S’-ma Čchien: Kniha vrchních písařů

Lomová, Olga

             vázaná, 648 str., 1. vydání, vydáno: listopad 2012

            Kniha vrchních písařů (Š’-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140–87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace, který dodnes určuje pohled Číňanů na vlastní minulost. Její autor S’-ma Čchien (asi 145–86 př. n. l.) prostřednictvím zaznamenaných událostí a osobních poznámek promýšlí otázky běhu dějin, vyšší spravedlnosti i toho, jak se má člověk správně rozhodovat v těžkých situacích.

Český překlad je čtvrtým překladem do evropského jazyka srovnatelného rozsahu, komplexnosti pojetí a bohatství doprovodného aparátu. Obsahuje zhruba jednu čtvrtinu monumentálního díla a výběrem i řazením kapitol se snaží ukázat osobitou kompozici čínského historického spisu, v níž se promítají dobové představy o hierarchicky uspořádaném světě; nalezneme v něm také nejznámější příběhy čínského starověku, z nichž mnohé zlidověly a dodnes slouží jako předloha pro literární a filmová zpracování.

Překladatelka navázala na dílo význačného českého sinologa Timotea Pokory (1928–1985) a do výboru zahrnula čtyři jeho překlady zachované v rukopise. Překlad doprovázejí poznámky a podrobné komentáře, které mají za cíl zprostředkovat pohled čínského čtenáře, utvářený odlišnou tradicí a vlastním filosofickým zázemím. Kniha se tak stává i praktickou ukázkou tradičního čínského přístupu k textu, studiu historie a ke světu. Rozsáhlá úvodní studie o počátcích čínské historiografie navazuje na nejnovější sinologické bádání a uvádí toto téma vůbec poprvé do českého prostředí. Dílo je doplněno rejstříky, mapami a obrazovými přílohami.

         ODPOVĚĎ ŽEN ANOVI

Úvod

PÍSAŘI? ASTROLOGOVÉ? HISTORICI?

K počátkům historiografie v Číně

Oddíl první KOŘENY A POČÁTKY (pen-ťi)

Kapitola první Pět svrchovaných vládců

Kapitola čtvrtá Dynastie Čou

Kapitola pátá Dynastie Čchin

Kapitola sedmá Siang Jü

Kapitola osmá Vznešený praotec

Kapitola devátá Císařovna vdova Lü

Oddíl druhý TABULKY (piao)

Kapitola třináctá Genealogie tří epoch

Kapitola čtrnáctá Dvanáct údělných knížectví

Kapitola patnáctá Chronologie šesti států po rocích

Oddíl třetí POJEDNÁNÍ (šu)

Kapitola dvacátá třetí Obřady

Oddíl čtvrtý DĚDIČNÉ RODY (š'-ťia)

Kapitola třicátá první Dům nejstaršího bratra z Wu

Kapitola čtyřicátá sedmá Konfucius

Oddíl pátý PŘÍBĚHY (lie-čuan)

Kapitola šedesátá první Po i a Šu Čchi

Kapitola šedesátá druhá Kuan Čung a Jen Jing

Kapitola šedesátá třetí Lao-c' a Chan Fej

Kapitola šedesátá čtvrtá Vrchní velitel Zang-tü

Kapitola šedesátá šestá Wu C'-sü

Kapitola sedmdesátá třetí Po Čchi a Wang Tien

Kapitola sedmdesátá čtvrtá Mencius a Sün Čching

Kapitola sedmdesátá pátá Pán z Meng-čchangu

Kapitola sedmdesátá šestá Pán z Pching-jüanu a Velmož Jü

Kapitola sedmdesátá sedmá Princ z Wej

Kapitola sedmdesátá osmá Pán z Čchun-šenu

Kapitola osmdesátá čtvrtá Čchu Jüan a učený Tia

Kapitola osmdesátá pátá Lü Pu-wej

Kapitola osmdesátá šestá Atentátníci

Kapitola osmdesátá sedmá Li S'

