Fyzika za první republiky. Ivo Kraus, Štefan Zajac
Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán na pražskou univerzitu a polytechniku. Po vzniku Československa byly v Brně a Bratislavě založeny univerzity, výchova matematiků a fyziků přešla z filozofických fakult na přírodovědecké a vznikly první mimouniverzitní instituce, např. Radiologický ústav nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů. K novým oborům přibyly i další moderní disciplíny ‒ atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie. První část této knihy popisuje fyzikální výzkum mezi dvěma světovými válkami a v biografických heslech seznamuje čtenáře se 70 českými, slovenskými a německými fyziky, kteří u nás v této době působili. Druhá část obsahuje přehled úspěchů dosažených ve fyzice na českých a německých vysokých školách před rokem 1918.
Informace o knize
Rok vydání 2017 Počet stran 212 Rozměr 156 × 232 mm
Vazba brožovaná
ISBN
978-80-200-2641-5
EAN
9788020026415
Předmluva
1. Fyzika za první Československé republiky
1.1 Vysoké školy a vědecké instituce
Univerzita Karlova, Německá univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení technické v Praze, Německá vysoká škola technická v Praze, Vysoká škola technická v Brně, Německá vysoká škola technická v Brně, Univerzita Komenského v Bratislavě, Počátky vysokoškolského vzdělávání techniků na Slovensku, Učené společnosti
Biografická hesla
1.2 Jednota československých matematiků a fyziků
Předsedové Jednoty v meziválečném období, Mimopražské odbory JČMF, Publikační činnost, Návštěvy velkých osobností, Jednota a středoškolská výuka, Hospodářská aktivita
Biografická hesla
1.3 Jak byl vývoj české fyziky ovlivněn rentgenovým zářením
Od objevu paprsků X k důkazu jejich vlnové povahy (1896−1912), Ohlasy na Laueho experiment (1913−1923), Rentgenografie v meziválečném Československu, Bilance válečných let 1939–1945
Biografická hesla
1.4 Československo – země radia
První výzkumy vlastností a praktického využití, Založení Radiologického ústavu, Konec třicátých let a druhá světová válka
Biografická hesla
1.5 České vědecké instituce za druhé světové války
Akademie a Jednota českých matematiků a fyziků, Vysoké školy
Biografická hesla
2. Tradice československé fyziky
2. 1 Autoři prvních spisů s fyzikální tematikou
Johannes de Hollandria, Johannes Kepler, Jan Amos Komenský, Jan Marek Marci
2. 2 Talenty podporované církevními řády
Jan Antonín Scrinci, Josef Stepling, Jan Tesánek, Antonín Strnad, Maximilián Rudolf Hell, Prokop Diviš
2. 3 Fyzikové z časů Rakouského císařství
František Josef Gerstner, Jozef Maxmilián Petzval, Christian Andreas Doppler
2. 4 Fyzika v letech 1848−1918
Karlo-Ferdinandova univerzita, Lotos a Jednota, Česká Karlo-Ferdinandova univerzita,
Německá Karlo-Ferdinandova univerzita, Pražská technika, Česká technika v Praze,
Česká matice technická, Německá technika v Praze, Vysoká škola báňská, Brněnská vysoká učení technická, Učené společnosti, Česká fyzika za první světové války
Literatura
Jmenný rejstřík
Seznam ilustrací
Předmluva
Pomocí základního výzkumu fyzika usiluje pochopit svět, ve kterém žijeme, a porozumět zákonům, jimiž se řídí, aplikovaným výzkumem se snaží ovládnout svět materiální. Je bezesporu pevnou oporou chemii, biologii, geologii, meteorologii, medicíně, agronomii aj. Jak by se vyvíjely vědy o živé přírodě nebo lékařství bez rentgenu, elektronového mikroskopu či detektorů ionizujícího záření? Dovedli bychom se ještě obejít bez technických prostředků založených na poznatcích kvantové fyziky pevných látek, jako jsou počítače, mobily, rádiové a televizní přijímače. Víme, čemu se od nás v této oblasti svět přiučil a jaké intelektuální bohatství jsme naopak prohospodařili?
