Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939
Benda, Jan
                brožovaná,  544 str., 1. vydání
                 vydáno: duben 2013
                Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků. Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa. Příspěvek k poznání této problematiky představuje kniha historika Jana Bendy, jež zhodnotila výsledky dřívějších historických výzkumů a obohatila je o nově získaná fakta z archivních materiálů. Jejich analýza umožnila doplnit chybějící prvky dosavadních znalostí. Úvodní část se snaží nalézt odpovědi na otázky týkající se vzniku a počátku uprchlického problému na odstoupených územích a s tím úzce související proměnnou existenčních podmínek Čechů, Židů a německých antifašistů v důsledku postupného etablování nacistického režimu. Jádro práce představují kapitoly o přístupu čs. státu k imigračním záležitostem, vracení uprchlíků, jejich propouštění přes hranice, sociální a pracovní integraci migrantů do české společnosti, a to v úzké interakci s politickým vývojem dané doby. V závěrečné části kniha analyzuje otázky uprchlické každodennosti, vystěhovalectví, ale také vzájemných vztahů mezi utečenci a starousedlíky. Celá práce je v pravém slova smyslu prvým uceleným a souhrnným zpracováním daného tématu, navíc v nejvyšší možné míře oproštěným od tradičních resentimentů.

Úvod

Motivace, tematické a časové vymezení
Struktura práce
Stav bádání
Pramenná základna

Situace českého obyvatelstva, německých antifašistů a židů v pohraničním území
Poměry v německém pohraničí před mnichovskou dohodou z 29. září 1938
Mnichovské rozhodnutí - rozsah území a jeho správa
Počet českého a židovského obyvatelstva v okupovaném pohraničí
Evakuace
Zábor a první týdny - aktivita různých složek proti Čechům, židům a německým antifašistům
Hodnocení situace a zacházení s českým obyvatelstvem a německými antifašisty v německém záboru pohledem situačních zpráv
Omezování životních podmínek české menšiny v německém záboru - prizmatem situace v Říšské župě Sudety
Židé v pohraničí a jejich situace
Těšínsko - území, obyvatelstvo, situace české, německé a židovské populace
Situace Čechů na Slovensku a Podkarpatské Rusi v období druhé republiky
Vypovídání Němců z republiky

Počet migrantů a struktura jednotlivých uprchlických vln
Síla migračních vln - počty migrantů (uprchlíků, státních zaměstnanců) z okupovaného pohraničí
Struktura jednotlivých migračních vln, uprchlíci a důvody, které uvedli jako důvod pro opuštění domovů

Uprchlíci na půdě druhé republiky
Vyjasňování kompetencí příslušných úřadů. Státní instituce a vracení uprchlíků
Stížnosti a intervence proti vyhošťování uprchlíků
Kritická reflexe pohledu německých antifašistů na zpětné transporty
Propouštění přes demarkační čáru a další opatření v uprchlické otázce
Evidence a rozptyl
Syrového vláda - její legislativní činnost v otázce migrace, boj s nezaměstnaností a financování péče o utečence
Organizace péče o uprchlíky na okresní úrovni
Dobrovolné sociální organizace
Ústav pro péči o uprchlíky - jeho činnost a působnost
Činnost vlády Rudolfa Berana - program, sociální oblast
Vláda Rudolfa Berana - akce k regulaci nezaměstnanosti
Projevy antisemitismu a opatření vůči židovské menšině a emigraci
Zahraniční ohlas, britská půjčka a vztah britských úřadů k emigraci z republiky
Britské pomocné organizace pro uprchlíky

Vnímání uprchlíků pohledem tisku
Druhá uprchlická vlna
Třetí uprchlická vlna - plebiscit a uprchlíci
Třetí uprchlická vlna - názory a komentáře

Sociální a zdravotní péče o uprchlíky
Jednotlivé aspekty úředně organizované péče o uprchlíky
Příjezd uprchlíků a stěhování bytového zařízení
Přechodné ubytování
Otázky stálého ubytování a bydlení
Poskytování podpor

Stravování
Péče o děti, mládež a její situace
Zdravotní péče
Dary a sbírky ve prospěch uprchlíků
Snahy Ústavu pro péči o uprchlíky cílené na snížení nezaměstnanosti
Likvidace akce na podporu uprchlíků
Zahraniční zájem o situaci v hromadných ubytovnách a hlasy kritické vůči péči o uprchlíky
Židovská sociální péče o uprchlíky a emigranty
Německá pomoc uprchlíkům

