[Homelessness as an Alternative Existence of Young People]

Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí

               Vágnerová, Marie - Csémy, Ladislav - Marek, Jakub

                    brožovaná, 340 str., 1. vydání  vydáno: listopad 2014

                                            Bezdomovectví je bezesporu zajímavým fenoménem současné doby. Představuje jednoznačný společenský propad, který lze označit jako syndrom komplexního sociálního selhání. Každý bezdomovce zná a denně vídá, ale málokdo o nich ví víc, než že vypadají zanedbaně, konzumují alkohol a přespávají na nejrůznějších místech. Skutečnost je ale v mnoha směrech jiná, především u mladých lidí, pro něž může být život na ulici jen přechodnou životní fází. Kniha Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí přináší informaci o těch, kteří ztratili své zázemí nebo je dokonce nikdy nezískali. Je o jejich životě na ulici i před ním, o jejich přístupu k různým problémům, s nimiž se museli vypořádat – a leckdy se jim to ani nepodařilo. Mladí bezdomovci jsou různí a různé jsou i jejich příběhy a příčiny sociálního propadu. Popis života na ulici, kde člověk ztrácí soukromí, možnost uspokojit základní potřeby a leckdy i sebeúctu, ukazuje, co je třeba vydržet, aby zde bylo možné přežít. Druhá část publikace je věnována opačnému procesu, návratu z ulice zpět do společnosti, a obtížím, které je nutné překonat, aby to vůbec bylo možné. Často nejde jen o zvládání stigmatu vlastní minulosti, ale i dalších důsledků nestandardního života, jako je drogová závislost, zápis v trestním rejstříku či nakumulované dluhy. Text vychází z rozhovorů s těmito lidmi a je autentickým obrazem uvedené sociální skupiny.

 

 

