České vědomí Bělarusi

Lendělová, Věra (ed.) - Marvan, Jiří (ed.)

brožovaná, 428 str., 1. vydání

                     V tomto sborníku se setkává na 30 českých a běloruských autorů pojednávajících o širokém spektru mnohasetletých vzájemných vztahů i o současném stavu běloruského jazyka, jeho "mikro-dialektů" a jeho kultury.

Sborník vychází u příležitosti XV. sjezdu slavistů konaného v Minsku.

                    V souvislosti s nadcházejícím mezinárodním kongresem slavistů v Minsku připravili pracovníci FF UK ve spolupráci s osobami z jiných odborných pracovišť zajímavý odborný sborník obsahující jak nové odborné práce, tak přetisky či překlady prací starších vesměs se týkajících určitých aspektů minulých i současných česko-běloruských vztahů. Sborník obsahuje kromě úvodu a předmluvy 26 článků či edic a čtyři zprávy a recenze. Různou formou přispělo do sborníku přes 20 osob, některé i více než jedním příspěvkem - zhruba stejným dílem jsou zastoupeni čeští i běloruští odborníci.

Sborník, který se podařilo sestavit v současné době, představuje značně unikátní a zajímavou publikaci, která nemá v české bělorusistice žádného předchůdce ani pendant. Totéž lze nejspíše říci v obecnější rovině - nepochybně existuje málo sborníků, které by se pokoušely zachytit reflexi běloruské a vztahové problematiky v prostředí některého z národů, které s Bělorusy přímo nesousedí. V tom je jeden z hlavních kladů sborníku, druhý vidím v tematické bohatosti a pestrosti. Převažují sice jazykovědné resp. linguistické příspěvky, objevují se však i práce literárněvědné i obecně historické.

Z řady příspěvků je patrná sympatická snaha, někdey až publicisticky vyjádřená, o podtržení těch momentů v dějinách Bělarusi a její kultury, kterých si současná reprezentace této země, jemně řečeno, necení. Bylo by možno se přít, zda v publikaci neměla být věnována samostatná pozornost ještě některým dalším českým osobnostem, které zanechaly určitou, ne zcela nahodilou stopu v české překladatelské činnosti z běloruštiny a popularizaci běloruské literatury a kultury (např. František Tichý). Hlavní osobnosti však byly připomenuty více než dosud a to je nejpodstatnější. Publikace navíc otevírá cestu k dalšímu, pokud možno už systematičtějšímu bělorusistickému výzkumu v České republice - je třeba si přát, aby byl co nejlépe organizován.

Z recenzního posudku: dr. Bohdan Zilynskyj (IMS FsV UK)

             Jako recenzentka považuji sborník České vědomí Bělarusi za vzácný a upřímný dar národu Bělarusi, na jehož území se bude v roce 2013 konat Mezinárodní sjezd slavistů. Středem pozornosti jeho autorů se staly česko-běloruské kulturní vztahy, a to v celoevropském měřítku. Čeští a běloruští přispěvatelé sborníku se snažili vystihnout význam Čechů a češtiny v dějinách Bělarusi, běloruského jazyka, kultury a společenského vývoje. Pozornost badatelů je vedle Skarynian věnována především dvěma posledním stoletím česko-běloruských vztahů, tj. již od 19. Století až po současnost.

Tvůrčí potenciál autorů článků v jednotlivých oddílech Lingvistika (bělorusistika obecná), Mikrobělorusistika, Mikrolingvy a sublingvy, Nářečí a jejich variace, Literatura, kultura a společnost, Skaryniana, Osobnosti (české a běloruské), Zprávy, recenze je bezesporu jedinečná, úctyhodná a a pro běloruský jazyk, kulturu a současnou společnost opravdu neocenitelná.

V předmluvě autoři uvádí klíčový pojem celé této společné práce - lidský dotek obou jazyků, a tento dotek (lidský, jazykový, kulturní) se stal dominantou celého sborníku, který se nese ve znamení progresivních, dynamických příspěvků, dávajících pocítit značný potenciál běloruštiny, jejích zdaleka nevyčerpaných zdrojů, které se reflektují v pracích zejména běloruských přispěvatelů sborníku a demonstrují propojení standardního spisovného jazyka a nestandardních jazykových subkódů, protoběloruských dialektů i současných lokálních nářečí.

Společná práce českých a běloruských vědců bezesporu přispěje k obrození běloruského jazyka, zvýšení jeho popularity a prohlubování českého vědomí Bělarusi.

                      Z recenzního posudku: Prof. Alia Arkhanhelska, DrSc.