Věda a politika.

Pešek, Jiří - Filipová, Lucie a kol.

               brožovaná, 390 str., 1. vydání   vydáno: červen 2013

                          Kniha představuje unikátní síť německých společenskovědních a humanitních ústavů v zahraničí, jak se utvářela a vyvíjela od osmdesátých let 19. století do poslední zásadní reformy v roce 2009. Předmětem zájmu je patnáct pracovišť působících v Evropě, USA nebo Asii, která provádějí výzkum především v oboru historie, ale i dějin umění, archeologie, ekonomie či orientalistiky. Analýza se soustředí jak na vývoj, publikační produkci a vůdčí osobnosti jednotlivých ústavů, tak na jejich kooperaci s vědci a institucemi hostitelských zemí. Badatelská pracoviště jsou zároveň sledována z perspektivy německé zahraniční kulturní politiky, v níž hrají sice nenápadnou, ale trvale velmi významnou roli.

         Německé společenskovědní ústavy v zahraničí: specifický fenomén evropské vědecké scény

(Jiří Pešek - Lucie Filipová)

         Současná německá zahraniční vědeckáa kulturní politika - pojmy, instituce, vztahy

(Miroslav Kunštát)

Kariéry a konkurence pojmů

Instituce, instrumenty, cíle

Na cestě k relativní autonomii: zahraniční vědní politika

Zahraniční kulturní politika a zahraniční vědní politika

Příznivá konstelace dalšího výzkumu: akord historie a mezinárodních vztahů?

 

Německé historické ústavy v zahraničí a německá zahraniční kulturní politika: Nadace DGIA

(Volker Zimmermann)

Úvod

Výchozí situace

Centralizace a financování: nová úprava

Dopady reformy na společenskovědní ústavy

Závěr

 

Právní základ německé kulturní politiky a německých společenskovědních ústavů v zahraničí

(Petr Mlsna - Dagmar Černá)

Úvod

Německá zahraniční kulturní politika

Německé společenskovědní ústavy a právní rámec jejich fungování

Závěr

 

Německý historický ústav v Římě

(Jiří Pešek - Petr Šafařík)

Založení ústavu

Rostoucí prestiž na počátku 20. století

Útlum aktivit v meziválečném období a postavení ústavu v nacifikované vědě

Znovuzaložení ústavu po roce 1945

Nový rozmach v 60. letech

"Ospalá" 70. a 80. léta

Reformní 90. léta

Na počátku 21. století

Aktuální profil

 

Německý historický ústav v Paříži

(Lucie Filipová - David Emler)

Založení a stručná historie ústavu

Zaměření a aktuální profil

Publikační činnost

Propojení s francouzskou historiografií

Klíčové osobnosti

Závěr

 

Německý historický ústav v Londýně

(Nina Lohmann)

Založení a budování ústavu

Zaměření a profil

Závěr

 

Německý historický ústav ve Washingtonu

(Tomáš Nigrin)

Založení ústavu

Ředitelé

Zaměření a aktuální profil

Publikační činnost

Závěr

 

Německý historický ústav ve Varšavě

(Jiří Vykoukal)

Stručná historie ústavu a základní charakteristika

Výzkumná činnost

Závěrem: ústav v polských očích

 

Německý historický ústav v Moskvě

(Jiří Pešek)

Cesta k založení ústavu

Zahájení činnosti

Bonwetschova ředitelská éra: vybudování ústavu

Evaluace a převedení ústavu pod Nadaci DGIA

Nové vedení

 

Orientální ústavy v Bejrútu a Istanbulu

(Monika Březinová)

Stručná historie a cesta k osamostatnění

Orientální ústav v Bejrútu

Orientální ústav v Istanbulu

Závěr

 

Německý ústav pro japonská studia

(Ota Konrád)

Výzkumné zaměření

Publikační činnost a nabídka stipendií

Závěr

 

Německá kunsthistorie v Itálii

(Anita Pelánová)

Německý archeologický ústav

Římská vila Massimo (Accademia Tedesca) a florentská vila Romana

Bibliotheca Hertziana v Římě

Uměleckohistorický ústav ve Florencii

 

Německý archeologický ústav v Athénách

(Kateřina Králová)

Německé působení v řecku

Před založením ústavu

Doba schliemannova a Dörpfeldova

Karo a ústav mezi světovými válkami

Vzestup nacismu a počátek války

Nacistická okupace

Ústav a německé vyrovnání s minulostí

Ústav od 70. let do současnosti

Závěr

 

Závěr

 

Rozhovory

Rozhovor s prof. dr. Michaelem Matheusem

(Jiří Pešek - Nina Lohmann)

Rozhovor s prof. dr. Heinzem Duchhardtem

(Jiří Pešek)

 

Právní normy

Zusammenfassung

Výběrová bibliografie

Seznam zkratek

Seznam map a tabulek

Seznam grafů

Jmenný rejstřík

 

