Bohumil Kafka. Příběh sochaře (1878-1942).   Wittlich, Petr

                           brožovaná, 292 str., 1. vydání  vydáno: listopad 2014

             Monografie věnovaná Bohumilu Kafkovi (1878–1942)je pro porozumění dílu tohoto předního představitele českého figurálního sochařství první poloviny 20. století a jeho dobovým souvislostem nepřehlédnutelným přínosem, v některých ohledech překvapivým.

První, rozsáhlejší část publikace je zaměřena na umělecký a osobní příběh sochaře – významně ovlivněný francouzským uměním – a uzavírá ji kapitola věnovaná Kafkovým pěti monumentálním pomníkům, z nichž nejznámější a také nejviditelnější je jezdecká socha Jana Žižky na pražském Vítkově. V druhé části pak autor se suverénní znalostí uvádí čtenáře do problematiky českého sochařství dané doby a jeho evropského kontextu. Mezi doplňkové texty jsou začleněny ukázky Kafkových písemností, podávající i zajímavé svědectví o diplomatickém boji umělce se světem české politiky.

Brilantní text znalce evropského umění přelomu 19. a 20 století Petra Wittlicha provází kolem 200 reprodukcí sochařova díla a dokumentárních snímků, rozsáhlý přehled biografických údajů, podrobná bibliografie, anglické resumé a rejstřík. Grafická úprava Zdeněk Ziegler.

Úvod

I. Život a dílo

Školy (1891-1904)

Pařížské dobrodružství (1905-1908)

Pražská praxe (1909-1916)

Socha a architektura (1917-1925)

Pět pomníků (1926-1942)

Epilog

II. Moderna a tradice

Z písemností Bohumila Kafky

Životopisné údaje

Redakční poznámka

Prameny a literatura

Poděkování

Bohumil Kafka Resumé

Jmenný rejstřík

            Předložený rukopis monografie významného představitele českého figurálního sochařství, Bohumila Kafky, z pera prof. Dr. Petra Wittlicha, předního znalce evropského umění přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, zaplňuje další bílé místo v české uměnovědné literatuře. Dosud jsme měli k dispozici kromě dílčích textů a katalogových studií pouze soupis umělcova díla, pořízený Janem Lorišem, a monografii od Karla B. Mádla, vydanou v Praze v roce 1919, zahrnující sochařovo dílo z let 1900-1918. Wittlichova monografie, v níž se mohl opřít o soudobý výzkum a o řadu svých předchozích prací týkajících se umělcova díla a problematiky českého moderního sochařství (např. Sochařství české secese,  České sochařství XIX. a XX. století, Praha 1978 aj.), je v tomto ohledu první publikací, která se vyčerpávajícím způsobem zabývá Kafkovým dílem, a to od školních let po závěrečnou etapu jeho monumentální pomníkové tvorby.

Kniha má přehlednou a logickou strukturu rozdělenou na dvě tematické části. V první části, která je autorem členěna chronologicky, sledujeme v širokém dobovém kontextu Kafkův životní příběh, postupné zrání jeho názorového přesvědčení, tvůrčích záměrů a sochařské dovednosti. Prostřednictvím jednotlivých děl poznáváme námětovou bohatost jeho tvorby a šíři jeho oborové orientace, etapy vlivů a osobité vklady; ke slovu se dostává umělcova odvaha, společenská a výstavní aktivita včetně přiblížení nejrůznějších nesnází a peripetií, které cílevědomého Kafku provázely. Pro jejich přiblížení zveřejňuje Wittlich dobové a umělcovy osobní písemnosti, čerpané z archivních fondů. Text tím dostal přitažlivý rozměr, který čtenáři zpřítomňuje danou dobu a barvitě vypovídá o její umělecké a kulturněpolitické situaci. Závěr této části, nazvaný Epilog, přibližuje pak osudy pětice Kafkových monumentálních pomníků (Milana Rastislava Štefánika, Karla Havlíčka Borovského, Augustina Zátky, Josefa Mánesa a Jana Žižky z Trocnova) odehrávající se po roce 1939 do nedávné doby. Druhá část monografie, nazvaná Moderna a tradice, je zásadní kapitolou rukopisu. Na základě dobového hodnocení, uměleckých kritik a Kafkova hodnocení vlastního díla autor doširoka rozkrývá problematiku českého moderního sochařství v kontextu evropského umění 1. poloviny 20. století. Čtenáři se dostává přiblížení stylových a názorových proměn, vlivů a působení daného prostředí - pařížského i pražského.

Kafkův sochařský projev, s nimž se čtenář v předchozí části detailně obeznámil, je zde s nadhledem a objektivně zasazen do celkového vývojového kontextu; ozřejměny jsou jeho specifické rysy i tvůrčí problémy. Na rozdíl od předchozích badatelů vyzdvihuje autor "expresivní kvalitu" Kafkova sochařského umění, která je jednotící a jako trvalý rys, jak dodává, "prosvítá jeho díly, ať už byly orientovány naturalisticky, symbolisticky, impresionisticky, novoklasicky nebo monumentalisticky".