Vystěhovalectví a situace v DSAP, DdFP a KSČ
Podmínky vystěhovalectví do evropských zemí a USA
Přístup státu k emigraci uprchlíků
Memorandum ŽNO a "židovská" diskuze o vystěhovalectví
Židovská emigrace z druhé republiky
DSAP a vystěhovalectví sudetoněmeckých sociálních demokratů
Situace v DSAP a DdFP a memoranda k řešení uprchlické otázky KSČ a vystěhovalectví komunistů

Recepce a reakce uprchlíků a starousedlíků v období druhé republiky
Přijímání a postoj k uprchlíkům z pohraničí v pohledu vzpomínek a situačních zpráv
Problémy vzájemného soužití uprchlíků a starousedlíků - stížnosti
Majetek a odškodnění

Závěr a shrnutí

Abstract

Fotodokumentace

Přílohy
1. Důvody opuštění zabraného území
2. Jednotlivé druhy důvodů v poměru k národnosti uprchlíků (v %)
3. Statistika uprchlíků v Čechách a na Moravě (k 1. prosinci 1938)
4. Skutečné početní stavy uprchlíků-československých státních příslušníků na území země české a Moravskoslezské
5. Počet uprchlíků (československé i cizí státní příslušnosti) podle území, z nichž přesídlili.
6. Evidence státních zaměstnanců z obsazeného území země české a Moravskoslezské - leden 1939
7. Státní a veřejní zaměstnanci - přesídlenci převzatí do protektorátní správy, samosprávy a státních podniků (stav k 1. lednu 1941):
8. Uprchlíci čsl. státní příslušnosti podle národnosti - skutečné stavy (zbytek k celkovým počtům tvoří jiné národnosti):
9. Národnostní složení obyvatelstva okupovaného pohraničí českých zemí:
10. Počet osob, které se průběhem péče o uprchlíky (přestěhovalce) ucházely o podporu, podle délky podporování a podle národnosti
11. Škody uprchlíků přihlášených na území země české v roce 1939

