Od Jantaru k tranzistoru
Elektřina a magnetismus v průběhu staletí
Od Jantaru k tranzistoru - Elektřina a magnetismus v průběhu staletí (Heřman Josef)

autor    Heřman Josef

rozsah / vazba    400 stran A5 / brožovaná V2
vydání    1. české

Aktualizováno  8.4.2015
Popis



Kniha se pokouší zachytit téměř dvouapůltisíciletý vývoj vědy o elektřině a magnetismu a využívání jejích poznatků v praxi, zejména v období posledních 150 let rozvoje elektrotechniky a sdělovací techniky. Historický výklad začíná mýtickými představami antiky a končí kvantovou elektrodynamikou a objevem tranzistoru. Hlavním cílem a základním rysem zpracování je postihnout tendence vývoje fyzikálních představ, ukázat, jak vznikaly, vzájemně se ovlivňovaly a posléze byly překonány jednotlivé hypotézy, včetně popisu významných experimentů, které poznatky o elektřině a magnetismu významně posunuly vpřed.

Přiměřená pozornost je věnována i obecným filozofickým otázkám, tzv. přírodní filozofii, která hrála důležitou roli v počátcích vytváření teoretických přístupů k vědě o elektřině a magnetismu, zejména v 18. a 19. století.

Každá kapitola začíná prologem, který rámcově charakterizuje společenskou, politickou, kulturní a hospodářskou situaci v daném období, popř. je zde stručně popsán i stav v souvisejících vědních oborech či technice.

V knize je ve větší či menší míře zmíněno kolem 550 jmen. Hlavní pozornost je zaměřena na přínosy významných a všeobecně známých učenců (Gilbert, Franklin, Volta, Oersted, Ampér, Ohm, Weber, Gauss, Faraday, Maxwell atd.), ale v nebývalé míře jsou uváděny i dílčí přínosy učenců, kteří jsou obvykle v těchto souvislostech opomíjeni (Guericke, Cabeo, Gray, Dufay, Nollet, Beccaria, Cavendish, Leslie atd.). Kromě vlastních přínosů vědě o elektřině a magnetismu jsou v řadě případů uvedeny i lidské osudy učenců, jejich vzájemné vztahy a společenské postavení.

Výklad přiměřeně osvětluje i vlastní podstatu fyzikálních jevů, což přispívá k hlubšímu pochopení poznatků, které čtenář získal v obvyklém, pragmatickém studiu elektrotechniky. Text je doplněn aktualizujícími poznámkami, které z pozice současné úrovně znalostí objasňují výklad poplatný danému historickému období.

Základním zdrojem informací byly jednak podrobné a na vysoké odborné úrovni zpracované životopisy učenců, obsažené v díle Dictionary of Scientific Biography (New York, 1972), jednak původní autorské práce učenců (převážně v ruském překladu). Tyto původní práce jsou v několika případech i podrobněji popsány a je z nich často doslovně citován text.

Kniha je určena všem, kdo se zajímají o faktografii vědeckého poznávání. Uvedením poznatků v širších souvislostech může prospět zejména elektrotechnikům či studentům elektrotechnických oborů. Obecně však, toto přehledové dílo z řady historicko-technických publikací by nemělo chybět v knihovně žádného elektrotechnika.

Stručný obsah

    Úvod
    Úkazy, nálezy, mýty
    Experimenty a hypotézy
    Na přelomu století vědy
    Benjamin Franklin a jeho doba
    Zrod elektrostatiky
    Galvanická elektřina
    Léčebná síla
    Objev elektromagnetismu
    Ampérova elektrodynamika
    Teplo a elektřina
    Michael Faraday
    Průkopníci teorie
    Maxwellovy rovnice
    Od Maxwella k Einsteinovi
    Dvacáté století
    Literatura
    Rejstříky




Keywords

    obsah knihy
    Úkazy, nálezy, mýty, Jantar, Magnetovec, Epistola de magnete, Experimenty a hypotézy, Století vědy, William Gilbert, Hypotéza fluid, Zkoumání elektřiny, Zkoumání magnetismu, Na přelomu století vědy, Éter, Zkoumání v Evropě, Další jevy, další hypotézy, Technické objevy a vynálezy, Benjamin Franklin a jeho doba, Benjamin Franklin, Zkoumání blesku, Hromosvod, Franklinovi současníci, Jak se šíří elektřina, Zrod elektrostatiky, Stav vědy o elektřině a magnetismu, Duální hypotézy, Petrohradské konkursy, Coulombovi předchůdci, Coulombův zákon, Galvanická elektřina, Animální elektřina, Zvůle moci, Objev galvanického článku, Dva vědci – dva osudy, Na počátku nové epochy vědy, Léčebná síla, Léčení magnetem, Léčení elektřinou, Galvaniho inspirace, Objev elektromagnetismu, Tušení souvislostí, Hans Christian Oersted, Oerstedův objev, Důsledky objevu, Zrod elektrotechniky, Ampérova elektrodynamika, Oerstedův popud, První zákon elektrodynamiky, André Marie Ampére, Ampérova elektrodynamika, Hypotéza magnetismu, Jiné Ampérovy vědecké aktivity, Ampérův styl vědecké práce, Teplo a elektřina, Teplo a energie, Termoelektřina, Ohmovi předchůdci, Ohmův zákon, Nezájem, pochyby a uznání, Elektrické teplo, Michael Faraday, Davy a Faraday, Objev elektromagnetické indukce, Joseph Henry, Základy elektrochemie, Další výzkumy elektřiny, Výzkum magnetismu, Teorie pole, Osobnost Faraday, Průkopníci teorie, Tři jevy, Pierre Simon Marquis de Laplace, Jean Baptiste Joseph Fourier, Simeon Denis Poisson, George Green, Carl Friedrich Gauss, Wilhelm Eduard Weber, Herman von Helmholtz, Franz Ernst Neumann, Gustav Robert Kirchhoff, William Thomson – Lord Kelvin, Maxwellovy rovnice, Fyzika a matematika, James Clerk Maxwell, Tři kroky, Traktát o elektřině a magnetismu, Maxwellův přínos vědě, Rozvíjení Maxwellovy teorie, Krize teorie elektrodynamiky, Heinrich Rudolf Hertz, Experimentální důkaz teorie, Od Maxwella k Einsteinovi, Elektrický výboj, Pohyb nabitých částic a těles, Éter a pohyb, Nové fyzikální objevy, Vývoj v elektrotechnice, Elektronová teorie, Speciální teorie relativity, Dvacáté století, Planckova hypotéza kvant, Do nitra hmoty, Objev supravodivosti, Elektronika, Bezdrátový přenos informace, Vědecké přístroje, Silnoproudá elektrotechnika, Nástup polovodičů, Objev tranzistoru.