I. Životní příběhy mladých bezdomovců (Marie Vágnerová)

1. Úvod do problematiky – co je bezdomovectví, s čím souvisí a co přináší

2. Cíl studie, použitá metoda a charakteristika zkoumané skupiny

3. Životní příběhy mladých bezdomovců

4. Dětství a dospívání mladých bezdomovců

4.1 Rodina – názory mladých bezdomovců na domov a průběh jejich dětství

4.1.1 Neuspokojiví byli rodiče závislí na alkoholu, se sklonem k násilí nebo duševně nemocní

4.1.2 Vztah mladých bezdomovců k rodičům

4.1.3 Problémy vzniklé v důsledku rozpadu původní rodiny

4.1.4 Domov, kde nebyli chtění

4.1.5 Prarodiče jako náhradní zdroj jistoty a bezpečí

4.1.6 Náhradní rodina nebo ústav

4.2 Škola – názory mladých bezdomovců na vlastní školní úspěšnost

4.2.1 Problémy mladých bezdomovců v chování ve školním věku a v adolescenci

4.3 Vrstevníci – hodnocení vztahů s vrstevníky v době dětství a dospívání

4.4 Shrnutí příběhu dětství a dospívání mladých bezdomovců

5. Počátky bezdomovectví

5.1. Odchod na ulici a jeho příčina

5.1.1 Závislost na drogách a alkoholu

5.1.2 Neschopnost a neochota systematicky pracovat

5.1.3 Neschopnost hospodařit s penězi a zadlužení

5.1.4 Nezkušenost a neschopnost uspořádat si svůj vlastní život

5.1.5 Trestná činnost

5.1.6 Vliv problematického partnera

6 Život na ulici

6.1 Získávání prostředků k obživě

6.2 Bydlení a přespávání na ulici

6.3 Život na ulici má své negativní stránky

6.4 V čem je život na ulici pozitivní

6.5 Změna hodnot a norem

6.6 Vztahy s lidmi na ulici

6.6.1 Mezilidské vztahy v rámci bezdomovecké komunity

6.6.2 Názory mladých bezdomovců na přátelství nebo partnerství

6.7 Vztahy s lidmi mimo bezdomoveckou komunitu

6.8 Rodičovství mladých bezdomovců

6.9 Shrnutí příběhu o odchodu na ulici a o bezdomovecké životě

7. Názor mladých bezdomovců na sebe sama a na svou proměnu

7.1 Osobnost mladých bezdomovců

7.1.1 Charakteristika vlastní osobnosti mladých bezdomovců

7.1.2 Sklon k agresivnímu reagování

7.1.3 Potřeby, obavy a přání mladých bezdomovců

7.2 Proměna, k níž dochází pod vlivem života na ulici

7.2.1 Názor mladých bezdomovců na vlastní proměnu

7.3 Shrnutí příběhu o vnímání sebe sama a hodnocení vlastní proměny

8. Jak si mladí bezdomovci představují svou budoucnost

8.1 Názory mladých bezdomovců na předpoklady a překážky návratu do společnosti

8.2 Změna sociálního postavení ve skupině mladých bezdomovců po 2 letech

8.3 Shrnutí představ mladých bezdomovců o vlastní budoucnosti a možném návratu do společnosti

9. Závěr

 

II. Duševní zdraví mladých bezdomovců (Ladislav Csémy)

1. Poruchy duševního zdraví mladých bezdomovců

1.1 Depresivní a úzkostné poruchy

1.2 Suicidální chování

1.3 Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

1.4 Schizofrenie a jiné psychotické poruchy

2. Poruchy duševního zdraví u mladých bezdomovců v Praze

2.1 Profil skupiny bezdomovců na škálách KIPS

2.2 Psychiatrické symptomy u typů bezdomovců založené na vývojové trajektorii

2.2.1 Užívání návykových látek

2.3 Alkohol a ilegální drogy v souboru mladých pražských bezdomovců

2.3.1 Profil psychiatrických poruch u uživatelů pervitinu

 

III. Proces reintegrace mladých bezdomovců do společnosti (Jakub Marek)

1. Roviny reintegrace

2. Teoretická východiska

3. Výzkumný design

4. Charakteristika zkoumané skupiny

5. Vyrovnání s minulostí

5.1 Vyrovnání s životem v rodině

5.1.1 Vztahy s rodiči

5.1.2 Vliv výchovy a výchovná traumata

5.1.3 Vyrovnání s traumaty prožitými v dětském věku

5.2 Vyrovnání se životem na ulici

5.3 Vyrovnání se sebou samým

5.3.1 Jsem oběť – někdo mi ublížil

5.3.2 Já jsem udělal chybu

5.4 Hledání smyslu života

5.4.1 Ulice jako demotivující prostředí

5.4.2 Rezignace

5.4.3 Známí z ulic a jejich vliv

5.4.4 Změna potřeb jako nutný předpoklad reintegrace

5.4.5 Hodnota svobody a její význam

5.4.6 Význam hrdosti

5.4.7 Dosažitelnost práce

6. Impulz ke změně života

6.1 Negativní impulz ke změně života

6.1.1 Poznání nutnosti

6.1.2 Ohrožení

6.1.3 Smrt

6.2 Pozitivní impulz ke změně života

6.2.1 Vzor

6.2.2 Partnerství, láska, dítě

6.2.3 Kontakt s lidmi nežijícími na ulici

6.2.4 Bůh

7. Pohled do budoucnosti

7.1 Nabídka pomoci – charitativní organizace

7.2 Překonávání překážek v procesu integrace

7.2.1 Dluhy

7.2.2 Zvládnutí pracovního procesu

7.2.3 Získání bydlení

7.2.4 Začlenění do společnosti

7.2.5 Nové sebevymezení

8. Význam sociálních služeb

8.1 Současná praxe sociálních služeb

8.2 Sociální služby určené pro bezdomovce

8.2.1 Terénní služby

8.2.2 Nízkoprahové služby

8.2.3 Ubytovací služby

8.3 Základní principy sociální práce s bezdomovci

9. Závěr

9.1 Vyrovnání s minulostí

9.2 Hledání smyslu života

9.3 Získání nových schopností a možností

9.4 Závěrečná doporučení

 

