FYSIS IÓNSKÝCH MYSLITELŮ    Radim Kočandrle

         Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako historiá peri fyseós, „zkoumání přírody“. Hledání jeho původního významu je proto odkrýváním charakteru myšlení, které se rozvinulo v Mílétu, a zároveň porozuměním samotné povaze iónského „zkoumání“. Východiskem studie je širší rozvedení známého faktu, že celé mílétské myšlení nám bylo zprostředkováno schématy Aristotela a Theofrasta. Studie ukazuje svázanost fysis s aristotelským pojetím arché jako látkové příčiny a kriticky prochází dochované texty zatížené pozdními hledisky a terminologií. V případě Anaximandra z Mílétu interpretuje nejen „první filosofický text“, fragment DK 12 B 1, ale i temné to apeiron. U Anaximena z Mílétu poukazuje k možnému posunu od původního významu vzduchu jako oduševňujícího dechu k peripatetické koncepci fysis pokládané za jeden z prvků. Patrně nejstarší autentické doklady slova fysis ve filosofii pak přibližuje na čtyřech fragmentech Hérakleita z Efesu. Studie vymezuje charakter iónského „zkoumání přírody“, které je třeba vnímat v co možná nejširším kontextu bezmála všech následně vznikajících věd, na pozadí světa jako kosmos a v přirozeném souladu s náboženskou řečí.

                 Počet stran     324   Typ     Brožovaná  Rok vydání     2008  Rozměry     135 x 200 mm