Již krátce po vzniku Československa se podmínky pro výuku fyziky i fyzikální výzkum proti předcházejícímu období výrazně změnily. V Brně a v Bratislavě byly založeny univerzity, výchova matematiků a fyziků přešla z filozofických fakult na fakulty přírodovědecké, pro specializovaný výzkum navazující na převratné fyzikální objevy přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikly první mimouniverzitní vědecké instituce.
Na rozdíl od většiny malých evropských národů má u nás fyzika tradici sahající daleko do minulosti, až k přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Žádné období dlouhého vývoje této exaktní vědy není možné popsat izolovaně. Výjimkou není ani první republika – řadě významných českých fyziků dvacátých a třicátých let dvacátého století se dostalo mezinárodního uznání ještě za Rakousko-Uherska, zatímco mladší generace svou akademickou i vědeckou kariéru v době první republiky teprve zahajovala nebo se na ni připravovala.
Další svazek edice První republika má proto dvě části. První popisuje zaměření našeho fyzikálního výzkumu v období mezi dvěma světovými válkami a v rozšířených biografických heslech seznamuje čtenáře s dílem sedmi desítek českých, slovenských a německých fyziků, kteří u nás v této době působili. Druhá část obsahuje přehled úspěchů dosažených ve fyzice na českých a německých vysokých školách před rokem 1918.
1. Fyzika za první Československé republiky
Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 měla první republika celkem 13 510 000 obyvatel, z toho 8 761 000 Čechů a Slováků, 3 123 000 Němců, 745 tisíc Maďarů, 462 tisíc Rusínů, zbytek (419 tisíc) se hlásil k jiným národnostem.
Vysokoškolské vzdělání v té době poskytovalo 16 vysokých škol:
Univerzita Karlova v Praze (fakulty přírodovědecká, filozofická, lékařská, právnická, bohoslovecká),
Německá univerzita v Praze (fakulty přírodovědecká, filozofická, lékařská, právnická, bohoslovecká),
Masarykova univerzita v Brně (fakulty přírodovědecká, filozofická, lékařská, právnická),
České vysoké učení technické v Praze (svazek sedmi relativně samostatných vysokých škol technických),
Německá vysoká škola technická v Praze,
Česká vysoká škola technická v Brně,
Německá vysoká škola technická v Brně,
Univerzita Komenského v Bratislavě (fakulty filozofická, lékařská, právnická),
Vysoká škola báňská v Příbrami,
Vysoká škola zvěrolékařská v Brně,
Vysoká škola zemědělská v Brně,
Akademie výtvarných umění v Praze,
Cyrilometodějská fakulta bohoslovecká v Olomouci,
Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká v Praze,
Slovenská evanjelická augsburského vyznania teologická akadémia v Bratislavě,
Ukrajinská svobodná univerzita v Praze (fakulty filozofická, právnická).
Podmínkou k přijetí na vysokou školu bylo složení maturitní zkoušky na střední škole (gymnáziu, reálném gymnáziu, reálce). Bez přijímací zkoušky opravňovala maturita k přijetí jen na vysokou školu odpovídajícího směru (např. z reálky na vysoké školy technického zaměření), na jiný typ vysoké školy bylo třeba složit rozdílové zkoušky (absolventi reálek mohli jít na univerzitu jen po dodatečné zkoušce z latiny, řečtiny apod.). Z reálného gymnázia, které bylo kompromisem mezi gymnáziem (klasickým) a reálkou, bylo možné vstupovat na oba směry vysokoškolského studia bez rozdílových zkoušek.
1.1 Vysoké školy a vědecké instituce
Univerzita Karlova
Až do druhé poloviny 19. století si pražská univerzita vystačila s tradičními čtyřmi fakultami: teologickou, lékařskou, právnickou a konečně filozofickou, která zahrnovala všechny ostatní obory. Mohutný rozvoj přírodních věd během devatenáctého století však vyžadoval vytvoření fakulty orientované na přírodní vědy a matematiku. O vytvoření přírodovědecké fakulty na české univerzitě se uvažovalo již od přelomu 19. a 20. stol. v souvislosti se stavbou nového univerzitního areálu na Albertově a Karlově, kam měly být přesunuty některé lékařské a hlavně přírodovědecké ústavy.
