Steven Strogatz: Radost z x Průvodce matematikou od jedné do nekonečna

           Překlad Jan Klíma, vázaná s přebalem, 272 stran, 298 Kč, vydání 1, poprvé vyšlo 22.04.2014.

Původní název: The Joy of x. A Guided Tour of Math, from One to Infinity

              Kolem matematiky se točí celý moderní svět, je však mezi námi mnoho lidí, kterým se jejich první setkání s ní nevyvedlo a kteří mají místo potěšení a užitku z matematiky spíše strach. Zejména jim je určena kniha profesora aplikované matematiky Stevena Strogatze. V jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost. Nejde mu však o to, aby se čtenář naučil s matematikou pracovat - jeho hlavním cílem je, aby z toho měl radost, aby mu zprostředkoval estetický požitek z matematického myšlení, z nalézání souvislostí mezi nejrůznějšími strukturami našeho světa. Zkrátka však nepřijde ani čtenář, který o matematice ví své: i profesionální matematici si často nejsou vědomi souvislostí, které považují za dané a dále o nich neuvažují. I jim má co poskytnout výklad, který sice začíná na úplném začátku, ale neklade si žádnou horní mez. Doslova totiž platí, že nás Radost z x provede světem myšlení od jedné až do nekonečna.

O autorovi: : Steven Strogatz (* 1959) je matematik světové třídy v oboru aplikované matematiky. Kromě odborné práce (synchronizace dynamických systémů, matematická biologie a další) se intenzivně zabývá i popularizací vědy. Jeho matematické sloupky v New York Times se staly jádrem knihy Radost z x (2012, v roce 2014 za ni obdržel Eulerovu cenu Americké matematické asociace MAA), napsal populárně naučné knihy Sync (2003) a The Calculus of Friendship (2009) a je častým hostem v rozhlasových pořadech o vědě. V současnosti je profesorem matematiky na Cornellově univerzitě.

9

Předmluva

Mám přítele, kterého velmi baví přírodní vědy, i když

je profesí výtvarník. Kdykoliv se vidíme, ze všeho nejvíc si

chce popovídat o nejnovějších věcech v psychologii nebo

kvantové mechanice. Ale když dojde na matematiku, při

-

padá si ztracený a je mu to líto. Ty podivné symboly ho

odrazují. Tvrdí, že ani neví, jak se čtou.

Ve skutečnosti je jeho odcizení ještě hlubší. Pořádně

neví, co ti matematici mohou celý den dělat nebo co my-

slí tím, že nějaký důkaz je elegantní. Občas se z legrace

domlouváme, že se jednou posadíme a já ho budu učit

a

ž

e mám začít od začátku, od 1 + 1 = 2, a pokračovat dál,

kam až to půjde.

Vypadá to jako šílený nápad, ale ve skutečnosti to je přes

-

ně to, o co se pokusíme v této knize. Představuje exkurzi

do základů matematiky od předškolní až po matematiku

vysokoškolskou. Je určena všem zájemcům, kteří chtějí do

-

stat druhou šanci pochopit matematiku, tentokrát vyklá

-

danou z perspektivy dospělých. Nepůjde ale o doučování.

Cílem knihy je, aby čtenář lépe pochopil, čím se matema

-

tika zabývá a proč tak okouzluje lidi, kteří jí rozumí.

Uvidíme, jak nám smečované koše Michaela Jordana

pomohou vysvětlit základy infinitezimálního počtu. Uká

-

žu vám jednoduchý a půvabný způsob, jak chápat jeden ze

základních geometrických teorémů – Pythagorovu větu.

Pokusíme se dostat na kloub některým záhadám života,

malým i velkým: Byl O. J. Simpson vinen? Jak převracet

matraci, abyste ji opotřebovávali co nejméně? Kolik zná-

mostí by člověk měl mít, než se usadí? A taky uvidíme, že

některá nekonečna jsou větší než jiná.

10

Matematika je všude, když víte, kam se dívat. Rozpo-

známe sinusoidy v pruzích zebry, v Deklaraci nezávislos-

ti uslyšíme ozvěnu Eukleidových slov a v atmosféře před

první světovou válkou rozpoznáme záporná čísla. A také

si ukážeme, jak jsou dneska naše životy ovlivňovány nový

-

mi matematickými obory, když si vybíráme na internetu

restauraci nebo když se snažíme pochopit – a samozřej-

mě také přežít – děsivé zvraty na burze.

Zvláštní náhodou, která je obzvláště příhodná pro kni

-

hu o číslech, se

Radost z x

zrodila v den mých padesátin.

David Shipley, který byl tou dobou redaktorem

New York

Times

, mě ten slavný den pozval na oběd (aniž by o naroze

-

ninách věděl) a zeptal se mě, jestli bych nenapsal pro jejich

čtenáře seriál článků o matematice. Představa, že bych se

mohl o potěšení z matematiky podělit s větším publikem,

než je můj zvídavý malířský přítel, se mi okamžitě zalíbila.

„Základy matematiky“ se objevily na internetu koncem

ledna 2010 a pokračovaly patnáct týdnů. Přišla záplava do

-

pisů a připomínek od čtenářů všeho věku. Mnozí z nich

byli studenti a učitelé. Jiní byli prostě zvědaví lidé, kteří

z nějakého důvodu zanedbali své matematické vzdělání,

a teď začali mít dojem, že jim chybí cosi cenného pro ži-

vot a chtějí to dohnat. Obzvláště mi dělaly radost dopisy

rodičů, kteří mi děkovali, že jsem jim pomohl, aby moh-

li vysvětlit matematiku svým dětem a při té příležitosti

i

sobě.

Dokonce se zdálo, že mé stránky čtou s potěšením

i moji kolegové a příznivci matematiky, a mnozí dokonce

navrhovali, jak je vylepšit.

Celkem vzato mě tyto zkušenosti přesvědčily, že mezi

lidmi existuje značný – byť nepříliš pěstovaný – zájem

o

mat

ematiku. Přes všechny ty řeči, jak mají lidé z mate-

matiky strach, mnoho lidí

chce

tento obor lépe pochopit.

A jakmile se jim to podaří, získá si je.