Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015
[Doctors Honoris Causa of Charles University, 1848–2015]
Petráň, Josef - Petráňová, Lydia
brožovaná, 388 str., 1. vydání
ISBN 9788024637747
Tradice
udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách
počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně
pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů. Poprvé hromadně poctila řadu
významných osobností čestnými doktoráty a čestným členstvím v
doktorských kolegiích v roce 1848, aby dodala většího lesku jubilejním
oslavám pětistého výročí svého založení. Udílením čestných doktorátů
posilovala univerzita národní vzdělaneckou elitu, ale též zvyšovala
vlastní mezinárodní prestiž. Při výběru kandidátů se až do roku 1945
střetávaly na univerzitní půdě často protichůdné nacionálně-ideologické
názory a zájmy, a to i po rozdělení univerzity na českou a německou v
roce 1882. Autoři se snaží postihnout převažující názorové trendy v
jednotlivých dějinných obdobích a zároveň i míru ovlivňování akademické
svobody ze strany státu. Kniha je proto strukturována s ohledem na
dějiny vysokého učení i na obecný společenský vývoj. Oslavy šestistého
výročí založení Univerzity Karlovy, jejichž vyvrcholením měla být 8.
dubna 1948 promoce čestných doktorů z řad významných zahraničních
osobností, neblaze poznamenal nedávný únorový komunistický převrat,
stejně jako celé následující období. K nápravě mohlo dojít až po
listopadu 1989 dodatečným oceněním a převzetím diplomů. Čestné doktoráty
udělené 8. dubna 1998 v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity
Karlovy se již řídily zásadami zakotvenými posléze v novém řádu pro
udělování doktorátů honoris causa z roku 2000: udělovat ocenění
osobnostem, které se v mezinárodním měřítku zasloužily o rozvoj vědy
nebo kultury ve prospěch lidstva a mají vztah k Univerzitě Karlově.
Předložený rukopis je úctyhodným dílem nejenom svým rozsahem (420 stran + bohatá obrazová příloha), ale především svým obsahem.
Téma
udílení čestných doktorátů zasahuje v podání autorů do řady oblastí
univerzitních dějin: správních dějin, dějin univerzitních festivit, v
širším kontextu společenských , kulturních a politických dějin. Pečlivě
shromážděný biografický materiál je rovněž bohatým zdrojem k životopisům
jednotlivých čestných doktorů, jednak k prosopografíckému zhodnocení.
Monografie
je zpracována na základě bohatého archivního materiálu i příslušné
sekundární literatury, včetně zahraniční. V jejím kontextu se svým
tématem a důkladností řadí k průkopníkům: neexistence podobné monografie
v evropském kontextu byla mj. konstatována předním odborníkem na dějiny
univerzit R. Schwingesem na konferenci o historiografii univerzit
konané počátkem roku 2016 v Mohuči. Je tedy skvělé, že priorita bude
patřit českým badatelům a nakladatelství Karolinum.
(...)
Pokud
jde o vlastní obsah, pak jen zcela stručně. Monografie zachycuje vývoj
udílení čestných doktorátů od roku 1848, kdy (přes jejich
instrumentalizaci během oslav výročí pražské univerzity) bylo poslání
čestných doktorátu především praktické (zajistit vynikajícím osobnostem
veřejného, případně vědeckého života bez řádného doktorského titulu
alespoň touto formou vyhovět předpisům umožňujícím habilitaci). Pro
dramatické 20. století pak těžiště knihy spočívá v pasážích o politizaci
(větší či menší) institutu čestných doktorátů v proměnách režimů.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Josef
a Lýdie Petráňovi jsou k úkolu, který je na stránkach recenzované
publikace naplňován, těmi nejpovolanějšími, Josef Petráň ostatně stál za
většinou velkých publikací k dějinám Univerzity Karlovy nejen po roce
1989, ale do značné míry - zejména ve vazbě na FF UK - i v desetiletích
předcházejících. Věnoval se tak - spolu s řadou spolupracovníků, mj. s
Františkem Kavkou - dějinám celé univerzity, zabýval se proměnami
fakult, ale i stavebními úpravami univerzitních areálů, zejména
samotného Karolina.
