Spolkový sněm a nasazení ozbrojených sil v zahraničí

Ryjáček, Jan

brožovaná, 328 str., 1. vydání, vydáno: září 2012

                     Monografie "Spolkový sněm a nasazení ozbrojených sil v zahraničí" se zabývá rolí dolní komory německého parlamentu v rozhodovacím procesu o zahraničních vojenských misích. Činí tak v kontextu vývoje německé vojenské bezpečnostní politiky a jejího ústavněprávního rámce. Výzkumná hypotéza vychází z teze, že v oblastech intenzivní kooperace mezi státy dochází k oslabení role národních parlamentů (v kontextu EU se zpravidla hovoří o tzv. demokratickém deficitu). S vývojem nových instrumentů bezpečnostní politiky NATO a EU, směřujících k větší a rychlejší akceschopnosti, je tedy možné předpokládat oslabení německého parlamentu v jeho roli poslední instance rozhodující o vysílání německých vojáků do zahraničí. Proto jsou v knize zevrubně prozkoumány základy, vývoj a současný stav instrumentů, kterými Spolkový sněm kontroluje německou vojenskou bezpečnostní politiku a podílí se na jejím vývoji včetně rozhodování o nasazení vojska do zahraničních misí. Práce ukazuje celý rozhodovací proces, včetně konzultací vlády a parlamentu probíhajících před předložením vládního návrhu parlamentu. Na základě této analýzy autor výzkumnou hypotézu odmítá, a naopak ukazuje, že role Spolkového sněmu v posledních letech spíše posílila. Podrobná analýza vztahu vlády a parlamentu v této oblasti ukazuje, že tohoto výsledku nebylo dosaženo vždy v harmonické shodě, ale na základě složitých jednání a sporů, končících nezřídka u Spolkového ústavního soudu. V knize je tak daná oblast politiky popsána na průsečíku střetů jednotlivých politických aktérů, ústavněprávních sporů, jakož i vývoje legislativního rámce prolínajícího se s vývojem parlamentní rozhodovací praxe.

