Michael Hauser: Kapitalismus jako zombie

neboli Proč žijeme ve světě přízraků

„Současnou celkovou krizi lze chápat jako nasvícení kapitalismu. Nejsou obrysy, které při tom zahlédneme, obrysy zombie?“

               Český filosof Michael Hauser se ve své knize, která je výsledkem a završením osmiletého úsilí, pokouší z různých úhlů a v různém světle nasvítit rozpadající se pilíře dnešního hospodářského, politického a kulturního uspořádání, kterými jsou neoliberalismus, liberální demokracie a postmodernismus.

           Současný stav věcí lze ve světle celkové krize (není to jen krize ekonomická, ale také sociální, politická, teoretická, ekologic­ká, a také krize odporu) charakterizovat přiléhavým označením zombie. Deník New York Times vydal roku 2008 úvodník nazvaný „Pohřební řeč na neoliberalismus“, ale politická praxe se neoliberalní myšlenkou řídí dál. Postupuje podle myšlenky, která je prohlášena za mrtvou. Je to živá mrtvola, zombie. Jak vy­světluje Hauser, je to proto, že myšlenka má v sobě ideologický prvek, který v ní působí i poté, co se ukázalo její selhání. Nadále působí svým magnetismem, i když na úrovni vědomí se už drolí. Současné ekonomické, politické a spo­lečenské struktury se vnitřně štěpí a vymykají kontrole nejen veřejné, ale také kontrole ze strany vládnoucích, kteří přestávají disponovat nástroji zajišťujícími jejich vládu, přesto daný řád věcí běží dál. Tato doba proto nemůže trvat dlouho. Živou mrtvolou není ovšem pouze neoliberalismus, ale samotný kapitalismus. Podle Hausera měl kapitalismus v sobě vždy určité „mrtvolné jádro“, jež v něm bylo přítomné i v dobách jeho největšího rozkvětu: zrodil se jako živá mrtvola. I reálný socialismus byl podobné zombie, na rozdíl od kapitalismu se mu však podařilo zemřít druhou smrtí: „Není kapitalismus zom­bie, jemuž se nedaří zemřít podruhé? Druhá smrt by z jistého hlediska byla vysvobozením i jeho samotného.“

                    Jestliže se v první části knihy zaměřuje především na kritiku, v části druhé autor hledá a zkoumá nové směry a zárodky možné změny, zamýšlí se nad situací a perspektivami levicové teorie a součas­né levice.

                            Kniha sestává z textů, které vycházely v růz­ných periodikách (Deník Referendum, A2, Literární noviny, Tvar, Britské listy) nebo ve sbornících či kolektivních monografiích. Tematický záběr publikace je ve­lmi široký, od současné krize přes vzdělanost, multikulturalismus, Václava Havla, ateismus, Pražské jaro, Chartu 77, ja­zyk, poezii, až po antikomunismus, utopii a komunismus.

                          MICHAEL HAUSER působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v oddělení současné kontinentální filosofie a přednáší na Pedagogické fakultě UK. Je autorem knih Adorno: moderna a negativita (2005), Prolegomena k filosofii současnosti (2007), Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem ( 2008), Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012). Je zakladatelem a předsedou sdružení pro levicovou teorii SOK.

                          364 stran, pevná vazba