Kapitola osmdesátá osmá Meng Tchien

Kapitola devadesátá druhá Kníže z Chuaj-jinu

Kapitola sto devátá Generálové z rodu Li

Kapitola sto desátá Siung-nuové

Kapitola sto třicátá Vlastní výklad

Doslov

Timoteus Pokora a český překlad Knihy vrchních písařů

Mapové přílohy Bibliografie

Poznámka k obrazovému doprovodu

Rejstřík osobních jmen

Soupis místních jmen

¨                         Rozsáhlá monografická studie o starověkém čínském historiku S´-ma Čchienovi (?140-790 př.n.l.) a jeho díle, které autorka překládá jako Kniha vrchních písařů přináší do kontextu české sinologie téma čínské historiografie, jejího postavení v čínské kultuře a vlivu na další tvůrčí oblasti. Autorčiny soudy jsou opřeny o hlubokou znalost starověkého kulturního pozadí a důkladnou práci s jazykem originálu. Poznání této oblasti čínské kultury nepochybně může obohatit diskuse o různých pohledech na podobu a funkci historie v kontextu globálním i v diskusi o národních identitách.

Teoretická část práce je rozdělena na úvodní kapitolu (116 stran), v níž se autorka zabývá vznikem a charakteristikou čínské historiografické činnosti, otcem S´-ma Čchiena i jeho vlastním životním osudem. Velkou pozornost věnuje analýze vlastní tvorby S´-ma Čchiena i následnému působení díla zejména narativní literatuře. Práce s jazykem originálu a znalost kontextu ji mimochodem vedla i k volbě překladu názvu díla- Kniha vrchních písařů na rozdíl od dosud běžného Zápisky historika. Úvodní část pak v obecném teoretickém významu doplňují komentáře a úvodní a závěrečné texty k jednotlivým kapitolám, které čtenáře uvádějí do širšího dobového kontextu, popřípadě odkazují jednak na obecnější principy nebo proměny v následujících staletích.

Přínosem práce je snaha o uvedení čtenáře do "čínského chápání dějin", tj. do čínského společenského a kulturního kontextu. Vzhledem k základnímu oboru autorky, věnuje pozornost rozborům literárním, zejména narativních postupů, na něž navazuje pozdější rozsáhlá narativní literatura. Při interpretaci S´-ma Čchienova textu nezapomíná ani na poukázání na dobové čtenářské zvyklosti apod.

Studie o této světově významné osobnosti se opírá o překlad signifikantních ukázek díla. Český čtenář se v takovém rozsahu seznamuje s dílem poprvé naše společnost se tak zařazuje mezi ty společnosti západní kultury, které překlad již mají (Vyšly překlady anglicky, francouzsky, německy a rusky).

Z celkových 130 kapitol vybrala a přeložila autorka více než jednu čtvrtinu. Její výběr je promyšlený tak, aby poskytl spolehlivou představu o celém díle. Patří sem základní příběhy historizované mytologie, dějinné události, které určovaly pozdější vývoj, příběhy ukazující základní morální hodnoty, životopisy významných filosofů atp. Autorka ve výběru zachovala charakteristiku práce S´-ma Čchiena- pohled na tutéž situaci očima různých protagonistů. Čtenář má tak možnost podívat se hlouběji na problematiku odlišnosti či podobnosti čínské kultury. Vzhledem k tomu vystupuje ještě více důležitost úvodních a závěrečných textů k jednotlivým kapitolám.

Do výběru zařadila autorka i několik kapitol a komentářů zesnulého sinologa Timotea Pokory, který se v 70. létech začal zabývat problematikou S´-ma Čchiena. Použité materiály jsou vždy jasně označené. Chápu zařazení Pokorových textů jako projev úcty k práci českého sinologa, jemuž normalizace zabránila v další odborné práci a který se nedočkal nové doby. Připomenutí jeho práce ho tak zařazuje zpět do české sinologie.

Z recenzního posudku: Zlata Černá