                       Úvod

1. Spolkový sněm v politickém systému SRN

1.1 Funkce parlamentu jako instituce politického systému

1.1.1 Volební funkce parlamentu

1.1.2 Zákonodárná funkce parlamentu

1.1.3 Kontrolní funkce parlamentu

1.1.4. Reprezentativní a komunikační funkce parlamentu

1.2 Spolkový sněm v politickém systému Spolkové republiky Německo

1.2.1 Spolkový sněm v německém ústavním pořádku

1.2.1. Historické zakotvení role Spolkového sněmu

1.2.1.2 Hlavní úkoly Spolkového sněmu

1.2.1.3 Spolkový sněm a Spolková rada

1.2.2 Spolkový sněm a funkce parlamentu

1.2.2.1 Volební funkce Spolkového sněmu

1.2.2.2 Zákonodárná funkce Spolkového sněmu

1.2.2.3 Kontrolní funkce Spolkového sněmu

1.2.2.4 Reprezentativní a komunikační funkce Spolkového sněmu

1.3 Spolkový sněm v zahraniční politice

1.3.1 Rozdělení kompetencí mezi spolek a spolkové země

1.3.2 Rozdělení kompetencí mezi spolkovými orgány

1.3.3 Přímé spolupůsobení Spolkového sněmu

1.3.4 Nepřímé spolupůsobení Spolkového sněmu

1.4 Shrnutí

2. Bezpečnostní politika SRN 1949-1989

2.1 Utváření základů: 1949-1956

2.1.1 Znovuvyzbrojení Německa

2.1.2 Přijetí branné ústavy

2.2 Dotvoření rámce: 1957-1973

2.2.1 Bezpečnostněpolitický konsenzus

2.2.2 První vyslání vojáků do zahraničí

2.2.3 Přijetí ústavy pro stav nouze

2.2.4 Spojenecké závazky Německa

2.2.5 Rozdílné interpretace klíčových pasáží ústavy

2.2.6 Vstup SRN do OSN

2.3 Kultura zdrženlivosti: německá bezpečnostní politika 70. a 80. let

2.3.1 Postoj SRN k nasazení ozbrojených sil na přelomu 70. a 80. let

2.3.2 Bundeswehr ve studené válce

2.3.2.1 Multilaterální zakotvení Bundeswehru

2.3.2.2 Otázka přenosu velitelské autority (ToA)

2.4 První náznaky změny: 1987-1989

2.5 Shrnutí

3. Spolkový sněm a vojenská bezpečnostní politika 1990-1994

3.1 Proměna mezinárodního prostředí

3.1.1 Sjednocené Německo v Evropě a ve světě

3.1.2 Adaptace NATO a ZEU

3.2 Spor o nasazení ozbrojených sil v zahraničí

3.2.1 Německo a válka v Perském zálivu 1990-1991

3.2.2 První vyslání vojsk do zahraničí

3.2.3 Postoje hlavních německých politických stran

3.2.3.1 CDU/CSU

3.2.3.2 SPD

3.2.3.3 FDP

3.2.4 Reakce na občanskou válku v Jugoslávii: jaro a léto 1992

3.2.5 Vynucování embarga a nasazení v Somálsku: přelom let 1992 a 1993

3.2.6 Vyostření situace: březen až červen 1993

3.2.7 Řešení politického sporu soudní cestou

3.2.8 Spolkový sněm a souhlas s nasazením ozbrojených sil před červencem 1994

3.3 Rozsudek Spolkového ústavního soudu z 12. července 1994

3.3.1 Soulad nasazení v zahraničí s ústavou

3.3.2 Konstitutivní výhrada parlamentu při nasazení ozbrojených sil

3.4 Shrnutí

4. Spolkový sněma nasazení ozbrojených sil v zahraničí 1994-2000

4.1 Důsledky rozsudku ústavního soudu 4.1.1 Pravidla rozhodovacího procesu

4.1.2 Politické důsledky rozsudku

4.1.3 Dodatečný souhlas s probíhajícími operacemi

4.2 Bosna a Hercegovina 1995 (Determined Effort, IFOR)

4.3 Bosna a Hercegovina 1996-2004 (SFOR)

4.4 Albánie 1997 (Libelle)

4.5 Kosovo od 1999 (Allied Force, KFOR)

4.6 Východní Timor 1999-2000 (INTERFET)

4.7 Nasazení Bundeswehru v zahraničí a německá strategická kultura

4.7.1 Německo a evropská bezpečnostní politika 1994-1998

4.7.2 Bundeswehr 1990-1999

4.7.3 Německo a evropská bezpečnostní politika 1999-2000

4.7.4 Bundeswehr 1999-2000

4.8 Shrnutí

5. Spolkový sněm a nasazení ozbrojených sil v zahraničí 2001-2005

5.1 Makedonie 2001-2003 (Essential Harvest, Amber Fox)

5.2 Boj proti mezinárodnímu terorismu