Přílohy

Seznam použité literatury

Rejstříky

 

 

Bez domova na ulici i na světě

 

Dvě nyní prakticky souběžně vydané knihy jsou svědectvím zvýšené pozornosti, kterou začíná tématu bezdomovectví věnovat česká akademická obec. Mohou být mimo jiné podnětem zdejším politickým elitám, které téma chudoby, bezdomovectví a sociální exkluze soustavně bagatelizují.

 

Vždy a v každé společnosti bude existovat jisté procento nepřizpůsobivých jednotlivců. Neochota či neschopnost dodržovat společenské normy, zvyky a často i zákony může mít řadu příčin, nicméně je třeba odlišit osobní genetické dispozice a nepříznivý osud odvpro-gramové nekonvenčnosti a vzdoru, tedy vědomě zvoleného postoje, a ty zase od neúměrných sociálních tlaků, jimž se někteří jedinci nedokážou bránit.

 

Řekni mi, z jaké rodiny jsi...

Kniha Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí definuje chronické bezdomovectví jako. syndrom komplexního sociálního selhání, které se projevuje neschopností akceptovat a zvládat běžné společenské požadavky. Publikace chce zjistit, jak by se mělo s mladými lidmi pracovat, aby se nestali chronickými bezdomovci. Primárně nezkoumá podíl či vliv společnosti jako celku na postavení vybraných mladých lidí coby bezdomovců, i když si je společenského kontextu vědoma.

Jednoduše řečeno: kniha se nezajímá o otázku, zda je sociální politika státu dostatečná, čili. do jaké míry selhává kromě jedince stát, a nesnaží se promýšlet, co jsou zmíněné "běžné společenské požadavky".

I když řada mladých bezdomovců uvádí jako příčinu svého postavení i nepřekonatelné potíže při obstarávání zaměstnání apod., je tento prvek autory vnímán spíše jako subjektivní hodnocení vlastní situace, alibi či výmluva.

Obsáhlá a kazuistikou přeplněná publikace vychází z rozhovorů s celkem devadesáti mladými bezdomovci (šedesát mužů, třicet žen) ve věku 19-26 let. Rozhovory si vzaly za úkol "poznat způsob, jakým mladí bezdomovci chápou průběh vlastního života". Součástí výzkumu byl i dotazník, obsahující osmačtyřicet položek a pět předložených obrázků navozujících téma mezilidských vztahů; to vše k "poznání osobnosti mladých bezdomovců".

Údaje z množství tabulek a grafů nesnadno zobecnit, lze však říci, že se některé položky, ilustrující možné příčiny sociálního propadu mladých bezdomovců, nápadně opakují a nelze je vnímat jako překvapivé. Na druhou stranu nenajdeme jedinou dominantní příčinu bezdomovectví, spíše se jedná o kumulaci negativních vlivů a vnitřních dispozic - jak osobnostních, tak psychických poruch až nemocí.

Výraznou roli zde hraje rodina. I když většina klientů charakterizuje tu svou coby rodinu s běžnými problémy, jako dobrou pouze minimum dotázaných. Spatné vztahy v rodině, neúplná rodina, nevlastní rodiče, náhradní rodinná či ústavní péče, to je časté zázemí, z něhož se mladí bezdomovci rekrutují. Nalezneme zde sexuální zneužívání, fyzické násilí, alkoholismus, ale i jemnější formy -přehlížení či nedostatek lásky. Jedna z klientek kupříkladu vysvětluje, proč utíkala z domova: "... nevěděla jsem, jak situaci v rodině vyřešit, tak jsem se svým chováním snažila upozornit na to, že tam není něco v pořádku." Ve výpovědích se často zmiňuje narušený vztah k matce a nedostatek mateřské lásky jako zdroje citového zázemí a jistoty.

