Morální vývoj školáků a předškoláků   Klusák, Miroslav

                       brožovaná, 262 str., 1. vydání

                                          Monografie Morální vývoj školáků a předškoláků. Paradigmatické výzvy dle Jeana Piageta představuje podrobnou analýzu výzkumu Jeana Piageta v oblasti morálního vývoje dítěte. Text je členěn do dvou oddílů. Ve své první, interpretační části nabízí náhled do Piagetovy teorie morálního vývoje dítěte s důrazem na morální výzvy, které dítě během svého vývoje přijímá a které jej „posouvají“ od egocentrické heteronomie k decentrované autonomii. Druhá, faktografická část zprostředkovává zakotvení Piagetovy teorie v empirii. Čtenáři jsou zde nabízeny k vlastní interpretaci všechny výzkumné situace, ze kterých Piagetova teorie vychází. Vývojové výzvy plynoucí z těchto situací kniha sdružuje do tří oborů uplatnění dětského morálního hodnocení: konflikty s autoritou, problematika trestání a instituce her organizovaných jako soutěž. Autor rovněž analyzuje účast dětí na tomto typu her a skutečnost, proč Piaget považoval právě tyto hry za nejvíce inspirativní pro vývoj dětského morálního hodnocení a jak toto hraní zkoumal.

                 Úvod

Z historie našeho výzkumu Piagetovy teorie morálního vývoje

Problematizace morálního aspektu dětských her

Piagetova výzkumná otázka

Otázka struktury Piagetovy výzkumné zprávy a struktury její prezentace

Piagetův výzkum morálního vývoje

1. Výsledná Piagetova teorie morálního vývoje v dětském věku

1.1 Anomie

1.2 Heteronomie

1.3 Autonomie

2. Autorita vs. spravedlnost distribuce

3. Autorita odměňující a trestající vs. solidarita vrstevníků

4. Morální realismus jako projev egocentrismu

5. Trest - pokání vs. vzájemnost, trest vs. šlechetnost

6. Trest - imanentní spravedlnost vs. souhra okolností

7. Trestuhodná krádež, nemotornost, lež - odpovědnost objektivní vs. subjektivní

8. Trestuhodná skupina - otázka kolektivní odpovědnosti

9. Pravidla hry - zvyky vs. tradice vs. fair play

9.1 Zvítězit ve férové hře

9.2 Idea pravidel hry - uvědomění a časový posun

9.3 Socializace dětské hry

9.4 Morálka z her organizovaných jako soutěž

Závěr

Summary

Bibliografie

Rejstřík

Příloha: Piagetovy výzkumné situace

1. Autorita vs. spravedlnost distribuce

1.1 Dospělý dítě předbíhá ve frontě

1.1.1 Výzkumná situace

1.1.2 Chování dětí

1.2 Starší vs. mladší dítě při nedostatku jídla

1.2.1 Výzkumná situace

1.2.2 Chování dětí

1.3 Starší vs. mladší dítě při šanci na úspěch ve hře

1.3.1 Výzkumná situace

1.3.2 Chování dětí

1.4 Dítě má nedostatek jídla mezi vrstevníky

1.4.1 Výzkumná situace

1.4.2 Chování dětí

1.5 Dospělý děti nespravedlivě úkoluje

1.5.1 Výzkumná situace

1.5.2 Chování dětí

1.6 Dítě je nespravedlivě úkolované vrstevníky

1.6.1 Výzkumná situace

1.6.2 Chování dětí

1.7 Dospělý žádá, aby dítě žalovalo na svého vrstevníka

1.7.1 Výzkumná situace

1.7.2 Chování dětí

1.8 Dospělý zakazuje opisování

1.8.1 Výzkumná situace

1.8.2 Chování dětí

2. Autorita odměňující a trestající vs. solidarita vrstevníků

2.1 Výzkumná situace

2.2 Chování dětí

2.2.1 Preference pro retribuci

2.2.2 Preference pro rovnost

3. Trest - pokání vs. vzájemnost

3.1 Výzkumná situace

3.2 Chování dětí

3.2.1 Odpovědi typu tresty pokáním

3.2.2 Odpovědi typu tresty vzájemností

4. Trest - účinnost trestu vs. výtky a vysvětlení

4.1 Výzkumná situace

4.2 Chování dětí

4.2.1 Víra v trest

4.2.2 Víra ve výtky a vysvětlení

5. Trest - v reakci dítěte na tělesný útok ze strany dětí

5.1 Reakce slabšího na tělesný útok ze strany silnějšího dítěte

5.1.1 Výzkumná situace

5.1.2 Chování dětí

5.2 Reakce na tělesný útok ze strany srovnatelně silného dítěte

5.2.1 Výzkumná situace

5.2.2 Chování dětí

6. Trest - imanentní spravedlnost vs. souhra okolností

6.1 Výzkumná situace

6.2 Chování dětí

6.2.1 Odpovědi typu věří v imanentní spravedlnost věcí

6.2.2 Odpovědi přechodného typu

6.2.3 Odpovědi typu nevěří v imanentní spravedlnost věcí

7. Trestuhodná krádež - odpovědnost objektivní vs. subjektivní

7.1 Výzkumná situace

7.2 Chování dětí

7.2.1 Odpovědi typu objektivní pojetí odpovědnosti

7.2.2 Odpovědi typu subjektivní pojetí odpovědnosti

8. Trestuhodná nemotornost - odpovědnost objektivní vs. subjektivní

8.1 Výzkumná situace

8.2 Chování dětí

8.2.1 Odpovědi typu objektivní pojetí odpovědnosti

8.2.2 Odpovědi typu subjektivní pojetí odpovědnosti

9. Trestuhodná lež - odpovědnost objektivní vs. subjektivní

9.1 Výzkumná situace

9.1.1 Párové příběhy

9.1.2 Přímé dotazy

9.2 Chování dětí

9.2.1 Párové příběhy

9.2.2 Definice lži

9.2.3 Proč nesmíme lhát

9.2.4 Lhát dospělým vs. dětem

10. Trestuhodná skupina - kolektivní odpovědnost?

10.1 Výzkumná situace

10.2 Chování dětí

10.2.1 Dospělý po pachateli ani nepátrá

10.2.2 Skupina nechce pachatele udat

10.2.3 Skupina pachatele nezná

11. Dodržování pravidel hry - v podobě individuální motorické pravidelnosti vs. egocentrické s vnějším donucením vs. spolupráce

