Podzim postmodernismu Teoretické výzvy současnosti
Roman Kanda a kol.

Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať už z hlediska dalšího rozvíjení jednotlivých koncepcí nebo  z hlediska polemického. Mezi přispěvateli jsou přední čeští teoretikové na dané téma, jmenujme Václava Bělohradského, Jiřího Pechara nebo Olega Sušu, politologové (Jaroslav Fiala), teoretici umění (Jakub Stejskal) nebo historikové idejí (Martin Pokorný). Je tu celkem pět autorů, kteří působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.

220,- Kč

Přidat do košíku

Datum vydání: 24.06.2016

316 stran,  brožovaná

O dobrém špatnu
7
Obsah
Hledání perspektivy. Vstupní úvaha a představení knihy /
Roman Kanda
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
9
I. Prolamování kruhu postmodernismu
Kam vedou cesty z postmodernismu / Václav Bělohradský
 . .  
19
Osamělé průlomy / Martin Škabraha
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
33
Kríza novovekého typu racionality / Jozef Lysý
 . . . . . . . . . . . .  
41
Modernismus a postmodernismus /Jiří Pechar
 . . . . . . . . . . . . .  
51
Úskalí partikularismu a otázka subjektu / Petr Kužel
 . . . . . . .  
59
II. Rozpory pozdního kapitalismu
Lidský potenciál: naděje, podmínky, paradoxy.
Emancipace individua, či kapitálu? / Oleg Suša
 . . . . . . . . . . . .  
85
Šok z přítomnosti. Cesty z neoliberalismu k postfašismu /
Jaroslav Fiala
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
99
III. Výzvy estetické moderny
Distance a modernita / Jakub Stejskal
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
121
Umění na cestě z postmodernismu: angažované
nebo radikální? / Roman Kanda
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
137
Mácha a cesty k novému modernismu / Petr Pola
 . . . . . . . . . .  
159
K. H. Mácha a jeho cesta do nicoty a k dospělosti.
Romantismus a postmodernismus / Martin Z. Pokorný
 . . . . .  
189
IV. Od utopie k perspektivě
Za hranice postmodernismu. Teoretická vyjasnění
a odpovědi autorům / Michael Hauser
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
223
O nekonečném špatnu
8
Seznam literatury
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
287
Summary
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
299
Rejstřík
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
307
Ediční poznámka
 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  
313

Hledání perspektivy
9
HLEDÁNÍ PERSPEKTIVY
Vstupní úvaha a představení knihy
Roman Kanda
Na začátku dvacáté kapitoly své známé knihy
Podzim středověku
 oteví-
rá Johan Huizinga otázku předělu epoch, konce středověku a nástu-
pu renesance. Konstatuje, že historická hranice – pojem důležitý pro
konstruování dějinné periodizace – se při bližším pohledu komplikuje
a posouvá: buď dozadu, hlouběji do středověku, nebo dopředu, hlou-
běji do renesance, v závislosti na úhlu historikova pohledu. „Hlubo-
ko ve středověku,“ píše Huizinga, „existovaly žánry a hnutí, které už
zdánlivě nesou pečeť renesance, a pojem renesance, aby zahrnul i tyto
jevy, se tak natahoval a napínal [...]. Avšak platí i opak: kdo ducha re-
nesance vnímá bez předem daného schématu, najde v něm mnohem
více ,středověkého‘ než zřejmě povoluje teorie.“
1
 Zdálo by se, že citova-
né Huizingovy formulace směřují k relativizaci teoretického vymezení
problému se zdůvodněním, že už pouhá evidence materiálu se jaké-
koli přesné defi
 nici (předchůdnému schématu) vzpírá. Ve skutečnosti
 1
 Huizinga, J.,
Podzim středověku
, přel. G. Veselá, Š. Belisová, 2. vyd., Paseka, Praha
– Litomyšl 2010, s. 307. Huizinga uvedenou otázku podrobněji analyzoval ve studii
„Problém renesance“. Viz Huizinga, J.,
Das Problem der Renaissance. Renaissance und
Realismus
, Wagenbach, Berlin 1991.
Roman Kanda
10
však je Huizinga takové relativizace dalek, jeho závěr je přesně opačný.
Autor obhajuje jasnost pojmů, jejich zřetelné ohraničení a defi
 nování.
Snad bychom mohli s lehkou ironií poznamenat, že Huizingovi je ještě
vzdálená krajní epistemologická skepse, s jakou se setkáváme u někte-
rých myslitelů postmodernismu, o němž bude v této knize řeč. Titulní
metaforu podzimu není třeba nikterak složitě dešifrovat, její sémanti-
ka a kulturní konotace jsou zřejmé: podzim jako doba přechodu, od-
cházení, ale ještě ne příchodu; doba očekávání, spojeného povětšinou
s melancholií či nostalgií („podzim života“), ale možná i s nadějemi.
Tak jako Huizinga, který ve svém díle detailně probírá proces postupné-
ho odumírání středověku a sleduje podmínky povstávání nové formy,
2
i my jsme si kladli otázky, jak analyzovat a interpretovat současnost,
v níž „cosi“ odchází, ale „další“ (v době vrcholné moderny se říkávalo
„nové“) ještě nepřišlo a ohlašuje se zatím jen v náznacích nebo v „me-
zerách“, v podobě latentních obsahů (viz dále). Proto naše kniha nese
název
Podzim postmodernismu
, který – doufejme – dostatečně vystihuje
přechodnost nynější situace, dějinné intermezzo, v němž se nacházíme.
Ovšem formálně ani obsahově nemá naše kolektivní dílo nic společné-
ho s Huizingovým věhlasným opusem, kromě oné působivé a nadmíru
výmluvné metafory, kterou jsme poněkud aktualizovali.
Při pohledu na současnost se skutečně zdá, že odchází určitý typ
kulturně-společenské formy, který ještě před nedávnem, doslova před
historickým okamžikem, sám sebe s entuziasmem označoval jako post-
moderna či postmodernismus. Autoři jednotlivých úvah tvořících ce-
lek předkládané knihy se ocitali ve snad ještě obtížnější situaci než
historik umění. A to prostě proto, že svými myšlenkami a kritickými
podněty vstupovali a vstupují na otevřený terén současnosti, která je
značně nepřehledná a především dějinně neuzavřená – dosud nevíme,
jak bude vypadat doba po přechodu, jaká nová forma převládne, jaká
ideologie nebo společensko-ekonomické formace bude určovat dyna-
miku zítřka.
3
 Ostatně takový utopický cíl jsme si ani nekladli. Místo
 2
 Huizinga, J.,
Podzim středověku
, c. d., s. 353–365.
 3
 Je nepochybně poučné retrospektivně hodnotit futurologické koncepce a vize
rozvoje, a to nikoli primárně z hlediska jejich reálného naplnění či nenaplnění, nýbrž