 

Kdo tedy za to může?

S narůstající materií výpovědí bezdomovců se čtenáři stále silněji vtírá otázka: Kdo za to může? Tedy spor mezi sociální podmíněností (vliv výchovy, školy, rodiny, institucí, státu) a svobodnou vůlí (charakter, lenost, přecitlivělost, nezodpovědnost, nedostatek vůle a ochoty). Z publikace vyplývá, že oba typy příčin jsou těžko oddělitelné. Je obtížné stanovit, zda závislost na drogách řady bezdomovců je příčinou, anebo následkem života na ulici. Stejně tak neochota pracovat, respektovat autority, pohodlnost a lenost, hodnotová dezorientace, nedostatek stimulů a motivace, agresivita, sklon ke krádežím a parazitismu mohou být z jedné strany kladeny jednoznačně za vinu bezdomovcům, z druhé' strany mohou pramenit ze série zklamání, deprivací, negativních zážitků apod. z doby, kdy měli domov a střechu nad hlavou.

Publikace sama tento problém zmiňuje: "Názor veřejnosti na příčiny bezdomovectví také do jisté míry ovlivňoval způsoby pomoci této skupině obyvatel. Pohled se měnil podle toho, zda převažovala představa, že si za svou situaci může bezdomovec sám, nebo zda za hlavního viníka byla považována struktura sociálního státu." Autoři knihy také píší: "Nejnovější přístup bere v úvahu komplex příčin, které obě krajní hlediska spojují. Jeho základem je vědomí skutečnosti, že dispoziční a situační faktory se navzájem ovlivňují."

Rozsáhlá studie Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí je bezesporu bohatým zdrojem empirických dat o vzorku mladých bezdomovců a menšího vzorku těch, kteří prošli procesem reinte-grace, která se na problém dívá očima psychologie. Titul knihy je však částečně zavádějící, neboť může evokovat pocit, že si tito lidé pobyt na ulici svobodně zvolili a pochvalují si jej. I když se můžeme setkat tu a tam s jistou adorací "svobodného života na ulici", z výpovědí bezdomovců zaznívá především utrpení a zoufalství. To by snad také mohlo korigovat štítivý postoj části především středních vrstev, která by nejraději viděla bezdomovce za ostnatým drátem.

 

Tomáš Vystrčil, Lidové noviny, příloha Orientace, 25.1.2014, str. 30

Monografie "Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí" se zabývá aktuálním tématem - lidmi, kteří se nacházejí v krizové životní situaci. Bezdomovců v naší společnosti přibývá, je zodpovědností nejen této společnosti, ale i každého z nás jaký postoj k bezdomovectví zaujme, jakou pomoc a podporu lidem se sociálním handicapem poskytne. Každý člověk se může stát osobou bez přístřeší, avšak každý nemusí bezdomovcem zůstat. Cesta z bezdomovectví není snadná, ale není nemožná.

Část prof. Marie Vágnerové " Životní příběhy mladých bezdomovců" je kvalitativním výzkumem s využitím narativního rozhovoru. Cílem bylo přiblížit, co obnáší život na ulici, co znamená žít jako stigmatizovaný bezdomovec, jak se s tímto životem jedinec vyrovnává. Rozhovorem bylo sledováno několik základních oblastí - průběh dětství a dospívání, odchod na ulici, proč a za jakých okolností k němu došlo, názor na sebe sama, představy o budoucnosti. Vedení rozhovorů v terénu za tímto účelem vyžadovalo vysokou míru pozornosti, citlivost a porozumění pro problémy respondentů. Pro kvalitu výpovědí bylo nutné vytvořit vhodnou atmosféru, projevovat zájem o sdělené informace, dávat zpětnou vazbu. Takto vedený rozhovor umožnil zachytit v jednotlivých případech souvislosti i detaily.

