Francouzská literatura v českých překladech po roce 1989: 25 let bez cenzury

Šotolová, Jovanka

brožovaná,  242 str., 1. vydání
vydáno: duben 2018
ISBN 9788024638683

Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily. Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje – ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii. Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi. Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ. Absolutní „francouzskou jedničkou“ je však u nás dlouhodobě Jules Verne.

Práce Jovanky Šotolové je výsledkem jejího dlouhodobého zaměření na problematiku překladu a recepce francouzské literatury v českém literárním prostředí.
(...)
Autorčin přístup je inovativní, a to zejména v teoreticko- metodologickém uchopení sledovaného korpusu 2469 přeložených děl a v osobitém komparativně-analytickém přístupu k jeho vyhodnocení. Ten spočívá v promyšlených analytických komentářích ke konkrétním prvkům zkoumané množiny (autorům, titulům, překladatelům, nakladatelům, atp.), které zohledňují další možné kontextové roviny (ediční strategie v čase i prostoru, socio-kultumí parametry dané doby, literární recepce v translatologické perspektivě, univerzální literární prostor vs. národní literatury apod.).
Nespornou předností práce je její vysoká jazyková i formální úroveň, která vyplývá nejen z autorčiny erudice, ale také z její vlastní překladatelské praxe. A velice ji zdobí přirozená skromnost a interpretační pokora zkoumat a analyzovat prameny důmyslně a kritickým okem: zjištěná fakta nejsou nikdy interpretována nad rámec jejich sdělení nebo bez přihlédnutí k rozmanitým referenčním kontextům. Čtenář jistě ocení i přehledné grafy.

Z recenzního posudku: Jitka Radimská
Předložená monografie je vůbec první ucelenou studií na téma literárních překladů z francouzštiny do češtiny po roce 1989. Volně chronologicky navazuje na práci Pavla Čecha Francouzsko-české vztahy v oblasti překladu (1945-1953) a na studii České překlady francouzské literatury (1960-1969) od Kateřiny Drskové, nicméně časovým rozsahem i šíří zpracovaných materiálů obě předcházející monografie jasně převyšuje.
Jovanka Šotolová si dala neuvěřitelnou práci s procházením všech dostupných databází a roztříděním veškerých dostupných faktografických informací, takže čtenáři dává k dispozici přehledy všech do češtiny přeložených autorů sestupně podle počtu vydaných titulů. Ze závěrečných přehledů vyvstává reálný obraz českého edičního trhu. který autorka vhodně doplňuje vlastními zkušenostmi překladatelky a redaktorky internetového časopisu iliteratura.cz.
Je s podivem, že toto téma nebylo dosud komplexně zpracováno. Vždyť která akademická práce se může pochlubit celospolečensky zajímavou problematikou, jež (společně s obdobnými studiemi o jiných jazykových oblastech) přispívá k lepšímu poznání zahraničních vkladů do české kultury i k reflexi nad tuzemským knižním trhem.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Eva Voldřichová Beránková. Ph.D.