Ke vzniku samostatné fakulty však došlo až po první světové válce. Zákonem číslo 135/1920 Sb. (tzv. Lex Mareš1) z 19. února 1920 odňalo Národní shromáždění německé univerzitě právo užívat dosavadní název; ten byl změněn na Deutsche Universität Prag. Jedinou právní nástupkyní vysokého učení, založeného Karlem IV., byla prohlášena česká Univerzita Karlova, která se také stala jediným vlastníkem Karolina, univerzitního archivu, insignií i pečeti2. Ve stejném roce (24. června) se vládním nařízením 392/1920 Sb. z filozofických fakult obou univerzit vydělily samostatné fakulty přírodovědecké, na nichž byla soustředěna výuka exaktněji orientovaných věd.3 Redukované filozofické fakulty zajišťovaly i nadále studium humanitních zaměření.
Výuka na Přírodovědecké fakultě UK začala zimním semestrem 1920/21, od roku 1921 byl absolventům udělován titul RNDr. (rerum naturalium doctor). Studijní programy širokého spektra oborů připravovali hned od počátku renomovaní vědci. Z chemiků např. Bohuslav Brauner (1855–1935) a Jaroslav Heyrovský, matematiku přednášeli Karel Petr (první děkan fakulty) a polyhistor přírodních věd Václav Láska (1862–1943), fyziku Viktor Trkal, astronomii František Nušl (1867–1951), meteorologii Stanislav Hanzlík (1878–1956).
Stejně jako v předcházejícím období zajišťovala Filozofická resp. Přírodovědecká fakulta výuku fyziky nejen pro budoucí učitele, ale i pro mediky a farmaceuty. Speciální přednášky v meziválečném období měli Čeněk Strouhal, Bohumil Kučera, August Žáček, Viktor Teissler, Václav Posejpal, Jaroslav Šafránek, Václav Dolejšek.
Kritickým bodem pro celou českou společnost bylo obsazení hitlerovským Německem (15. 3. 1939) a uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939. Přírodovědecká fakulta obnovila výuku 18. června 1945, necelých šest týdnů po osvobození Prahy.
K fyzikálním oborům, jejichž rozvoj byl dovršen začátkem 20. století (newtonovská mechanika, teorie elektromagnetického pole, geometrická a fyzikální optika, termodynamika, klasická statistická fyzika, speciální teorie relativity), či novým oborům jako radiologie nebo kvantová fyzika, přibyly i další moderní disciplíny – atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie – opírající se o objevy Wilhelma Conrada Röntgena, Henriho Becquerela, manželů Curieových a Maxe von Laueho.
Nejširším spektrem problémů se u nás zabýval Fyzikální ústav Karlovy univerzity, kde byly vychovány stovky vědeckopedagogických odborníků.4 Teoretická fyzika tohoto období je spojena se jmény František Záviška (optika, termodynamika, teorie šíření elektromagnetických vln v různých konfiguracích vodičů a dielektrik), Karel Teige (teorie elektromagnetického pole) a Viktor Trkal (kvantová teorie, statistická fyzika a teorie relativity). Vlastnosti rentgenového záření zkoumali Václav Posejpal (absorpce) a Václav Dolejšek (spektroskopie), elektromagnetické vlny byly předmětem zájmu Augusta Žáčka (objev principu magnetronu) a Jaroslava Šafránka (experimenty s příjmem a vysíláním televizního obrazu), na výzkumu piezoelektrických materiálů, detekci kosmického záření a později jaderné fyzice si vědeckou kariéru vybudoval Václav Petržílka, mechanismus plastické deformace kovů studoval Miloslav Valouch ml., ve vědecké fotografii, fotochemii a fotofyzice dosáhli pozoruhodných výsledků Ladislav Zachoval, Viktorin Vojtěch a Viktor Teissler.
Německá univerzita v Praze
Pražská německá univerzita (Deutsche Universität Prag) měla v meziválečném období na Přírodovědecké fakultě řadu vynikajících fyziků, kteří zajišťovali i výuku posluchačů nefyzikálních oborů5. Vedle Einsteinova nástupce Philippa Franka na ní působili např. Reinhold Fürth, Heinrich Rausch-Traubenberg a Erwin Freundlich-Finlay. Další osobností tohoto období, kterou je třeba zmínit, je českobudějovický rodák, fyzikální chemik Jan (Johann) Böhm.
