Společnost a vědění

Burke Peter

brožovaná, 306 str.

                Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době. Vychází nejen ze sociologických tendencí v americké historii vědy, ale především z přístupů ovlivněných podstatnými změnami v teorii a historii vědeckého poznání v průběhu 60. let 20. století (Claude Lévi-Strauss, Thomas Kuhn, Michel Foucault, Peter Berger a Thomas Luckmann) - objev "konkrétního myšlení", diskursivní a institucionální povaha vědění, struktura vědeckých "revolucí", realita jako "sociální konstrukt", dále ze sociální antropologie Émile Durkheima, ze sociologie Karla Mannheima. Navazuje též na novější teorie ("kulturní kapitál" aj. Pierra Bourdieua) nebo dějiny pravdy jako společenského konstruktu (Steven Shapin). Burke si všímá proměn tradičních kategorií vědění - "umění" (ars) a věda (scientia) - a ukazuje, že v moderní době nešlo jednoduše o kumulativní růst poznání a vědění, nýbrž o spojení pokroku a regresu v jednotlivých sférách vědění. Zabývá se vztahy alternativního a oficiálního vědění, zkoumá vztahy nového vědeckého poznání k démonologii, čarodějnictví a podobně. Všímá si také interakce mezi teoretickým poznáním učenců a praktickými znalostmi řemeslníků. Obraz "plurality vědění" v knize dotvářejí odkazy k ústně tradovaným vědomostem, teoreticky nezpracovaným oblastem vědění (vaření, lov atd.), muzejním sbírkám, encyklopedickým projektům atd. Jednotlivé kapitoly se soustřeďují na sociologii, geografii a antropologii vědění, dále na jeho politické a ekonomické aspekty, úlohu čtenáře a otázky důvěryhodnosti vědeckého poznání.

Dotisk prvního vydání.         brožovaná, 306 str.

PŘEDMLUVA A PODĚKOVÁNÍ

1. ÚVOD: POZNÁNÍ Z POHLEDU SOCIOLOGIE A HISTORIE

Rozmach sociologie poznání

Nová vlna sociologie poznání

Sociální dějiny poznání

Co je poznání?

Pluralita poznání

2. VĚDĚNÍ JAKOŽTO PROFESE: UČENCI A EVROPA

Návaznosti a zlomy

Středověk

Vliv knihtisku

Uplatnění v církvi a ve státě

Strukturní diferenciace

Skupinová identita

Islám a Čína

3. VĚDĚNÍ ETABLOVANÉ A INSTITUCIONÁLNÍ

Renesance

Vědecká revoluce

Osvícenství

Závěry a srovnání

4. MÍSTA VĚDĚNÍ: CENTRA A PERIFERIE

Společenství vzdělanců

Nagasaki a Dedžima

Zkoumaný terén a zájmová perspektiva

Import poznání

Metropole vědění

Geografie knihoven

Město jako zdroj informací o sobě samém

Zpracování poznatků

Distribuce poznání

Objevování světa

5. UTŘÍDĚNÉ POZNÁNÍ: UČEBNÍ PLÁNY, KNIHOVNY A ENCYKLOPEDIE

Antropologie poznání

Rozmanitost poznání

Disciplína a výuka

Uspořádání učebních plánů

Uspořádání knihoven

Uspořádání encyklopedií

Loci communes

Restrukturace systému

Nové uspořádání výuky

Nový řád knihoven

Metodika muzeí

Alfabetizace encyklopedií

Pokrok poznání

Závěr

6. POZNÁNÍ POD KONTROLOU: CÍRKVE A STÁTY

Rozmach úřednictva

Církev jako vzor

Zahraniční věci

Informace a impérium

Vnitřní organizace

Mapování státu

Rozmach statistiky

Ukládání a vyhledávání

Cenzura

Šíření informací

7. POZNÁNÍ NA PRODEJ: TRH A TISK

Rozmach intelektuálního vlastnictví

Průmyslová špionáž

Informace v obchodním styku

Informovanost Východoindické společnosti

Rozmach burz

Knihtisk a obchod s poznatky

Benátky v 16. století

Amsterodam v 17. století

Londýn v 18. století

Zpravodaje, noviny a časopisy

Rozmach příruček

Encyklopedie

Srovnání a závěr

8. ZÍSKÁVÁNÍ POZNATKŮ: AŤ SI ČTENÁŘ PŘIJDE NA SVÉ

Čtení textů, osvojování názorů

Příručky

Abecední uspořádání

Pomůcky pro historický výzkum

Individuální přístupy

Od Montaigne k Montesquieuovi

Získávání poznatků o jiných kulturách

9. ZÁVĚREM: POZNÁNÍ PŘIJÍMANÉ S DŮVĚROU I SKEPSÍ

Pyrrhónská renesance

Pragmatická skepse

Geometrická metoda

Rozmach empirismu

Éra poznámek

Důvěřivost, nedůvěra a sociologie poznání

DOSLOV

Vědění jako kulturní fakt (MiroslavPetříček)

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE

REJSTŘÍK