Druhou část pak výstižně uzavírá výběr z Kafkových písemností, z nichž poznáváme sílu umělcovy osobnosti, jeho odvahu a nebývalou diplomatickou schopnost. Jde o ukázky tří konceptu dopisu a článek O pomník Jana Žižky, který Kafka publikoval v časopise Přítomnost v roce 1937. Zvlášť důležité je připomenutí právě této polemiky s někdejším politikem, senátorem a čestným předsedou Spolku pro zbudování pomníku Fr. Udržalem, díky níž přesvědčivě obhájil realizaci už schváleného pomníku. Po jejím přečtení si uvědomujeme, že ani lidé, ani doby se tolik v průběhu dějin nemění. Též situaci Bohumila Kafky nahlíží Petr Wittlich jako "typický případ osudu českého umělce".

Rukopis uzavírá podrobný výčet životopisných dat a obsáhlá bibliografie zahrnující též Kafkovy texty.

Předložená monografie vyniká odborností, čtivostí a řadou nových, dosud nezveřejněných poznatků, které s jistotou upřesňují sochařovo místo v českém a evropském moderním umění.

Z recenzního posudku: PhDr. Mahulena Nešlehová

Petr Wittlich se celoživotně zabývá uměním přelomu 19. a 20. století, a to jak v myšlenkově pronikavých syntetických pracích, v jejichž čele stojí kniha Česká secese (1982), představující mezník v uměleckohistorickém bádání, tak ve vynikajících monografiích jednotlivých autorů. Zároveň od svých prvních textů dodnes věnuje zvláštní pozornost sochařství: opět je třeba uvést jeho základní publikaci České sochařství ve XX. století (1978), z nedávné doby pak monumentální knihu Sochařství české secese (2000), která zaznamenala mimořádný mezinárodní ohlas, nebo monografii Jana Štursy (2008), jehož výjimečné osobnosti a tvorbě věnuje Petr Wittlich soustředěný zájem již od konce padesátých let minulého století. Po Štursovi se záslužně zaměřil na Bohumila Kafku, sochaře, který překvapivě dosud neměl celkovou monografii (jeho dílo do roku 1918 monograficky zpracoval před téměř sto lety K. B. Mádl). Pro Petra Wittlicha představuje Kafka přitažlivé téma nejen díky nezpochybnitelným sochařským kvalitám, ale i proto, že příkladně odkazuje k obecnější otázce, týkající se osudu figurálního sochařství v moderní době, tedy k úvaze podstatné pro historii a teorii moderního sochařství.

Podobně jako již ve Štursově případě, i u Kafkovy monografie se Petr Wittlich rozhodl pro základní členění textu do dvou částí: první nazval klasicky "Život a dílo", ve druhé se věnoval teoretickým problémům, k nimž konkrétní tvorba poskytla podněty. V jednotlivých podkapitolách Kafkova "Života a díla" Petr Wittlich poutavě vystihuje umělcův vývoj a sleduje jeho porozumění sochařskému úkolu ve vztahu ke kulturnímu a společenskému kontextu. Bohatě přitom využívá svých objevů z autorovy rozsáhlé písemné pozůstalosti, uložené v Archivu Národní galerie v Praze. Nové informace ke Kafkovu úspěšnému pařížskému pobytu v letech 1905-1908 mohl Petr Wittlich doplnit na základě studia materiálů v Rodinově a v Bourdellově muzeu v Paříži, umožněného díky podpoře tohoto projektu Grantovou agenturou ČR. Ve druhé části, nesoucí název "Moderna a tradice", ukazuje Petr Wittlich napětí mezi Kafkovou radikální secesní plastikou a jeho pozdější oficiální, zejména pomníkovou tvorbou. Kafkův rozchod s myšlenkou modernosti neinterpretuje jednostranně, ale zjišťuje hlubší příčiny, a dokonce nachází nečekané, psychologicky podmíněné spojitosti mezi oběma typy projevu. Kafkovu charakteristiku vhodně doplňuje výběr z jeho autentických textů, samozřejmě nechybí životopisný přehled a bibliografie. Imponující sochařskou tvorbu zachycuje 131 reprodukcí, k nimž se ještě připojuje soubor atraktivních, neotřelých dobových snímků a dokumentárních materiálů.

Text Kafkovy monografie se vyznačuje fascinující znalostí světového umění a obdivuhodným teoretickým zázemím, myšlenkovou svěžestí i vybroušeným literárním stylem. Petr Wittlich je stěžejní osobností dějin moderního českého umění a každá jeho nová kniha se stává skutečnou událostí kulturního a vědeckého života.

Z recenzního posudku: Lenka Bydžovská