Pro zhodnocení osobnosti prof. Vágnerová použila zkrácenou verzi Eysencova dotazníku EPQ/S a projektivní TAT test Murrayho. Sledovaný soubor tvořilo 90 respondentů (60 mužů, 30 žen) věkové kategorie mladých dospělých 19-26 let. Cílem bylo poznání jak mladí bezdomovci chápou průběh vlastního života, okolností, které přispěly k odchodu na ulici. Rozhovory byly zaměřené na rodinné zázemí klientů. Jedna třetina z nich líčí své rodinné prostředí jako velmi neuspokojivé (závislost na alkoholu a jiných návykových látkách, domácí násilí, nepřiměřené tělesné tresty, problematické vztahy k matkám, nezpracovaná traumata a další). Prof. Vágnerová zdůrazňuje vliv domácího násilí, které

"představuje specifickou negativní zkušenost vždycky ubírá pocitu jistoty a bezpečí".

Uvádí skutečnost, kdy přibližně u jedné třetiny klientů byly prarodiče zdrojem citové jistoty a bezpečí. Dle výzkumu přibližně 20 % sledovaných respondentů vyrůstalo v ústavu nebo v náhradní rodině. Prostředí, ve kterém vyrůstali, se často střídala, lišila a neměli možnost si vytvořit pozitivní identifikační vzor. Je zde patrná absence citového vztahu a možnost intenzivního kontaktu s jednou osobou v dětství. Z uvedených příběhů je patrné, že tito lidé se neorientují v mezilidských vztazích, neumějí přijatelným způsobem řešit ani běžné životní situace, jejich chováni je situačně účelové.

Prof. Vágnerová se dále zabývá nejrůznějšími problémy, které vyplývají ze života na ulici a vedou k vědomí sociálního vyloučení. Upozorňuje na komplikované vztahy mezi bezdomovci, které jsou však důležité pro jejich přežití a zmírnění pocitu osamělosti. Autorka na základě výzkumu mladých bezdomovců uvádí sklony k neuroticismu, vysokou hodnotu extraverze, zvýšenou hodnotu psychoticismu, sklon k agresivním reakcím. Zabývá se rovněž jejich potřebami na základě TAT testu Murrayho a proměnou v důsledku života na ulici i problémy, které souvisejí s odchodem z ulice.

Odborný text, založený na studiu zahraničních pramenů, značných zkušenostech autorky a na výzkumu sledované skupiny, se prolíná s výpověďmi i kresbami klientů, což umocňuje jeho působení. Část prof. Vágnerové je komplexním pohledem na život jedné skupiny lidí žijící na okraji společnosti.

 

Ladislav Csémy v části nazvané "Duševní zdraví mladých bezdomovců a jeho poruchy" uvádí častý výskyt duálních diagnóz typu depresivní a úzkostné poruchy, psychotické poruchy, posttraumatická stresová porucha, která je rovněž zdůrazněna prof. Vágnerovou i Jakubem Markem. Klade důraz především na nezpracované traumatické události, vytěsnění a další. Ladislav Csémy poukazuje na značné procento mladých lidí bez domova ohrožených závislostním chováním zejména alkoholem a jinými návykovými látkami, dále pak sebevražednými pokusy.

Toto jsou významné souvislosti psychiatrických diagnóz včetně jednotlivých forem závislostí se vznikem sociálně patologických jevů jako je bezdomovectví, případně dalších problémů.

 

Jakub Marek "Proces reintegrace mladých bezdomovců do společnosti" Autor se zabývá sociální prací s lidmi bez přístřeší, rolí různých institucí např. Armáda spásy, Naděje a dalšími možnostmi pomoci bezdomovcům. Popisuje konkrétní nabídku ubytovacích zařízení i jiných programů, seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími poskytovateli těchto služeb. Vliv pomoci má nezanedbatelný odraz v kvalitě života bezdomovců a je jednou z velkých motivací ke změně jejich životního stylu. Aby člověk pomoc přijal, rozhodnutí ke změně musí vzejít od něho samotného.