5.2.1 Operace Enduring Freedom od 2001

5.2.2 Afghánistán od 2002 (ISAF)

5.3 Turecko 2003 (nasazení letadel AWACS)

5.4 Operace Concordia - Makedonie 2003

5.5 Operace Artemis - Kongo 2003

5.6 Operace EUFOR Bosna a Hercegovina

5.7 Zákon o podílu parlamentu z roku 2005

5.8 Proměny vnitřního a vnějšího rámce německé strategické kultury

5.8.1 Německo a Evropská bezpečnostní a obranná politika

5.8.2 NATO Response Force a European Battle Groups

5.8.3 Transformace Bundeswehru

5.9 Shrnutí

6. Spolkový sněm a současná vojenská bezpečnostní politika

6.1 EUFOR RD Kongo 2006

6.1.1 Počátek rozhodovacího procesu

6.1.2 Rozhodnutí o nasazení

6.1.3 Sedm podmínek pro nasazení

6.1.4 Schválení vládní předlohy Spolkovým sněmem

6.1.5 Zhodnocení podílu Spolkového sněmu na rozhodovacím procesu

6.2 Libanon od 2006 (UNIFIL)

6.3 Afghánistán

6.4 Atalanta

6.5 Vybrané aspekty německé strategické kultury

6.5.1 Financování vojenských operací v rámci EBOP

6.5.2 Operace EUFOR v Čadu

6.5.3 Současné formy vojenské spolupráce a integrace

6.5.4 Zapojení Bundeswehru do EBG a NRF

6.5.5 Bundeswehr v roce 2008

6.5.6 Rozšířené spektrum nasazení

6.5.7 Politické aspekty rozšířených nasazení Bundeswehru v zahraničí

6.5.8 Finanční problémy

6.6 Spolkový sněm a rozhodování o nasazení Bundeswehruv rámci EBG a NRF 212

6.7 Shrnutí

7. Instrumenty parlamentní kontroly vojenské bezpečnostní politiky

7.1 Rozpočtová kontrola

7.2 Branný zmocněnec

7.3 Rozhodování o nasazení ozbrojených sil v zahraničí

7.3.1 Kvantitativní analýza rozhodovacího procesu 1994-2007

7.3.1.1 Počet rozhodnutí

7.3.1.2 Účast na hlasování a souhlas poslanců

7.3.1.3 Délka rozhodovacího procesu

7.3.2 Kvalitativní analýza rozhodovacího procesu 1994-2007

7.3.2.1 Délka nasazení

7.3.2.2 Prohlášení do protokolu

7.3.2.3 Odvolání souhlasu s nasazením

7.3.2.4 Neformální rozhodovací mechanismy

7.3.3 Shrnutí

7.4 Parlamentní kontrola vojenské bezpečnostní politiky a funkce parlamentu

7.4.1 Demokratická kontrola vojenské bezpečnostní politiky

7.4.2 Funkce Spolkového sněmu v oblasti vojenské bezpečnostní politiky

7.4.2.1 Volební funkce

7.4.2.2 Zákonodárná funkce

7.4.2.3 Kontrolní funkce

7.4.2.4 Komunikační funkce

7.4.2.5 Shrnutí

7.5 Parlamentní kontrola na mezi- a nadnárodní úrovni

7.5.1 Parlamentní shromáždění NATO a Parlamentní shromáždění ZEU

7.5.2 Kontrola evropské bezpečnostní a obranné politiky Evropským parlamentem 7.6 Shrnutí

8. Diskuse výsledků

8.1 Proměny německé strategické kultury a role Spolkového sněmu

8.2 Mnohonárodní svazky a rozhodovací proces: předem daný výsledek?

8.2.1 Determinanty postoje k nasazení ozbrojených sil v zahraničí

8.2.2 Srovnání rozhodování o nasazeních v rámci EBOP

8.2.3 Role Spolkového sněmu ve vojenské bezpečnostní a integrační politice

8.2.4 Aktuální diskuse o oslabení role Spolkového sněmu

8.2.5 Vyprázdnění konstitutivní výhrady parlamentu?

8.3 Rozhodování o nasazení mezi vnitřními a vnějšími preferencemi

Závěr

Seznam zkratek

Přílohy

Příloha 1: Vyslání ozbrojených sil do zahraničí mezi lety 1990 až 1994

Příloha 2: Nejdůležitější nasazení německých ozbrojených sil v zahraničí

Příloha 3: Výdaje na opatření spojené s nasazeními v zahraničí v roce 2007

Příloha 4: Pasáže Základního zákona, klíčové pro nasazení ozbrojených sil

Příloha 5: Zákon o podílu parlamentu (ParlBG)

Příloha 6: Seznam hlasování o nasazení ozbrojených sil v zahraničí

Použitá literatura

Dokumenty a primární zdroje

Noviny, časopisy

Sekundární literatura

Seznam obrázků, grafů a tabulek