11.1 Kuličky chlapců

11.1.1 Výzkumná situace

11.1.2 Chování dětí

11.2 Schovávaná dívek

11.2.1 Výzkumná situace

11.2.2 Chování dětí

12. Idea pravidel a jejich zdroje - tradice vs. spolupráce na férové hře

12.1 Kuličky chlapců

12.1.1 Výzkumná situace

12.1.2 Chování dětí

12.2 Schovávaná dívek

12.2.1 Výzkumná situace

12.2.2 Chování dětí

13. Zákaz podvádění při hře - autorita pravidel vs. spolupráce a rovnost

13.1 Výzkumná situace

13.2 Chování dětí

13.2.1 Dovolávající se autority pravidel

13.2.2 Dovolávající se spolupráce a rovnosti

14. Příklad nespravedlnosti - poslušnost vs. rovnost

14.1 Výzkumná situace

14.2 Chování dětí

14.2.1 Proti zákazu

14.2.2 Proti rovnosti

14. 2. 3. Proti sociální spravedlnosti

Předložený text je prací z dějin psychologie, zabývá se částí díla klasika vývojové psychologie Jeana Piageta, konkrétně jeho chápání morálního vývoje v dětském věku. Jde o práci teoretickou, jejímž těžištěm je interpretace jedné části Piagetova díla.

Publikace je členěna na dvě části, první je rozsáhlý a podrobný úvod do problematiky Piagetova díla a vysvětlení vlastního přístupu k jeho analýze. Téma je zpracováno na interpretaci dětských her, autor zvažuje i možnost jejich využití při výuce. Autor zde charakterizuje jednotlivé fáze morálního vývoje a jeho aplikaci na 3 hlavní okruhy. V následující části podrobně vysvětluje, co která kapitola přináší a čím se zabývá. Orientaci v textu občas komplikují příliš dlouhá souvětí. Zajímavý je oddíl, který se věnuje chápání trestu, vývoji chápání spravedlnosti a přechodu od morálního relativismu. Zajímavé je i pojednání o lži a proměně jejího chápání v průběhu vývoje. Autor velmi podrobně prezentuje názory J. Piagety na fungování dětské mysli a na zpracování informací morálního charakteru. Zajímavé je vysvětlení významu a vlivu autority, zejména pokud by působila kontraproduktivně. Je otázka, jak by podobné situace chápaly dnešní děti.

Druhá část textu přibližuje čtenáři způsob uvažování J. Piageta a jeho pojetí morálního vývoje pomocí konkrétních situací. Jejich popis velmi podrobný, a proto uspokojí ty odborníky, kteří se chtějí danému tématu věnovat. Zajímavý je přehled možných střetů mezi autoritou a dítětem, způsob jejich interpretace může být různý. Je samozřejmé, že se určité způsoby morálního uvažování překrývají, podle toho, o jakou situaci jde. Tak je tomu při hodnocení čehokoli, bez ohledu na morální aspekt dané situace. Zajímavý je popis Piagetových názorů na vývoj pojmu spravedlnosti v souvislosti s rozvojem respektu k jiným lidem, především vrstevníkům. A stejně tak i připomenutí rovnostářství, které se objevuje na určitém stupni vývoje. Autor se zde opětovně vrací k vymezení způsobu chápání krádeže a lži a jejich vývojovému zakotvení. Piaget se zabýval i otázkou kolektivní zodpovědnosti a analýzou situací, v nichž se může projevit. I pro učitele může být zajímavé jak děti chápou fakt, že skupina musí trpět za chyby jednoho z jejích členů.

V další části se autor zabývá vývojem vztahu k pravidlům a chápáním jejich významu. Opět se zde objevuje pojem spravedlnosti a vztahu ke spolupráci, jejímu významu, tak jak ji chápe dítě různého věku. Autor zde uvádí Piagetem vymezená stádia vývoje chápání pravidel v různém věku. Následující část obsahuje analýzu socializačního vývoje hry, jak se v dětské hře projevuje zájem o druhé a jak se vytváří schopnost s nimi spolupracovat. Analýza hry zajrnuje i Piagetovu interpretaci chování dětí ve hrách, které jsou organizovány jako soutěž.

Druhá část textu je podrobným přehledem situací zachycujících různé aspekty morálního vývoje, tak jak je prezentoval J. Piaget ve své publikaci z roku 1948. Tato část je přehlednější a pro čtenáře srozumitelnější než úvodní text. Může sloužit i jako inspirace k vlastnímu bádání. Bylo by zajímavé, kdyby někdo zkusil alespoň část Piagetových pokusů zopakovat.

Předložená publikace představuje podrobnou analýzu Piagetových názorů a výsledků jeho bádání v oblasti morálního vývoje, i velmi podrobný popis jeho dílčích experimentů, včetně praktických ukázek. Vzhledem k tomu bude zajímavý hlavně pro odborníky-teoretiky, kteří se zajímají o danou oblast, zejména o její historii.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. RNDr. M. Vágnerová, Csc.