Autor vychází z praxe s touto klientelou v Naději. Bez zkušeností s mladými lidmi bez přístřeší by nebylo možné rozhovory realizovat. Rovněž kvalita výpovědí klientů je na osobních zkušenostech závislá. Jakub Marek uvádí, že útěk na ulici pro mnohé rovněž znamená útěk od problémů. V kapitole jak vnímají klienti život na ulici uvádí "Málokdo předpokládá, že na ulici zůstane až do konce života. Bezdomovectví je na počátku považováno za provizorium, něco, co jednou skončí a člověk znovu bude žít normálně. Často se však stává, že lidé podceňují demotivující vliv ulice". Autor upozorňuje, že reintegrační proces je složitý, dlouhodobý a náročný. Návrat do společnosti je často komplikován dluhy, problémy se získáním práce a s bydlením. Upozorňuje na skutečnost psychických potíží velké části bezdomovců a to i v době, kdy ještě bydleli, případně i pracovali. Neexistence domova ovlivňuje duševní zdraví. V reakci na stres spojený se ztrátou domova se často rozvíjejí reaktivní psychické poruchy.

Dosud nebyla zpracovaná publikace na základě výpovědí mladých bezdomovců věkové kategorie 19-26 let. Sledovaná tak široká škála událostí v průběhu jejich života podává komplexní pohled na tento závažný společenský jev. Práce je přínosná nejen jako odborná publikace využitelná v pomáhajících profesích, ale vzhledem ke způsobu zpracování, je srozumitelná a čtivá i pro laickou veřejnost, které je rovněž nutné přiblížit život obvykle přehlížené široké skupiny lidí žijící vedle nás. Podrobný průzkum v jedné sociální oblasti přispívá k lepšímu pochopení a porozumění jiným podobným případům. Práce je doplněna fotodokumentací ze života těchto lidí. Svou vypovídající hodnotu mají i přiložené kresby vytvořené bezdomovci.

Monografie poukazuje na skutečnost, že bezdomovectví není pouze nedostatek materiálních a finančních prostředků, ale komplexní a složitý jev, který zasahuje a paralyzuje celou osobnost. V procesu návratu do společnosti je třeba brát v úvahu obnovu sebeúcty, sebehodnocení, změnu v hodnotové orientaci (viz prof. Vágnerová) a především nalezení smyslu života.

 

Z recenzního posudku: Eva Šotolová

(...) považuji za důležité zdůraznit objevnost díla. Jednak díky bohatství pramenů, na které je průběžně odkazováno a které čtenáře spolehlivě uvádí do bezdomovectví jako badatelského tématu. A za druhé díky důkladné práci se zvolenými zkoumanými skupinami, opírající se především o metodu narativního rozhovoru. Především díky aplikaci této metody a následným odborným reflexím nad nimi, uvádějícím jednotlivé poznatky do vzájemných souvislostí, se podařilo projasňovat determinující společenské i osobnostní faktory bezdomovectví neobyčejně pronikavým způsobem.

Kniha nenabízí řešení za každou cenu, ale uvádí čtenáře do přediva souvislostí, činí jej citlivým pro zvláštnosti odlišné případ od případu a indukuje inspirace pro sblížení se s postiženými jakožto významným předpokladem účinné pomoci.

Při zběžném čtení může vzniknout dojem, že se některá pojednání opakují. Při čtení soustředěném si ale čtenář uvědomí, že totéž není nikdy totéž, že problémy jsou vždy nahlédnuty v jiném kontextu.

 

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc.

 

Write a review

Note: HTML is not translated!
    Bad           Good

Homelessness as an Alternative Existence of Young People

  • Product Code: Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí
  • Availability: 1
  • 360CZK

  • Ex Tax: 360CZK