PROBLÉM MORÁLNÍHO JEDNÁNÍ V MYŠLENÍ POZDNÍHO SCHELLINGA
Petr Adámek

Cílem předkládané publikace je objasnit koncepci lidského jednání u německého mylitele F. W. J. Schellinga (1775–1854), jak ji implikuje jeho volní koncepce absolutna vypracovávaná v letech 1809–1821. V tomto období se Schelling částečně odklání od původních racionalistických vzorů (Spinoza, Kant, Fichte) a přiklání se více k mysticko-filosofujícímu pojímání světa (Böhme aj.), aniž by však podstatně opustil své dřívější identitně-filosofické stanovisko. Středem zájmu je především koncepce jednání ze spisu Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů (1809) a její rekonstrukce z nedokončeného a za autorova života nikdy nepublikovaného souboru Věky světa (asi 1810–1821). Součástí zkoumání je též interpretace Kantovy teorie jednání ze spisu Náboženství v mezích pouhého rozumu (1793) a srovnání Schellingovy koncepce absolutna s Kierkegaardovou koncepcí svobody ze spisu Pojem úzkosti(1844).

Errata:

Str. 28, 19. řádek: má být ... v sobě zdvojený na základ ...

Str. 83 poznámka 28, 2. řádek: místo slova „ukázku“ má být „příklad“

Str. 98, 6. až 7. řádek: místo slova „stvořením“ má být „stvoření“

Str. 119, začátek 5. řádku v oddíle 3.3.4 doplnit: „s“ před slovo tématickou

Str. 224, poslední věta na stránce má správně znít: Adámek shows that in some general characteristics the concept of human freedom and the development of the absolute containphilosophically relevant resemblances.


Počet stran     228
Typ     Vázaná
Rok vydání     2017
ISBN     978-80-7465-263-9
Rozměry     140 x 205 mm
Edice     Studie