Šolcová, Alena: Kapitoly z historie matematiky a informatiky

Vydání     1. vydání
Rok vydání     02/2017
Rozsah     Stran: 208, Obrázků: 102, Příloh: neuvedeno, CD: neuvedeno

    Popis produktu:
Učební text je především určený studentům, ale i dalším zájemcům o historii matematiky a informatiky. Časově podává stručný přehled o vývoji některých matematických metod a výpočetní techniky od antického období do současnosti.

Anotace: Šolcová, A: Kapitoly z historie matematiky a informatiky,
                                     2017, 
Kapitoly z historie matematiky a informatiky vznikly výběrem z přednášek na téma  Historie matematiky a informatiky pro bakalářské studium a magisterské studium

Jejich četba může inspirovat k objevování užitečných postupů k řešení současných problémů v minulosti bohatého vývoje matematických metod a informatiky.
    Text je rozdělen do dvanácti přednášek a zahrnuje období od antiky do současnosti. Čtenář zde najde zprávy o počátcích vývoje techniky a informatiky v antice, o Eukleidově encyklopedickém díle Základy, o jeho překladech do latiny a o komentářích Základů pozdějších matematiků. Ty prospěly k rozkvětu matematického myšlení. Připomeneme i hru antického původu – stomachion, která je často připisována Archimédovi. Vysvětlíme, jak současné prostředky pomohly určit počet možných řešení a jak známá Pickova věta vedla k určení obsahu jednotlivých herních dílů a k analýze konstrukce hry. V třetí kapitole se pak vypravíme po stopách užití Eukleidova algoritmu staletími. Je překvapující, že tento postup lze najít v různých oblastech – v hudbě, ale i při vývoji planetárií a hodinových strojů nebo při hledání řešení neurčitých rovnic.  
    Dále se budeme zabývat snahami o vytvoření kalkulátorů a univerzálního jazyka ve středověku. Připomeneme příběh nejstaršího mechanického kalkulátoru z roku 1623, který zkonstruoval William Schickard pro Johanna Keplera, který pracoval mnoho let na Rudolfinských tabulkách. Budeme se věnovat vývoji matematiky na počátku novověku – Isaaku Newtonovi a Gottfriedovi Wilhelmu Leibnizovi. Seznámíme se s počátky variačního počtu a s osobnostmi, které jej ovlivnily až ke Carlu Friedrichu Gaussovi.
    Poslední čtyři kapitoly jsou věnovány matematice a informatice v 19. a 20. století – pokusům o konstrukci „analytical engine“ Charlese Babbage, myšlenkám Ady Lovelace o budoucnosti počítačů, využití počítače s děrnými štítky Hermannem Holerithem pro sčítaní lidu v roce 1890 v USA. Matematická analýza logiky George Boola a počítání s pouze dvěma číslicemi „0“ a „1“ ovlivnilo podstatně rozvoj výpočetní techniky do současnosti. Jeho životní osudy jsou příkladem pro mnohé badatele. V předposlední kapitole se dostávají na scénu fraktály,  studium chaosu a Benoit Mandelbrot, který zkoumání fraktálních množin spojil s využitím výpočetní techniky. Závěrečná kapitola je založena na stručném přehledu problémů, jimiž se matematika zabývá dodnes, např. se zmiňujeme o eliptických křivkách a jejich aritmetice nebo připojujeme poznámky o umělé inteligenci.