Století fyzikálních objevů Ivo Kraus

kniha je bohužel rozebraná

                     Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok

Rok vydání 3. čtvrtletí 2014 Počet stran 376 Rozměr 130 × 200 mm Vazba vázaná s přebalem

                             Prodáváme i jiné knihy prof Ivo Krause Fyzikové  ve službách průmyslové revoluce, Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Pěti dílná historie fyziky), Čestni doktoři na české technice

Obsah

Předmluva

Mezníky na cestě do atomového věku

Objevy, které změnily fyzikální obraz světa

1. Röntgenův dar lidstvu

2. Uranové paprsky Antoine Henriho Becquerela

3. Elektron jako životní úděl

4. Radioaktivita

5. Kvantová hypotéza

6. Einsteinův annus mirabilis

7. Experimenty otce jaderné fyziky Ernesta Rutherforda

8. O modelování atomů

9. Mřížková stavba krystalů

10. Rovnice, která proslavila otce i syna

11. Nobelovy ceny pro Philippa Lenarda a Johannese Starka

12. Vlny jako částice

13. Princip Wolfganga Pauliho

14. Zákonitá neurčitost

15. Schrödingerova rovnice i legendární kočka

16. Bornova interpretace vlnové funkce

17. Pro krásnou teorii má příroda vždy uplatnění

18. Trojhvězdí československé meziválečné fyziky

19. Alma mater ruských fyziků

20. Čerenkovovo záření

21. Přírodní zákony objevené P. L. Kapicou

22. Škola Lva Davidoviče Landaua

23. Intuice Enrica Fermiho

24. Energie velebená i proklínaná

25. Spontánní štěpení uranu a urychlování relativistických částic

26. Gigantická fluktuace Richard Feynman

27. Vodíková bomba

28. Polovodičová revoluce

29. Vyplněná předpověď Alberta Einsteina

30. Slupkový model jádra

31. Sté výročí supravodivosti

32. Okno do světa elementárních částic

33. Navzdory osudu

34. Heteropřechody a heterostruktury

35. Od grafitu ke grafanu

Doslov

Doplňující literatura

Jmenný rejstřík

Předmluva

„V každém národě je vždycky zapotřebí miliónů lidí, aby povstal génius, vždycky musí uplynout ve světě milióny únavných hodin, nežli udeří opravdu historická, hvězdná hodina lidstva… Co jindy pohodlně odplývá za sebou a vedle sebe, stlačí se do jediného okamžiku, který všechno určí a rozhodne všechno…Takové dramatické, takové osudové chvíle, v nichž rozhodnutí, které přetrvá čas, je stěsnáno do jediného data, do jediné hodiny, ba často do jediné minuty, jsou řídké v životě jednotlivců, řídké v běhu dějin.“ (Stefan Zweig, Hvězdné hodiny lidstva)

Téměř do konce devatenáctého století převládal názor, že nejdůležitější fyzikální teorie jsou v podstatě hotové a struktura světa jasná. Příroda se jevila složená ze dvou forem hmoty; z nedělitelných atomů, vytvářejících všechny možné látky, mikroskopické i kosmické objekty, a ze zvláštního neviditelného a nevážitelného prostředí nazývaného éter, v němž probíhají elektromagnetické jevy. Stačilo však několik šťastných náhod v teorii i experimentu a zdánlivě nedotknutelné jistoty klasické fyziky přestaly platit. Existence éteru byla popřena, a když fyzikové poznali, že atom není nedělitelný, vstoupili do světa řízeného zcela jinými zákony. Krize ve fyzice, jak bývá nazýváno období vývoje této exaktní vědy na konci 19. století, měla zcela standardní řešení; pro výklad jevů v mikrosvětě byla zvolena nová východiska, především kvantová hypotéza a teorie relativity.

Tři objevy založené na kvantové teorii - štěpná jaderná reakce (1938), tranzistorový jev (1947), zesilování světla stimulovanou emisí záření (1954)- vedly ve svých důsledcích k rozsáhlým sociálním změnám a v mnohém předurčily rozvoj nejen vyspělých zemí, ale prakticky celého světa. Běžnou součástí našeho povědomí se staly pojmy televize, tranzistor, laser, tomografie, hologram, jaderný reaktor, urychlovač částic, ale i černá díra nebo rozpínající se vesmír.

Dvacáté století bývá nazýváno stoletím válek a sociálních revolucí. Je to však i století fyziky, její hvězdná hodina, v níž došlo nejen ke grandióznímu rozvoji nejrůznějších technických oborů, ale nové fyzikální metody umožnily rozmach chemie, biologie, lékařské diagnostiky a terapie. Ve stylu našeho života nastaly zásadní změny. Bohužel nejenom k lepšímu. Vědeckotechnický pokrok se podobá římskému bohu Janusovi, symbolu přeměny z jednoho stavu do druhého. Je jednotou protikladů - chvályhodných činů i neopatrného a neprozíravého využívání přírodních sil a civilizačních vymožeností.

Hrdinům této knihy bylo souzeno žít ve veliké epoše změn. Někteří přišli na svět ve druhé polovině devatenáctého století a svůj úděl plnili na přelomu věků, u jiných začínají letopočty narození i smrti číslem 19. Mnozí se stali očitými svědky válek, revolucí, ušlechtilého vědeckého zápolení i závodů ve zbrojení. Někomu byla fyzika jako osud předurčena už od dětství, jiní se k této profesi dostali až v dospělém věku. Jedno však měli všichni společné: Touhu objevovat, klást si těžké otázky a hledat na ně netradiční odpovědi. Nepracovali pro slávu, důležitější než cíl byla cesta, kterou k němu museli ujít.

Kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce, vydané  v letech 2007 a 2012, má dvě části. Na prvních stránkách je pro čtenáře připraven chronologicky uspořádaný přehled fyzikálních objevů, díky nimž dnešní generace získala své technické vybavení, další kapitoly jsou věnovány osudům a dílu přírodovědců, kteří se o snazší život svých bližních nejvíce zasloužili.