Environmentální devastace a sociální destrukce
Oleg Suša a Richard Sťahel

Cílem knihy je identifikovat hlavní aspekty environmentální devastace a sociální destrukce a načrtnout možnosti jejich reflexe a východisek z těchto procesů. Publikace ukazuje, že 20. století bylo pro vývoj lidstva v mnohém přelomové. Bylo stoletím bezprecedentního rozvoje i destrukce, prudkého růstu lidské populace, její životní úrovně, ale i stoletím obrovského rozsahu masového vraždění, vykořisťování a devastace životního prostředí. Globalizace mnohé tyto procesy od konce 20. století ještě více urychlila a znásobila jejich dopady na celoplanetární sociální a životní prostředí. Zatímco většina analýz řeší sociální a ekologické otázky izolovaně, tato kniha originálním způsobem vysvětluje vzájemnou podmíněnost a provázanost procesů sociální destrukce a environmentální devastace. Je výsledkem spolupráce dvou významných autorů z České republiky a Slovenska.

170,- Kč

Přidat do košíku

Datum vydání: 26.09.2016

Edice: Filosofie a sociální vědy, svazek 54
258 stran,  vázaná

5
Obsah
Úvod  
7
Svět sociální a environmentální změny:
k otázkám kritické teorie politické ekologie
Oleg Suša
   1.   Předmluva  
15
   2. Sociální kritika a ekologické ohrožení
17
   3. Ke kritické teorii ekologicko-sociálního ohrožení    19
   4.     
Kritická teorie společnosti a problém panství
v moderní civilizaci
23
   5.     
Kooptace protestu a dilema „ekologické
modernizace“ v podmínkách globálního
kapitalismu                                                               33
   6.     
Institucionalizace protestu, vědění a byrokracie:
mocenská asymetrie a kontrola poznatků
42
   7.     
Komunikace vědění, politická kultura
a kulturní politika 
44
   8.     
Ekologická modernizace, udržitelný rozvoj,
globální sociální a environmentální
(ne)spravedlnost                                                        49
   9.     
Panství globálního kapitalismu, komplex
sociální destrukce a environmentální
devastace                                                                   59
 10. 
Rizika civilizace v krizi
60
6
 11. 
Civilizační konfi
 gurace, transformace
a krize globálního kapitalismu
65
 12. 
Glokalizace, sociální nerovnosti a ekologické
dopady rostoucí spotřeby zdrojů planety
74
 13. 
Sociální a environmentální nespravedlnost:
ekologický stres a chudoba, destrukce
a devastace 
79
 14. 
Spirály krizí na cestě k politickému
překonávání rozporů a konfl
 iktu cílů
87
Filozofi
 a environmentálnej krízy globálnej
priemyselnej civilizácie
Richard Sťahel
   1.   Predslov  
97
   2.   Priemyselná   civilizácia  
105
   3.   Životné   stratégie  
117
   4.   Sociálno-politická   kríza  
142
   5. Limity environmentálnej etiky
152
   6. Environmentálna spoločenská zmluva
168
   7. Štát a environmentálna bezpečnosť
188
   8. Ľudské práva a environmentalizmus
205
   9.     
Od imperatívu rastu k imperatívu
udržateľnosti – fi
 lozofi
 a prežitia
221
Seznam literatury / Zoznam literatúry
227
Summary                                                                     245
Jmenný rejstřík / Menný register
249
Věcný rejstřík / Vecný register
251
 

