Koperník a české země - Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě

Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929–1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století. Soubor tematicky postupuje od vztahů filosofie a přírodních věd a kosmologie renesančního platonismu, přes dílo Mikuláše Koperníka, jeho recepci v českém prostředí, vědeckou kulturu české renesance až k vědě 17. století. Uzavírají ho pak Horského metodologické a zobecňující úvahy o vývoji věd a jejich historiografii. Soubor zahrnuje texty dříve již vydané i dosud nepublikované a širší čtenářské obci nedostupné. Představuje proto nejen dokument Horského známé tvorby, nýbrž zpřístupňuje nový, monograficky uspořádaný celek jeho studií, které jsou stále aktuální a mimořádně cenné nejen pro filosofii a dějiny vědy, ale i pro kulturní dějiny obecně či historii idejí. Publikaci doprovází úvodní studie o díle, působení a odborném přínosu autora.

Zdeněk Horský

PhDr. Zdeněk Horský, CSc. (1929–1988) byl historikem astronomie a předním tvůrcem oboru dějin přírodních věd u nás. Absolvoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK, studoval ale též astronomii a matematiku na fakultě Přírodovědecké. Prolnutí humanitních a exaktních oborů určilo celou jeho životní dráhu. Z doby působení v Historickém ústavu ČSAV pochází jeho spoluautorství na Dějinách exaktních věd v českých zemích (1961) a na dějinách astronomie Poznávání vesmíru (1962). Po roce 1968 byl přinucen své pracoviště opustit a ochranu nalezl v Astronomickém ústavu, kde mu byla tolerována i pokračující vědecká činnost. Osou jeho bádání bylo dílo M. Koperníka a astronomie 16. a 17. století, představovaná Keplerem, Tychonem Brahe i Tadeášem Hájkem. Jeho nejznámější prací je kniha Kepler v Praze (1980), ve studiu historických vědeckých přístrojů zase monografie o Pražském orloji (1988). Zároveň se věnoval i archeoastronomickým výzkumům nebo interpretoval kosmologickou symboliku Karlova mostu. Vynikl i jako popularizátor při organizování výstav a při mnoha přednáškách na větších fórech i regionálních hvězdárnách. Zemřel předčasně s množstvím badatelských plánů a nedokončených rukopisů.