Ferdinand Peroutka, Johannes Urzidil  O české a německé kultuře, 2. VYDÁNÍ


Váz. s přebalem, 144 stran, 198 Kč,

vydání 2, poprvé vyšlo 17.06.2008.


Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.

O autorech:
Peroutka Ferdinand
Ferdinand Peroutka (1895-1978), český novinář a spisovatel. Novinářskou dráhu zahájil po maturitě roku 1913, v letech 1919-1923 působil jako šéfredaktor časopisu Tribuna, 1924 založil vlastní týdeník Přítomnost, do něhož až do nástupu nacismu psaly význačné osobnosti první republiky. Přátelil se s T. G. Masarykem, Edvardem Benešem, bratry Čapkovými a dalšími. Začátkem druhé světové války byl nacisty zatčen a do jejího konce vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po únoru 1948 musel uprchnout do exilu. Žil v USA, byl členem Rady svobodného Československa, od roku 1951 několik let řídil československé vysílání Rádia Svobodná Evropa. Nejznamější díla a výbory: Jací jsme, Ano a ne, Budování státu, Oblak a valčík, Demokratický manifest, Budeme pokračovat, Muž přítomnosti, Sluší-li se býti realistou, Deníky, dopisy, vzpomínky, Mluví k vám Ferdinand Peroutka ad.


Urzidil Johannes
Johannes Urzidil (1896-1970), pražský německy píšící spisovatel, esejista, umělecký historik a novinář. Po německém gymnáziu (abs. 1914) studoval na pražské univerzitě germanistiku, slavistiku a dějiny umění (1919), ve dvacátých letech působil jako tiskový atašé německého vyslanectví v Praze. Hovořil plynně česky i německy, přátelil se s významnými umělci české i německé národnosti (tzv. Pražský kruh). V roce 1939 z Československa odešel, 1941 zakotvil v USA, kde pracoval jako žurnalista a překladatel, hlasatel německého vysílání Hlasu Ameriky, posléze se cele věnoval literatuře. Jeho dílo se stalo známé a oceňované zejména v Evropě. Získal např. Velkou rakouskou státní cenu za literaturu. Těžiště jeho prací jsou povídky, zvláště s tématem Prahy, Šumavy a exilu. Nejznámější díla a české výbory: Goethe in Böhmen (Goethe v Čechách), Ztracená milenka, Pražský triptych, Da geht Kafka (Tudy kráčel Kafka), Život s českými malíři, Hry a slzy, Kde údolí končí, Jdu starým lese ad.