Udělené čestné doktoráty jsou podstatným tématem,
které tento široký záběr zájmu autorů o dějiny naší nejstarší
univerzity doplňuje o další podstatnou fasetu jejích dějin, v mnoha
směrech lze dokonce hovořit o generačním završování výzkumu dějin
Univerzity Karlovy. Navíc oceňuji i to, že opomíjena není ani německá
univerzita v Praze v celém období své existence (1882-1945), která také
obvykle nesla ve svém názvu odkaz na jméno Karla IV. jako zakladatele
pražského vysokého učení.
Vzhledem k tomu, že pražská univerzita s
udělováním čestných doktorátů započala až v průběhu 19. století, je
zřejmé, že úvodní pasáže nutně upozorňují na proměny středoevropských
univerzit v druhé polovině 18. století a posléze v průběhu 19. století
(následně je samozřejmě upozorňováno i na další legislativní změny až k
dnešní době). Pražská univerzita nakonec nastoupila cestu k
humboldtovskému typu univerzity, který má ve srovnání s francouzským
(napoleonským) modelem vysoké školy mnohé výhody z hlediska svobod
akademického výzkumu, větší nezávislosti na státní objednávce, která je
obvykle motivována mnohem utilitárněji než hledání (a nalézání) poznání a
"pravdy", které si po mém soudu vysoké školy, chtějí-li dostát názvu
univerzity, musí udržet i v budoucnu. I v tom je velké poselství této
knihy, vstupující na pomezí dějin vědy, kultury a státní moci, ale také
dějin mezinárodní politiky z hlediska států (Rakousko-Uhersko,
ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR) či mezinárodní spolupráce z hlediska univerzity, neboť
to vše se odráží v udělování čestných doktorských titulů (ale i v
dalších oceněních typu pamětních medailí, kterým autoři také věnovali
přiměřenou pozornost).
Kniha Čestní doktoři Univerzity Karlovy
1848-2015 je příkladem toho, jak státní moc vstupuje do fungování
univerzit, někdy pozitivně, jindy naopak negativně, což platí zejména
pro období čtyřicátých a padesátých let 20. století a dále do roku 1989
(s dílčími odlišnostmi, zejména v letech 1945-1948 a poté v druhé
polovině šedesátých let 20. století).
Autoři vhodně kombinují
seznámení s obecným rámcem dobových změn (politika, legislativa, reformy
vysokých škol) a vlastní problematiku udělování čestných vědeckých
hodností, jež někdy plnila praktické úkoly (zvi. v 19. století), jindy
spíše naplňovala politické ambice socialistického Československa
(ostatně zajímavý je i poukaz na podobné postoje Hitlerova Německa a
Stalinova SSSR k čestným doktorátům pro politiky).
Vedle vlastního
textového výkladu si zaslouží upozornit i na přehledné tabulky, které
zachycují udělené čestné doktoráty souhrnně, ve vhodné struktuře
informací (mj. obor, stát, vazba na fakultu, která titul navrhla atd.).
(...)
Jde
o významný vědecký tex. s mezinárodním přesahem, přinese velmi cenné
rozšíření znalostí o moderních dějinách Univerzity Karlovy.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr.
Doctors Honoris Causa of Charles University, 1848–2015
- Product Code: Čestní doktoři Univerzity Karlovy 1848-2015
- Availability: 1
-
420CZK
- Ex Tax: 420CZK
Related Products
Kraus, Ivo: Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky
Kraus, Ivo: Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematikySpoluauto..
590CZK Ex Tax: 590CZK
Kraus, Ivo: FYZIKA / Encyklopedie velkých objevů a osobností
Kraus, Ivo: FYZIKA / Encyklopedie velkých objevů a osobnostíVydání 1. vydáníRok vydání 06/2020Rozsah..
639CZK Ex Tax: 639CZK
Česká a slovenská fyzika 1945-2005 Ivo Kraus, Štefan Zajac
Česká a slovenská fyzika 1945-2005 Ivo Kraus, Štefan ZajacVyjde 22.07.2020Př..
350CZK Ex Tax: 350CZK