Učiňme člověka ke svému obrazu

Voldřichová Beránková, Eva

brožovaná, 318 str., 1. vydání

vydáno: červenec 2012

                Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí "literárního mýtu o umělém člověku". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny výše zmíněné tradice, poukazuje na jejich styčné body i rozdíly a tím zpřesňuje definici studovaného mýtu.

Úvod: Od "něčeho tísnivého" ke třem tradicím "umělých lidí"

1. Pygmalionský mýtus: od zbožnosti k transgresi

1.1 Ovidiovy Proměny

1.2 Osvícenské reinterpretace mýtu

1.3 Pygmalion-Prometheus

1.4 Pygmalion-Hermafrodit

1.5 Pygmalion-Narcis

1.6 Pygmalion-Medúsa

1.7 Erotický výklad mýtu

1.8 Didaktický rozměr Pygmaliona

1.9 Pygmalion v období vědecko-technické revoluce

1.10 Pygmalionismus jako úchylka

2. Legenda o Golemovi: snahy o napodobení Božího gesta

2.1 Starověcí předchůdci

2.2 Biblický kontext Stvoření

2.3 Pokušení zahrát si na Stvořitele

2.4 Kabalistické recepty

2.5 Renesance jako vrchol v tvorbě Golemů

2.6 Golem v literatuře

2.7 Legenda jako varování

2.8 Nešťastně zamilovaný Golem

2.9 Meyrinkův Golem-přízrak

2.10 Komická zpracování postavy

3. Člověk-automat a svět-stroj: evropské okouzlení mechanikou

3.1 "Zábavná technika"

3.2 "Ďábelští" konstruktéři

3.3 Karteziánský převrat a mechaničtí materialisté

3.4 Výrobci skutečných automatů

3.5 "Moderní Prometheus" Jacques Vaucanson

3.6 Kempelenův "inteligentní" šachista

3.7 Romantická vzpoura proti strojům

3.8 Literární zrod robotů

3.9 Umělí lidé v éře kybernetiky

3.10 Kyborg jako pokus o "aktualizaci" lidského těla

3.11 Poloumělý organismus jako "žena zítřka"

3.12 "Posthumanistické" umění: hraví muži a militantní ženy

3.13 Konec těl a "nahrávání duší"

3.14 Utopie spojené s kyberprostorem

3.15 Kybersexualita

3.16 Náboženská dimenze kyberprostoru

4. Kontext vzniku "jedinečného solitéru v lidské literatuře"

4.1 Devatenácté století jako zlatý věk "něčeho tísnivého"

4.2 Villiers de l'Isle-Adam, tragikomický mistr paradoxu

4.3 Budoucí Eva: "okrajový středobod" literatury o umělých lidech

5. Lord Ewald jako moderní Pygmalion

5.1 Antický sochař v romanticko-dekadentním hávu

5.2 Moderní Própoitovny

5.3 Ozvěny dobového lékařského diskursu

5.4 Laboratorní stvoření nové ženy

5.5 Edisonův kuriózní program prevence cizoložství

5.6 Andreida jako anděl spásy

5.7 Umělá žena jako dokonalá socha

5.8 Tajemství prázdné schránky a Villiersův "ilusionismus"

5.9 (Ne)chtěně komické vedlejší účinky soužití s mechanickou partnerkou

6. Edison jako moderní rabi Low

6.1 Od amerického vynálezce ke středověkému alchymistovi

6.2 Villiersův ambivalentní vztah k dobové vědě

6.3 Zázračná Elektřina

6.4 Pokus o prolomení Božího mlčení

6.5 Výroba a oživování moderního Golema

6.6 Mužská podstata umělých bytostí

6.7 Nečekaně "spiritistický" obrat v románu

6.8 Tísnivé zmnožení duší

6.9 Závěrečná apokalypsa s otazníkem

7. Hadaly jako moderní automat

7.1 Edisonovi historičtí předchůdci

7.2 Problematické "novinky" odlišující Andreidu od klasických automatů

7.3 Filozofické kořeny Villiersovy umělé ženy

7.4 Obraz idealizovaného dětství

7.5 Sen o ovládnutí reprodukce

7.6 Automat jako zvukový archiv lidského génia

7.7 Budoucí Eva a dějiny kinematografie

7.8 Překvapivá paralela s kybernetikou

7.9 Definitivní zmatení "přirozeného" a "umělého"

Závěr: Tři "obrazy člověka" v průsečíku žánrů

Bibliografie

Résumé

Summary

Přílohy

Životopis Villierse de l'Isle-Adam v datech

Synopse románu Budoucí Eva

Stěžejní české překlady Villiersových děl

Jmenný rejstřík

Publikace přináší zajímavý pohled na literární beletristické ztvárnění věčné lidské touhy po ideální bytosti, nazírané však prizmatem tísnivé pochybností a nejistoty, vyvolaných "vágním ontologickým statutem" oněch postav.

Z hlediska tematického lze vlastní korpus rozdělit na dva stěžejní celky. První z nich tvoří tři obsáhlé kapitoly, ve kterých autorka postupně definuje a zkoumá pygmaliónský mýtus, židovskou legendu o Golemovi a moderní pojetí mechanického stroje-automatu. Voldřichová se postupně zamýšlí se nad třemi stadii zrodu nových forem života, kterými jsou jednak společenská potřeba nového člověka, samotný proces tvoření a stvoření, jakož i důsledky tohoto odvážného činu. Následně si klade otázku, jaký je smysl existence nových tvorů, jak mají naplnit životy svých tvůrců a jakými literárními prostředky spisovatel ztvárňuje příběhy o jejich fantaskním bytí. Ve druhé hutné části své práce autorka ve čtyřech kapitolách analyzuje román Budoucí Eva francouzského spisovatele Villierse de l'Isle-Adam, přičemž v něm nalézá ztvárnění všech tří výše vydělených typů umělých stvoření.

Ačkoli páteřní ukotvení práce spočívá ve století devatenáctém a ve Villiersově díle, jež je nazíráno spektrem veškerých ostatních dříve minuciózně analyzovaných děl a prvků, autorka namnoze ve svých úvahách směřuje napříč tokem času a nachází linii prastarého mytického elementu, která se vine celými dějinami kultury a literatury. Svým širokým záběrem tak sahá od antiky až po současnost, ne-li dokonce pak do věků přištich.

Studie Evy Voldřichové Beránkové v sobě spojuje literárněvědný a filozoficko sociologický pohled na zkoumanou tematiku. Je napsána kultivovanou češtinou, ve které se snoubi odborná terminologie s břitkými a veskrze vtipnými postřehy. Výsledkem je harmonie jazykem vědy precizně formulovaných vědeckých závěrů s osobitou poetikou, z niž prameni živý čtenářský prožitek.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Marie Voždová, Ph.D.