Pod kuratelou Německé říše  Štolleová, Barbora

              brožovaná,  340 str., 1. vydání vydáno: srpen 2014

                             Autorka se ve svém díle zaměřuje na hospodářský vývoj českých zemí v období protektorátu Čechy a Morava a na základě širokého výzkumu archiválií i tištěných pramenů domácí i zahraniční provenience zevrubně pojednává o proměně zemědělství. Koncept této monografie je inovativní – problematika zemědělství je nahlížena pod zorným úhlem zájmů, které nacisté sledovali v okupovaném prostoru českých zemí. Monografie definuje cíle nacistické zemědělské politiky v protektorátu, zabývá se metodami a prostředky k jejich naplňování a usiluje rovněž o zhodnocení výsledků, tedy vyhodnocení efektivnosti nacistických opatření v zemědělské praxi.

 Poděkování
Úvod
I. Autarkie - exploatace - germanizace: východiska a cíle nacistické zemědělské politiky v Protektorátu Čechy a Morava

II. Nacistická správa zemědělské a vyživovací politiky v Protektorátu Čechy a Morava
II. 1. Orgány nacistické zemědělské politiky v protektorátě v období tzv. vojenské správy
II. 2. Skupina "Ernährung und Landwirtschaft" Úřadu říšského protektora - rozhodovací centrum protektorátní zemědělské a vyživovací politiky
II.3 Zemědělští odborníci, pověřenci a Českomoravská úřadovna pro dovoz a vývoz - komplementující nástroje okupační politiky na úseku protektorátního zemědělství
II. 4. Heydrichova reforma veřejné správy a završení korporativní výstavby protektorátního zemědělství (Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu)
II. 5. Řízení protektorátní zemědělské a vyživovací politiky po vyhlášení tzv. totální války

III. Systém válečného řízeného hospodářství v zemědělství Protektorátu Čechy a Morava
III. 1. Mechanismus řízeného hospodářství v zemědělství
III. 2. Protektorátní nebo říšský model řízeného hospodářství? Přechodné správní struktury a aplikace říšskoněmeckého vzoru

III. 3. Systém řízeného hospodářství ve službách okupační mocnosti: instrumentalizace protektorátního systému okupačním cílům a jeho germanizace
Optimalizace produkční funkce: opatření nacistické zemědělské politiky v Protektorátu Čechy a Morava

IV. 1. Pracovní síly v zemědělství
IV. 2. Systém povinných dodávek 1939-1943
IV. 3. Cenová politika a prémiový systém
IV. 4. Intenzifikace zemědělské výroby
IV. 5. Přechod od povinné ke smluvní dodávce 1943-1945

V. Výsledky zemědělské výroby a možnosti exploatace protektorátního zemědělství ve prospěch Třetí říše
V. 1. Produkční funkce protektorátního zemědělství
V. 2. Snižování protektorátní spotřeby - funkční alternativa ke klesající produkční funkci zemědělství V. 3. Obchodní styk mezi protektorátem a Německou říší.
Exploatace zemědělství nebo péče o okupovaný region?

Závěr
Seznam zkratek
Summary
Zusammenfassung
Prameny a literatura



Badatelským polem Mgr. B. Štolleové se stala problematika zemědělství ve specifickém období Říšského protektorátu Čechy a Morava. Tomuto tématu historiografie, a především to platí o dějepisectví českém, zatím nevěnovala adekvátní pozornost. Dosavadní názory jsou navíc ovlivněny skutečností, že práce, v nichž se s hodnocením protektorátního zemědělství setkáváme, byly jen skromně opřeny o primární empirický materiál. Předložená monografie má proto průkopnický charakter, a to jak záběrem heuristiky, kdy vychází ze širokého výzkumu archiválií i tištěných pramenů uchovávaných v archivech a knihovnách České republiky a Spolkové republiky Německo, tak konceptualizací přispívající k porozumění českému zemědělství v mimořádně složité době. Neméně důležité jsou výzkumy autorky v oblasti dějin správy, kde se musela vyrovnat s "houštinami" různých předpisů a také konfrontovat normy se skutečným stavem. Jejím cílem se stalo zkoumání transformace institucí, které působily v zemědělství Protektorátu Čechy a Morava ve prospěch záměrů německých okupačních orgánů, dále proměna zemědělské výroby na jeho teritoriu a možnosti exploatace zdejšího zemědělství ve prospěch válečného úsilí Německa. Protektorát přitom považuje za "relativně" samostatnou ekonomickou jednotku. V rámci kontinuity výkladu následuje po velmi stručném, ale koncízním představení předmětu zkoumání, zhodnocení stavu poznání protektorátního zemědělství, kde lze ocenit detailní znalost existující literatury, a to nejen historické, ale i historizujících ekonomů, zootechniků a agrotechniků a její střízlivé posouzení. Obdobně jsou podány i prameny a struktura práce. Za určité stěžejní jádro předložené monografie považuji postižení systému válečného řízeného hospodářství v zemědělství Protektorátu Cechy a Morava s orientací na problémy jeho geneze, kdy vzorem (zřetelně) byly předpisy a soustava direktivně řízeného zemědělství v nacistickém Německu. Dále administrativní "úprava" pravomocí stávajících správních orgánů a systematické budování specifických institucí podřízených kontrole ze strany státu. Jako velmi zdařilé hodnotím pojednání o přechodných strukturách protektorátního zemědělství a aplikaci říšskoněmeckých vzorů, jež dává nahlédnout do poměrně spletitého konglomerátu struktur, které nepochybně souvisí s principem "divide et impera", který ve správě nacistické říše někdy až "poťouchle" komplementoval základní princip vůdcovský. Obdobně to platí pro instrumentalizaci protektorátního systému řízeného hospodářství k dosažení německých cílů, jež je předvedena na českomoravských trhových svazech a obchodních společnostech.
Na předložené monografii oceňuji inovativní koncept, který zkoumanou tématiku nazírá jako primárně logistický problém nacistické říše (s prvky perspektivní nacionálně demografické změny), což bylo podmíněno skutečností, že Němci protektorát považovali za její integrální součást. Výrok A. Hitlera při pohledu z okna Pražského hradu v březnu 1939 "wunderschöne deutsche Stadt Prag", byl míněn naprosto vážně. V době "vymknuté z kloubů" pak základní říšsko - protektorátní tenze ještě rozhojňovaly rozdílné dílčí zájmy úředníků v Berlíně a představitelů okupační německé správy, kteří se občas pokoušeli stát téměř suverénními "pány v Čechách a na Moravě". Pro Němce, byť si stěžovali na nevraživé pohledy a neupřímné chování Čechů, byl protektorát (minimálně od poloviny války) téměř "rájem na zemi". Tvořili zde výrazně privilegovanou a všestranně upřednostňovanou minoritu obyvatelstva, riziko náletů spojeneckých bombardérů bylo zanedbatelné (to již v Londýně zařídil Edvard Beneš a jeho spolupracovníci) a většina z říšských i "sudetských" Němců se zde také chovala jako (ve svého druhu) kolonii (včetně hrozeb gestapem a koncentračními tábory), přičemž české obyvatelstvo bylo paralyzováno všudypřítomným strachem.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jiří Šouša, CSc.