Podobně jako na české Přírodovědecké fakultě vzrůstal i na fakultě německé zájem o dokončení studia doktorátem; v letech 1934 až 1939 bylo podáno 30 fyzikálně zaměřených disertačních prací.
Po Mnichovu se uvažovalo o přenesení Německé univerzity z Prahy do Liberce – na území tzv. Sudetské župy, která byla součástí Říše. V listopadu 1938 však Adolf Hitler takové návrhy zamítl.6 Pod československou, resp. (od března 1939) protektorátní správou zůstala Německá univerzita do konce srpna 1939. Od zimního semestru akademického roku 1939/40 získala Deutsche Universität in Prag statut říšské vysoké školy a po uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 existovala do konce války jako Deutsche Karls-Universität in Prag. Fyziku na ní přednášeli Bernhard Gudden (1892–1951), bývalý asistent Philippa Franka teoretik Walter Glaser a později i několik dalších fyziků povolaných z Německa.
Gudden byl před příchodem do Čech v roce 1939 řádným profesorem fyziky v Erlangen. V Praze se zabýval výzkumem fotoelektrických jevů, fotochemií a polovodivými materiály, zčásti v rámci tajného německého vojenského výzkumu. Je považován za jednoho ze zakladatelů fyziky pevných látek.
Glaser, který vedl nejen univerzitní ústav teoretické fyziky, ale i fyzikální ústav pražské německé techniky, se mohl v roce 1946 jako nepostradatelný odborník v oblasti elektronové optiky vyhnout odsunu a zůstat v Československu. Rozhodl se však pro další kariéru ve Vídni.
1 František Mareš (1857–1942), český lékař, fyziolog, filozof a politik.
2 K předání insignií Karlově univerzitě došlo teprve po velkých demonstracích a výtržnostech (tzv. insigniádě) v roce 1934.
3 Za první republiky u nás kratší nebo delší dobu existovaly i vysokoškolské a badatelské instituce založené ruskými a ukrajinskými emigranty: V Praze měly sídlo Ruská právnická fakulta, Ruský pedagogický ústav J. A. Komenského, Ruský obchodní ústav, Ruský zahraniční historický ústav, Archeologický ústav N. P. Kondakova, Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut, Ukrajinské studio výtvarných umění. V Poděbradech působila Ukrajinská hospodářská akademie (1922–1935) a Ukrajinský technicko-hospodářský institut (1932–1945).
4 V letech 1905-1953 bylo ve Fyzikálním ústavu ukončeno 53 doktorátů z fyziky teoretické a 149 z experimentální.
5 Kromě všeobecné lékařské fyziky na Přírodovědecké fakultě mohli posluchači Lékařské fakulty Německé univerzity navštěvovat i specializované přednášky jako elektroterapie, radiodiagnostika, radioterapie apod.
6 O přesunu německých vysokých škol z Prahy do Liberce se uvažovalo už od konce devatenáctého století. K uskutečnění tohoto záměru sice nikdy nedošlo, určité přípravné kroky však za první republiky podniknuty byly. Příkladem může být budování Německé knihovny (Bücherei der Deutschen), která měla být základem budoucí německé univerzitní knihovny, vznik Německé vědecké společnosti nebo založení Ústavu pro sudetoněmeckou vlastivědu (Anstalt für sudetendeutsche Heimatforschung).
Předmluva
Pomocí základního výzkumu fyzika usiluje pochopit svět, ve kterém žijeme, a porozumět zákonům, jimiž se řídí, aplikovaným výzkumem se snaží ovládnout svět materiální. Je bezesporu pevnou oporou chemii, biologii, geologii, meteorologii, medicíně, agronomii aj. Jak by se vyvíjely vědy o živé přírodě nebo lékařství bez rentgenu, elektronového mikroskopu či detektorů ionizujícího záření? Dovedli bychom se ještě obejít bez technických prostředků založených na poznatcích kvantové fyziky pevných látek, jako jsou počítače, mobily, rádiové a televizní přijímače. Víme, čemu se od nás v této oblasti svět přiučil a jaké intelektuální bohatství jsme naopak prohospodařili?
