Sborník k životnímu jublieu Marie Bořek-Dohalské je určený těm, kteří se chtějí na zvukovou matérii řeči podívat z různých úhlů. Fonologii reprezentuje příspěvek Tomáše Dubědy, Jaroslav Štichauer se věnuje historické výslovnosti, Pavel Štichauer míří od fonologie k morfologii. Podobně Jiří Jančík představuje přesah fonetické percepce k vyšším jazykovým rovinám, k morfologii a k lexikologii. Fonetika francouzštiny a hudební vnímání se stýkají v příspěvku Sylvy Novákové. V příspěvku Ivany Čeňkové se spojuje výuka, technika a tlumočení. Kolegy z dlouhodobé spolupráce univerzitní zastupuje Stanislav Štech, Jan Županič a Tomáš Cajthaml. Nechybí ani zástupci technického směru fonetických aplikací: Robert Vích a Jana Tučková tématem svých příspěvků a Zdeněk Smékal svou osobností. Jeho příspěvek zároveň představuje vítaný můstek k celoživotní lásce prof. Dohalské, k hudbě, jejímž bytostným zástupcem v tomto sborníku je Miloš Černý. Pevné sepětí prof. Dohalské s frankofonním, resp. pařížským univerzitním prostředím reprezentují příspěvky tří nejbližších kolegů, Georgese Boulakii, Philippa Martina a Jeana-Yvese Dommerguese.
Po poetickém preludiu Františka Novotného následuje text, který představuje jubilantku: jeho autorem je Jan Kořenský, který s prof. Dohalskou vedl korespondenčně, telefonicky a pak i osobně rozhovor na různá témata. Závěr sborníku pak tvoří hříčka plná aluzí na společnou práci, jejímž autorem je Jan Raab.

Sborník příspěvků k jubileu prof. PhDr. Marie Bořek-Dohalské, DrSc., je připomenutím významné osobnosti české i francouzské lingvistiky. Význační odborníci z širokého spektra oborů a zájmů svými příspěvky vyjadřují, jak důležitá pro ně oslavenkyně byla a je, z mnohých je pak zřejmé, jak důležitou roli profesorka Dohalská v jejich životě má. Velmi vysoce hodnotím skutečně vysokou erudovanost přispěvatelů i fakt, že se ve sborníku rozhodli publikovat vědci nejen čeští, ale i zahraniční.
Sborník lze označit za multižánrové spektrum - od neformálních zdravic až po vysoce odborné studie. Můžeme tedy říci, že jde o několik vzájemně se prolínajících os - osy oborů, osy témat, osy národností, osy věku autorů a jejich specializace, osy žánrů, osy jazyků atd.
Sborník otevírá neformální rozhovor prof. Kořenského s prof. Dohalskou, z povídání se dozvídáme o výzkumné činnosti oslavenkyně i různých faktorech, jež formovaly její vědeckou dráhu.
I příspěvky Stanislava Štecha, Jeana-Yvese Dommerguese, Miloše Černého a Tomáše Cajthamla jsou neformálním vyznáním a vzpomínáním na chvíle strávené s prof. Dohalskou, ev. střípky z jejich společného setkávání.
Je vynikající, že do sborníku přispěly i osobnosti francouzské fonetiky, příspěvky ve francouzštině jsou cenným obohacením také pro naše fonetické bádání. Příspěvek George Boulakia a Philippa Martina se zabývá aktuálním tématem, ukazují možný přístup k výzkumu prosodie v politickém diskursu, a to na příkladu promluv francouzského prezidenta Francoise Hollanda.
Zvláštní pozornost věnují paralelám prosodie a syntaktické struktury.
Tomáš Duběda se zabývá častými problémy výslovnosti výpůjček, vybrané problémy demonstruje na konkrétních příkladech. Sylva Nováková hledá zmizelé zvuky pařížské ulice, historickou výslovností francouzštiny se zabývá též Jaroslav Stichauer. Pavel Stichauer rozšiřuje spektrum jazyků, když se ve svém příspěvku zaobírá italštinou a jejími dialekty, konkrétně morfologizací metafonie a fonosyntaktické geminace. Vše dokladuje vybranými příklady. Příspěvek Jiřího Jančíka je příkladem humorného, a přitom odborného a vysoce fundovaného sdělení. Problém resegmentace promluvového řetězce je řešen nejen z hlediska obecně filologického, ale vzhledem k tomu, že se jedná o veliké téma také pro výuku cizích jazyků, též z hlediska didaktického. Autor uvádí řadu příkladů z různých jazyků včetně češtiny, jistě by se mohl být zařazen i známý Hrdý Budžes, jenž je z literatury dobře znám i široké veřejnosti.
Ivana Čeňkova popisuje přípravu konferenčních tlumočníků na Ústavu translatologie FF UK. Jana Tučkova pojednává o možnostech využití umělých neuronových sítí, jež získávají své uplatnění v čím dál širším okruhu oborů při řešení čím dál širšího okruhu problémů. Robert Vích prezentuje nový algoritmus hlasové konverze, Jan Županič rozšiřuje spektrum řešených témat o téma historické, konkrétně o označení aristokratů a šlechticů. Zdeněk Smékal přidává téma folklórní.
Sborník obsahuje též příspěvky umělecké - Jan Raab v próze a František Novotný v poezii. Sborník uzavírá příspěvek editorky a osobní údaje o oslavenkyni.
Sborník tvoří pestrý soubor příspěvků různých témat a různých žánrů, dohromady představuje osobní vyznání všech autorů, jimž jakkoliv do života pozitivně prof. Dohalská zasáhla. Jako takový je vhodným a milým připomenutím této významné osobnosti.

Z recenzního posudku: PhDr. Stanislav Štěpáník, PhD.