Darwinovská levice Politika, evoluce a spolupráce
Peter Singer
přeložil Denis Kostomitsopoulos

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer, řadu argu­mentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie. Darwinovská levice, tvrdí Singer, bude i nadále na straně chudých a utlačovaných, bude však lépe vybavena, aby porozuměla fungování společenských a ekonomických změn a mohla reálně zlepšit situaci znevýhodněných.

100,- Kč



Datum vydání: 21.06.2016

Edice: Dnešní svět, svazek 1
100 stran,  brožovaná4

Obsah
Úvod
Potřeba nových základů  
15
Co je podstatou levice?  
19
1 / Politika a darwinismus
Pravicový puč  
25
Fakta a hodnoty  
27
Jak levice špatně pochopila Darwina  
34
Sen o zdokonalitelnosti  
41
Zas ta stará písnička  
46
2 /  Může levice přijmout darwinovské pojetí lidské
přirozenosti? 
Nepopulární myšlenky  
51
Co je v lidské přirozenosti fi xní a co podléhá změně?  
55
Co se od Darwina mohou naučit reformátoři?  
60
3 / Konkurence, nebo spolupráce?
Vytváření kooperativnější společnosti  
67
Vězňovo dilema  
70
Poučení z „půjčky za oplátku“  
74
4 / Od spolupráce k altruismu?
Záhada vývoje altruismu  
81
Status k čemu?  
85
5 / Darwinovská levice pro dnešek i budoucnost  
87
Jmenný rejstřík  
93
Věcný rejstřík  
97

ÚVOD
DARWINOVSKÁ  LEVICE
14
Potřeba nových základů
V roce 1874 četl Karl Marx dílo
Státnost a anarchie
1
 od Mi-
chaila Bakunina, jednoho ze zakladatelů anarchismu, tedy me-
zinárodního revolučního hnutí, a hlavního Marxova rivala
v boji o kontrolu I. internacionály. Marx se k ničemu nestavěl
pasivně a při čtení Bakunina si dělal výpisky klíčových pasáží
knihy a opatřil je vlastními poznámkami. Výsledný rukopis,
který Marx nikdy nezamýšlel publikovat, lze číst jako debatu
mezi nejvýznamnějším anarchistou a nejvlivnějším komunis-
tou devatenáctého století. Následuje krátká pasáž:
Bakunin: Všeobecné právo volby lidových zástupců a „vlád-
 ců státu“ celým lidem – něco takového jako celý lid v dneš-
1
Viz Marx, K., Konspekt Bakuninovy knihy „Státnost a anarchie“, in:
Marx, K. – Engels, B.,
Spisy
, sv. 18, Nakladatelství politické literatury,
Praha 1966, s. 649.
DARWINOVSKÁ  LEVICE
16
ním smyslu fantasma „to je poslední slovo marxistů, jakož
i demokratické školy – lež, za níž se skrývá despotismus vlád-
noucí menšiny, o to nebezpečnější, že vypadá jako  výraz tak-
zvané vůle lidu.
Marx: Při kolektivním vlastnictví mizí takzvaná vůle lidu
a dělá místo skutečné vůli družstva.
Bakunin: Tedy výsledek: řízení velké většiny lidové masy
privilegovanou menšinou. Ale tato menšina, říkají marxisté,
bude složena z dělníků. Ano, s dovolením, z bývalých děl-
níků, kteří však, jakmile se stanou zástupci či vládci lidu, pře-
stanou být dělníky.
Marx: Právě tak málo jako dnes továrník přestane být ka-
pitalistou, protože se stal obecním radou.
Bakunin: A budou se dívat na všechny obyčejné dělníky
z výše „státnosti“; nebudou už zastupovat lid, nýbrž sebe a své
„nároky“ na řízení lidu. Kdo o tom pochybuje, nemá vůbec
ponětí o lidské přirozenosti.
Marx: Kdyby pan Bakunin měl ponětí alespoň o postavení
manažera v dělnické  družstevní továrně, šly by všechny jeho
sny o vládnutí k čertu. 
Nejtragičtější ironií dějin minulého století je, že vlády, které se
hlásily k marxismu, prokazují nade všechnu pochybnost, jak
moc se Marx mýlil a jak ponuře prorocké byly Bakuninovy
„noční můry týkající se nadvlády“. Bakuninovo nabízené ře-
šení problému nadvlády by se také bezpochyby minulo úspě-
chem; když však naznačuje, že ten, jehož názory jsou podobné
názorům Marxovým nebo jeho následovníků, „neví vůbec nic
ÚVOD
17
o lidské přirozenosti“, jen stěží s ním lze nesouhlasit. Mar-
xův omyl v chápání lidské přirozenosti nebyl jen malou chy-
bou. O třicet let dříve, v jedné z proslavených „Tezí o Feuer-
bachovi“ (VI) Marx píše:
... lidská podstata není nějaké abstraktum vlastní jednot-
livému individuu. Ve své skutečnosti je to souhrn spole-
čenských vztahů.
Z tohoto přesvědčení vyplývá, že pokud by bylo možné změ-
nit „soubor společenských vztahů“, pak lze také zcela změ-
nit lidskou přirozenost. Tento výrok vystihuje samu podstatu
marxismu a v širším smyslu podstatu celého marxistického
myšlení. Ve svém důsledku ovlivňuje podstatnou část myš-
lení celé levice.
Levice potřebuje nové paradigma. Kolaps komunismu
a skutečnost, že demokratické socialistické strany rezignovaly
na tradiční socialistický cíl společného vlastnictví výrobních
prostředků, zbavil levici cílů, které měla po více než dvě sto-
letí, během nichž se formovala a získala velkou politickou moc
a intelektuální vliv. Ale to není jediný důvod, proč levice po-
třebuje nové paradigma. Odborové hnutí představovalo hnací
motor levice v mnoha zemích, a vlastně cosi jako rodinné stří-
bro. Čeho se kapitalistům nepodařilo dosáhnout během ce-
lého století represivních opatření proti vůdcům odborového
hnutí, činí za ně Světová obchodní organizace, nadšeně pod-
porovaná sociálnědemokratickými vládami na celém světě.
Když se odstraní bariéry pro dovoz, oslabí se pozice národ-