Prameny a literatura
Jmenný rejstřík

Stěžejním tématem předloženého rukopisu je pohyb obyvatelstva, k němuž došlo po odtržení pohraničních oblastí Československa po mnichovské dohodě na podzim roku 1938, mezi pohraničními oblastmi a vnitrozemím ČSR. Zahrnuty jsou rovněž oblasti odstoupené Polsku na základě ultimata, zejména Těšínsko.
Úvodní kapitoly jsou věnovány hledání kořenů migračních pohybů a z nich plynoucího uprchlického problému, který se rodil ve své úvodní fázi zejména jako důsledek rostoucího antisemitismu, jak seprojevoval v druhé polovině třicátých let v důsledku nástupu nacistické rasistické ideologie v sousedním Německu.
Předzvěstí tragického vývoje byla v květnu 1938 vyhlášená akce ostrahy hranic provázená částečnou "mobilizací čs. armády a zářijový henleinovský pokus o puč. Tyto události provázené stále intenzivnější nacistickou propagandou domácí páté kolony a říšských centrál dávaly tušit zejména židovskému obyvatelstvu Sudet, ale také sociálním demokratům a komunistům v německy mluvících oblastech, že jejich osudy jsou bezprostředně ohroženy. Cílem henleinovského teroru byli jak němečtí demokraté, tak představitelé čs. státu, vojáci, úředníci, četnictvo, železničáři aj.
Za velice cenný považuji přístup autora, který shromáždil velké množství nového archivního materiálu k problému uprchlictví, který prezentuje na pozadí dobového kontextu. Přesvědčivě evokuje "ducha doby" prezentací hojných citací dobového tisku. Dokázal využít faktografickou základnu agendy Ústavu pro péči o uprchlíky (včetně výsledků rozsáhlého dotazníkového šetření prováděného mezi uprchlíky), která umožnila rekonstruovat uprchlickou situaci v působivých i autentických detailech. Obdobně pracuje s původním výzkumem J. Bartoše. Pramenná základna zahrnuje edici dokumentů Protifašistický a národně osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938-1945, ale také zprávy německé exilové sociální demokracie SoPaDe. Detailně jsou uvedeny aktivity útvarů Republikanische Wehr, které se jednoznačně postavily na obranu republiky v kritickém období její existence. Poměrně je rozsáhlý je rovněž vlastní archivní výzkum autora, což v úhrnu umožňuje posunout poznání pohybů obyvatelstva na území ČSR po mnichovské dohodě.
Jakkoliv Benda vychází, podobně jako dosud většina autorů z "klasické" Šímovy práce Českoslovenští přestěhovala, jde mnohem dále v upřesnění objemu migrujících osob, jejich sociální struktury i motivů. Přitom polemizuje s některými tendenčními, nepřesnými a v mnoha případech vylhanými pracemi F. Bohmanna, F. P., Habela a dalšími. Současně zahrnuje nejnovější studie českých i německých autorů, kteří posouvají poznání vpřed: V. Zimmermann, R. Gebel, J. Bartoš, J. W. Bruegel, J. Kuklík, J. Gebhart, Z. Radvanovský aj. Ve svých závěrech dospívá k poznatku, že tvrzení o masovém vyhánění Čechů a Židů ze záborového území má zcela opodstatnění, neboť k němu docházelo v mnohem větším měřítku, než se předpokládalo. Verze, o de facto "přátelském převzetí čs. pohraničí" třetí říší, je dílem především nacistické propagandy, která usilovala o udržení dobrého obrazu záboru především vůči veřejnosti západních demokratických mocností.
V průběhu vojenské okupace čs. pohraničí wehrmachtem a následující evakuace čs. branné moci i civilistů z řad českého a německého obyvatelstva došlo k řadě konfliktů a násilných činů, zejména z řad nacistických ordnerů a bojůvek FS. Bezprostředně po okupaci omezila restriktivní opatření německé moci život obyvatel v nově zřízené "sudetské župě". Řada německých demokratů, Čechů a Židů se stala předmětem násilných akcí, včetně věznění a deportace do koncentračních táborů a vypovídání do "zbytkového" Česko-Slovenska. Život v okupovaném území přinesl řadu omezení v oblasti osobních svobod. Zcela zakázán byl český tisk a činnost nakladatelství, české zábavy, plesy, divadelní produkce a sportovní akce. České firmy se staly cílem bojkotu a hospodářského znevýhodňování. Studie přináší k tomu konkrétní příklady v autentické podobě dokumentů a výňatků dobového tisku.
Migrace velkého množství obyvatel zkomplikovala život v tzv. druhé republice, přičemž finanční pomoc, tzv. britská půjčka, řešila problém jen zčásti. Současně byl uprchlický problém podroben ostré mezinárodní kontrole, jakoby právě čs. stát byl původcem tragické situace desetitisíců běženců. Vláda generála Syrového ustavila Výbor pro pomoc uprchlíkům, později Ústav pro péči o uprchlíky a vyvinula značné úsilí s cílem usnadnit osudy běženců. Specificky obtížná byla situace Židů a německých antifašistů. Z nichž někteří byli vráceni zpět do okupovaného území, kde se vzápětí stali oběťmi nacistické perzekuce. Považuji za přínosné, že práce zmiňuje i tento kontroverzní moment. Jen na některých okresních úřadech uspěly deputace vyjadřující nesouhlas s nuceným návratem do pohraničí. Cenný je autentický pohled německých antifašistů na tento postup, v němž právem spatřovali nedocenění svého angažmá ve prospěch ohrožené republiky. Přesto však zůstalo ve vnitrozemí stonásobně více demokratických Němců, než se původně předpokládalo. Text zachycuje autentické výpovědi svědků řady dílčích epizod, které autor získal v rámci rozsáhlých archivních rešerší. Ve většině případů jde o dosud nepublikované materiály.
Samostatný rozbor je věnován číselným údajům o síle jednotlivých migračních vln. Zde autor konfrontuje relevantní autory a dochází k podstatně odlišným počtům migrujícího obyvatelstva z okupovaných území, než se běžně uvádí. Celkový údaj 370 000 (při zahrnutí Zakarpatské Ukrajiny až půl milionu) osob považuji za realistický obraz důsledků a rozsahu migračních procesů spojených s rozbitím Československa. Autor si všímá rovněž poměrně málo známého faktu repatriace uprchlíků ne-československé národnosti do odstoupeného území. Masové vyhánění českého obyvatelstva proběhlo též na Těšínsku.
Postavení druhé Syrového vlády bylo mimořádně obtížné, neboť musela řešit vojenské, ekonomické i sociální důsledky mnichovské dohody. Samotná demobilizace milionové armády představovala složitý logistický problém. Jen samotné udržení zaměstnanosti a zajištění ubytovacích kapacit představovalo značné organizační i finanční břemeno. Studie oceňuje právem, že vláda v této situaci spatřovala prioritu v pomoci uprchlíkům z okupovaných oblastí. Podrobnému popisu konkrétních opatření na okresní úrovni dosud rovněž nebyla věnována pozornost. Totéž platí o činnosti dobrovolných a dobročinných sociálních organizací. Klíčovou koordinující institucí byl Ústav pro péči o uprchlíky působící na území celé republiky. Financován byl jednak ze státní dotace, jednak z veřejných darů.
Samostatná část studie rozebírá aktivity Beranovy vlády, která navázala na opatření gen. Syrového. V důsledku sílícího propagandistického tlaku říše, ale také v důsledku selhání demokratických spojenců, začaly ve společnosti narůstat antisemitské nálady a postoje. Práce se tomuto nepříjemnému tématu (viděno z české pozice) nevyhýbá a specifikuje detailně motivy jednotlivých nositelů těchto myšlenek. Ostrakizace židovského obyvatelstva patří k ostudným důsledkům Mnichova a mnichovanství. Beranova vláda nicméně byla nucena lavírovat mezi Hitlerovým tlakem a požadavky západních velmocí na nediskriminaci, jež podmiňovala britskou půjčku. Beran nepřímo vybízel Židy k emigraci v důsledku "zúžení životního prostoru" českého národa. Autor sice zaznamenává reakce krajní pravice, fašistické obce i Vlajky, ale poněkud mu unikají změny v postojích kulturních elit, například výroky F. Peroutky, který se odvolával na tezi K. H. Borovského: "politika je práce podle přítomnosti" (viz Houžvička, V. Návraty sudetské otázky, str. 237). Jeho úvahy o selhání demokracie, potřebě spojit osudy českého národa s nacistickou Novou Evropou, roli Židů apod. zajisté nepatří do "přehlídky znamenitosti" významného intelektuála.
Téma je nadále velice aktuální (viz zkreslující studie sudetoněmecké provenience prezentující zábor pohraničních oblastí českých zemí po Mnichovu jako téměř "přátelské převzetí", které proběhlo bez větších konfliktů a důsledků pro obyvatelstvo. Zjištění dospívající k k mnohem reálnějšímu/většímu počtu osob, které se ocitli v důsledku anexe na útěku nebo v přímém ohrožení je významným příspěvkem do probíhající diskuse na téma vysidlování a vyhánění, které zasáhlo rovněž českou společnost. Speciální studie zaměřená na krátké údobí tzv. druhé republiky, navíc podrobně pojednávající osudy německých demokratů, antifašistů a Židů je rozhodně žádoucí a potřebná.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. et. Mgr. Václav Houžvička, Ph.D.

