhistorického nazírání a výzkumu. Stručně shrnuje dosažené výsledky práce, které prokázaly nosnost tématu a jeho přínos pro základní i aplikovaný výzkum. Markéta Šantrůčková provedla široký mezioborový základní výzkum a shromáždila imposantní soubor údajů a poznatků, které analyzovala a obsáhle interpretovala. Jednotlivé kapitoly jsou pojaty systémově, s pochopením problematiky a s hlubokou znalostí tématu. Provázanost geografických a historiografických přístupů je zde zřetelným přínosem. Rozsáhlá obrazová výbava knihy jen nespornou předností práce, mapy a vyobrazení nejsou jen ilustračním materiálem, ale hodnotnou součástí rukopisu. Kniha naznačuje a umožňuje otevřít mnohá dílčí témata, vhodná pro další rozpracování.

                  Z recenzního posudku: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.