7
Úvod
Dvacáté  století  bylo  pro  vývoj  lidstva  v  mnohém  pře-
lomové.  Bylo  stoletím  bezprecedentního  rozvoje  a  de-
strukce,  stoletím  prudkého  růstu  lidské  populace,  je-
jí  životní  úrovně,  ale  i  obrovského  rozsahu  masového 
vraždění a vykořisťování. Bylo také stoletím živelné ur-
banizace  a  vylidňování  venkova.  Všechny  tyto  procesy 
zároveň  doprovázela  rostoucí  míra  devastace  životní-
ho  prostředí  dosahující  už  ve  druhé  polovině  minulé-
ho století úrovně, která začala natolik zjevně ohrožovat
předpoklady  života  jednotlivců  a  celé  společnosti,  že  ji 
už  nadále  nebylo  možné  ignorovat  jako  nepodstatnou 
externalitu.  Globalizace  všechny  tyto  procesy  koncem 
20.  století  ještě  více  urychlila  a  znásobila  jejich  dopa-
dy  na  celoplanetární  sociální  a  životní  prostředí.  Zjev-
nou se stala nejen dlouhodobá neudržitelnost takového
vývoje, ale i vzájemná podmíněnost a provázanost pro-
cesů sociální a environmentální devastace. V 21. století
je možné sledovat nejen pokračování, ale i prohlubová-
ní  těchto  vývojových  trendů,  stejně  tak  jako  pokraču-
jící snahu o jejich teoretickou refl
 exi. Vzhledem k pro-
vázanosti  sociálních,  politických  a  environmentálních 
procesů  však  tato  refl
  exe,  pokud  má  správně  identifi
 -
kovat a pojmenovat příčiny těchto procesů, jejich možné
následky,  ale  i  alespoň  naznačit  možné  způsoby  jejich 
zvládnutí,  musí  být  rovněž  komplexní  jako  tyto  proce-
sy. Cílem této publikace je identifi
 kovat hlavní aspekty
těchto procesů a načrtnout možnosti refl
 exe jevů sociál-
ně-ekologických devastací a destrukcí.
Refl
 exe
Svět sociální a environmentální změny: k otáz-
kám kritické teorie politické ekologie
,
první z monogra-
fi
  ckých  kapitol  zařazených  v  této  publikaci,  je  zamě-
8
řená na kritickou analýzu sociálně-politických rozporů
globální civilizace ústících do sociálně-environmentální
devastace a rozvratu. Poukazuje na to, že už v počátcích
refl
  exe  ekologické  krize  v  šedesátých  a  sedmdesátých 
letech minulého století se jako klíčový projevil nový roz-
měr  rozporů  mezi  soukromým  a  veřejným  zájmem,  ve 
kterých  se  manifestuje  rozsáhlý  konfl
  ikt  mezi  hodno-
tami a potřebami, a to jak uvnitř jednotlivých politicky
organizovaných a vymezených společností, tak i v jejich
vzájemných  interakcích.  Inspirovaná  politickou  ekolo-
gií rozvíjí refl
 exi v rámci kritické teorie společnosti jako
kritiku  struktur  panství  a  důsledků,  které  se  objevují 
v sociální a ekologické sféře.
V prvních dvou částech této studie (kap. 1 až 4, kap. 5
až  8)  identifi
  kuje  ty  motivy  klasické  kritiky  panství, 
vztahů  sociální  nerovnosti  a  vykořisťování,  které  jsou 
relevantní  i  pro  refl
  exi  současné  situace.  Ta  je  v  mno-
hém  odlišná  právě  v  důsledku  globalizačních  procesů 
a technologického rozvoje, který umožnil nejenom vznik
nových,  sofi
  stikovanějších  forem  vytváření  a  prohlubo-
vání  vztahů  nerovností  ve  společnosti,  ale  umožnil  je-
jich mnohem širší, doslova planetární rozsah. Ekologic-
ké hrozby způsobené industrialismem mají větší rozsah
než  jakákoliv  jiná  lidská  aktivita  v  minulosti,  což  způ-
sobuje, že tyto hrozby nejednou zasahují i populace, kte-
ré se na nich nepodílí ani z nich nemají žádný prospěch.
Sociální  i  ekonomické  problémy  překročily  hranice  ná-
rodních  států  i  kontinentů,  a  prohloubily  tak  globál-
ní závislosti, ale i nespravedlnosti v distribuci benefi
 tů
a nákladů průmyslového a hospodářského rozvoje.
Třetí  část  studie  (kap.  9  až  14)  se  následně  soustře-
ďuje na dva aktuální směry politické ekologie – koopta-
ce  a  globální  režim  krize.  Problémem  kooptace  je,  že 
ideje  původně  občanských  a  ochranářských  hnutí  by-
ly  neutralizované  tím,  že  akceptovaly  moderní  politic-
ké a hospodářské instituce, čímž oslabily jejich původní