Již na první pohled upoutá rozsáhlá a obsažná heuristická základna. Zahrnuje prameny z různorodých archivů a fondů, jejichž význam je prvořadý, ale také dovolují dostatečně dokládat dobové tendence a zpřesňovat interpretaci. Také použitá literatura dokládá autorovu snahu uchopit danou problematiku v celé šíři, ve které mu neunikají ani sebemenší souvislosti a zmínky. Už v úvodu J. Benda provedl rozbor pramenů a literatury, stanovil si metodologické postupy, jejichž uplatnění směřovalo k naplnění základních cílů práce. Na podkladě dochovaných situačních zpráv, vzpomínek pamětníků i dobového tisku zaznamenává řadu důvodů k opuštění domovů (národnostní konflikty, pronásledování, hospodářské i kulturní motivy). Na straně druhé rozebírá a hodnotí sociální a zdravotní péči o uprchlíky ze strany státu a řady pomocných organizací ve "vnitrozemí" druhé republiky. V té době skutečně docházelo k hromadnému, etapovému přesídlování. Evakuovala se armáda, odcházeli státní zaměstnanci a s nimi i část ostatního obyvatelstva. Úřady se pokoušely prostřednictvím některých nařízení zejména v zářijové vlně bránit emigraci, avšak migrační tlak v pomnichovských měsících nezadržitelně sílil a uprchlíci nacházeli postupem doby základní pomoc i ze státních prostředků. Právě kapitoly o formách a podobách péče i pomoci uprchlíkům, o jejich životních osudech vytvářejí základní a nejpřínosnější části disertace.
Práci autor strukturoval, kromě obsažné úvodní a závěrečné části, do sedmi hlavních kapitol. Postupně se na stránkách publikace rozevírají problémy, jejichž řešení nejednou přerůstala možnosti státních úřadů a dalších podpůrných organizací. Přesto je možné říci, že prese všechny peripetie se situace časem ustálila a zcela jiné okolnosti nastaly po okupaci zbylých části Čech a Moravy v polovině března 1939.
PhDr. Jan Benda ve své publikaci dokázal měrou vrchovatou, jak obeznale umí pracovat s archivními prameny v nej širším slova smyslu a odbornou literaturou, analyzovat, syntetizovat a interpretovat získaná fakta.

Z recenzního posudku: PhDr. Jan Gebhart, Dsc.