Již krátce po vzniku Československa se podmínky pro výuku fyziky i fyzikální výzkum proti předcházejícímu období výrazně změnily. V Brně a v Bratislavě byly založeny univerzity, výchova matematiků a fyziků přešla z filozofických fakult na fakulty přírodovědecké, pro specializovaný výzkum navazující na převratné fyzikální objevy přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikly první mimouniverzitní vědecké instituce.
Na rozdíl od většiny malých evropských národů má u nás fyzika tradici sahající daleko do minulosti, až k přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Žádné období dlouhého vývoje této exaktní vědy není možné popsat izolovaně. Výjimkou není ani první republika – řadě významných českých fyziků dvacátých a třicátých let dvacátého století se dostalo mezinárodního uznání ještě za Rakousko-Uherska, zatímco mladší generace svou akademickou i vědeckou kariéru v době první republiky teprve zahajovala nebo se na ni připravovala.
Další svazek edice První republika má proto dvě části. První popisuje zaměření našeho fyzikálního výzkumu v období mezi dvěma světovými válkami a v rozšířených biografických heslech seznamuje čtenáře s dílem sedmi desítek českých, slovenských a německých fyziků, kteří u nás v této době působili. Druhá část obsahuje přehled úspěchů dosažených ve fyzice na českých a německých vysokých školách před rokem 1918.
Předmluva
1. Fyzika za první Československé republiky
1.1 Vysoké školy a vědecké instituce
Univerzita Karlova, Německá univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení technické v Praze, Německá vysoká škola technická v Praze, Vysoká škola technická v Brně, Německá vysoká škola technická v Brně, Univerzita Komenského v Bratislavě, Počátky vysokoškolského vzdělávání techniků na Slovensku, Učené společnosti
Biografická hesla
1.2 Jednota československých matematiků a fyziků
Předsedové Jednoty v meziválečném období, Mimopražské odbory JČMF, Publikační činnost, Návštěvy velkých osobností, Jednota a středoškolská výuka, Hospodářská aktivita
Biografická hesla
1.3 Jak byl vývoj české fyziky ovlivněn rentgenovým zářením
Od objevu paprsků X k důkazu jejich vlnové povahy (1896−1912), Ohlasy na Laueho experiment (1913−1923), Rentgenografie v meziválečném Československu, Bilance válečných let 1939–1945
Biografická hesla
1.4 Československo – země radia
První výzkumy vlastností a praktického využití, Založení Radiologického ústavu, Konec třicátých let a druhá světová válka
Biografická hesla
1.5 České vědecké instituce za druhé světové války
Akademie a Jednota českých matematiků a fyziků, Vysoké školy
Biografická hesla
2. Tradice československé fyziky
2. 1 Autoři prvních spisů s fyzikální tematikou
Johannes de Hollandria, Johannes Kepler, Jan Amos Komenský, Jan Marek Marci
2. 2 Talenty podporované církevními řády
Jan Antonín Scrinci, Josef Stepling, Jan Tesánek, Antonín Strnad, Maximilián Rudolf Hell, Prokop Diviš
2. 3 Fyzikové z časů Rakouského císařství
František Josef Gerstner, Jozef Maxmilián Petzval, Christian Andreas Doppler
2. 4 Fyzika v letech 1848−1918
Karlo-Ferdinandova univerzita, Lotos a Jednota, Česká Karlo-Ferdinandova univerzita,
Německá Karlo-Ferdinandova univerzita, Pražská technika, Česká technika v Praze,
Česká matice technická, Německá technika v Praze, Vysoká škola báňská, Brněnská vysoká učení technická, Učené společnosti, Česká fyzika za první světové války
Literatura
Jmenný rejstřík
Seznam ilustrací
Fyzika za první republiky Ivo Kraus a Štefan Zajac
- Kód výrobku: Fyzika za první republiky Ivo Kraus a Štefan Zajac
- Dostupnost: 1
-
269CZK
- Cena bez DPH: 269CZK