Na začátek bych chtěl zdůraznit, že předloženou publikaci považuji za velice důležitý příspěvek k otázkám reflexe společenských věd i obecnější vědní politiky v proměnlivých kontextech společenského i politického života i mezinárodní politiky. Jednotliví autoři se v ní věnují tématu německých historických institutů v zahraničí, jejichž aktivity jsou sledovány a řízeny spolkovým ministerstvem zahraničí. Z hlediska vymezení tématu se práce zabývá do velké míry pracovišti, sdruženými pod Nadaci DGIA, tedy státní Nadace německých společenskovědních ústavů v zahraničí. Pojednány jsou zde Německé historické ústavy v Římě (společně s ním jsou zde připomenuty i další německé vědecké instituce v Itálii, které se věnují především problematice kunsthistorie), Paříži, Londýně, ve Washingtonu, ve Varšavě a Moskvě. Německý archeologický ústav v Athénách, Dále jsou zde zmíněna rovněž mimoevropská pracoviště jako Orientální ústavy v Bejrútu a Istanbulu a Německý ústav pro japonská studia.

Jejich vývoj je pojednán chronologicky, jsou zde zachyceny kontexty jejich etablování, představení hlavních osobností, spojených s jejich činností (často i v rámci jejich složité politické minulosti, související s dramatickými peripetiemi německých dějin 20. století), hlavní výzkumná pole a náplň aktivit. Vzhledem k povaze těchto institucí kladli autoři také důraz na výklad propojení dotyčného ústavu s místní historiografií, resp. obecněji vědeckou a politickou veřejností. Prezentují zde mimo jiné tyto instituce i jako nástroje, jejímž prostřednictvím se šíří také německá kulturní zájmy. Ukazují, že i zdánlivě apolitické vědecké bádání může i nepřímo ovlivňovat i politickou sféru.

Z hlediska struktury práce je zde logicky věnována velká pozornost především Německému historickému institutu v Římě, který je ze škály těchto badatelských institucí nejstarší (založený již v roce 1888 v souvislosti s rozhodnutím papeže Lva XIII zpřístupnit Tajný vatikánský archiv pro badatelskou veřejnost) a současně v něm intenzivně spolupracovala také česká historická obec. Zdá se mi rovněž velice důležité, že byla v této souvislosti zmíněna závažnost výzkumu náboženské tématiky i se zřetelem k aktuálním kulturně-sociálně-politickým trendům v Evropě i ve světě. Institut také využívá možnosti pramenného výzkumu, které se mohou opírat o nově zpřístupněné materiály k meziválečným dějinám (vatikánské archivy totiž byly od roku 2006 zpřístupněny až do února 1939). Nové projekty se týkají i vztahu papežské politiky k nacistické ideologii, který v současné době osvětluje málo známé či neznámé kapitoly vývoje nejen církevních, ale i  společenských poměrů ve 30. letech, což je připomenuto také v rozhovoru se současným ředitelem institutu Matheúsem, který je i součástí publikace (společně s rozhovorem s předsedou nadační rady DGIA Heinzem Duchhardtem). Velmi podrobně je rozpracován je vzhledem k významu vztahů NSR se západními státy po druhé světové válce také londýnský a zejména pařížský ústav. Z důvodů komplikovanosti vzájemných vztahů se dostalo značné pozornosti i varšavskému ústavu, který přitom patří k těm mladším z hlediska svého založení.

Je však možná škoda, přestože byli tvůrci jednotlivých kapitol limitováni možnostmi grantového projektu, že se některé kapitoly, zejména o asijských ústavech omezily jen na základní informace, bez hlubších reflexí jejich role vzhledem k dynamice vývoje v tomto regionu, jak z hlediska politického, sociálního, kulturního nebo náboženského.

Celkově lze říci, že se podařilo představit aktivity těchto významných badatelských center (zejména těch v Evropě) komplexně a v širokém kontextu, který je potřebný také k uvědomění si současné role vědy. Podařilo se jim zachytit vývoj těchto institucí nejen z hlediska odborných výkonů na vědeckém poli, ale také jako podstatnou součást veřejného prostoru, které se ocitají také v souřadnicích společenských tendencí. Kniha tedy naskicovala nejen obraz o zajímavém segmentu německých společenských věd a jejích prezentace v zahraničí. Z mého pohledu však také významně přispěla do obecnějších diskursů debaty, která se vede o místě humanitních věd a jejich roli v aktuálních společenských podmínkách a jejich vztahu k veřejné sféře a nakonec i k politice.

                    Z recenzního posudku: Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.

 

Napsat recenzi

Poznámka: Nepoužívejte HTML tagy!
    Špatný           Dobrý

Věda a politika. Pešek, Jiří - Filipová, Lucie a kol.

  • Kód výrobku: Věda a politika. Pešek, Jiří - Filipová, Lucie a kol.
  • Dostupnost: 1
  • 380CZK

  • Cena bez DPH: 380CZK