Moji učitele geometrie,Zbyněk Nádeník:

2011, 291 str.

OBSAH

Obsah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5

Slovo editora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Autorova předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

I. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

A. Moji učitelé geometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

B. Jednota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

C. Vysoké školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

D. Poznámka ke geometrické přípravě studentů učitelství

na gymnáziích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

II. Učebnice pro reálky vydávané

Jednotou českých matematiků a fyziků před sto lety . . . . . . . . . . . . . . . 27

III. Ladislav Seifert (1883–1959) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

IV. František Vyčichlo (1905–1958) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .223

V. Bohumil Bydžovský (1880–1969) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

VI. Eduard Čech (1893–1960) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255

VII. Občanské postoje mých učitelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

A. L. Seifert, B. Bydžovský, E. Čech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

B. Rozbor Kořínkova elogia na F. Vyčichla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285

1

Slovo editora

Tato kniha z velké části věnována 疣 čtyřem našim

matematikům, L. Seifertovi, F. Vyčichlovi, B. Bydžovskému 駑u a E. Čechovi, kteří

výrazně ovlivnili profesní dráhu profesora Zbyňka Nádeníka. Ten své matematické i osobní vzpomínky doplnil 俿úvahami o učebnicích geometrie a deskriptivní

geometrie, s nimiž pracoval v době studia na střední škole.

Zbyněk Nádeník勛 se narodil 21. listopadu 1925 v Markvartovicích na Hlučínsku, kde byl jeho otec řídícím 冝兤匇 učitelem. Začal studovat na gymnáziu v Hlučíně.

Poté co v září roku 1938 po mnichovském 駑 diktátu našla rodina útočiště u příbuzných v Tovačově, pokračoval ve studiu na gymnáziu v Přerově a pak na

reálce v Prostějově. Jeho raný matematický vývoj ovlivnily především 匇 učebnice

geometrie Jana Vojtěcha a učebnice deskriptivní geometrie Josefa Pithardta

a Ladislava Seiferta.

Po válce studoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké

fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde byl jeho učitelem právě Ladislav

Seifert. Studium dokončil roku 1949 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde poznal Bohumila Bydžovského, Eduarda Čecha a Františka Vyčichla.

Ve školním 匇 roce 1949/50 byl stipendistou Badatelského 俍ústavu České akademie věd a umění který vedl Eduard Čech, pak byl asistentem Františka

Vyčichla na katedře matematiky ČVUT. V té době pracoval v knihovně matematických 俍ústavů ČVUT (pozdější Vyčichlova knihovna), kde získkal velký matematický rozhled a načerpal široké bibliografické znalosti.

Od roku 1951 byl tři roky aspirantem v Matematickém ústavu Československé akademie věd, jehož ředitelem byl Eduard Čech. Roku 1951 získal doktor疸 (RNDr.) na Přírodovědecké fakultě UK, o čtyři roky později se stal kandididátem věd (CSc.).

Věnoval se zejména globální diferenciální geometrii křivek a ploch, integrální

geometrii, problematice konvexních útvarů, geometrických nerovností a různým zobecněním匇 klasické izoperimetrické nerovnosti. Přednášel na univerzitách

a mezinárodních 兤 konferencích兤 v Chorvatsku, Maďarsku, Německu, Rakousku,

Rusku a Švédsku.

Roku 1954 začal působit na ČVUT, kde až do roku 1997 přednášel matematiku pro studenty geodézie Zeměměřické později Stavební fakulty, s níž

se Zeměměřická fakulta roku 1959 spojila. Roku 1957 se stal docentem, roku

1969 zíkal doktorát 疸 fyzikálně疝matematických věd (DrSc.). Na Matematicko-

fyzikální fakultě UK byl roku 1977 jmenován 疣 řádným profesorem matematiky

(jmenovací řízení bylo zahájeno roku 1969, vzhledem k tehdejší politické situaci

však byl jmenován až po osmi letech).

2

Z. Nádeník 勛 se výrazně zasloužil o rozvoj matematických základů geodezie.

Svými kurzovními přednáškami z matematiky, geometrickým seminářem, speciálními semináři o vybraných partiích matematiky a speciálními přednáškami

věnovanými moderním 匇 partiím geodezie vychoval několik generací zeměměřických inženýrů. Připravil je mimo jinéna studium kosmické geodezie, fyzikální

geod騷ie apod. Všestranně usiloval o posílení zájmu o geodezii, matematiku

a její aplikace, přizpůsoboval své matematické přednášky potřebám 疥 geodetů

a snažil se zasvětit nejlepší z nich do vědecké práce v matematice. Vedl řadu

diplomových a kandidátských disertačních prací z teoretické geodezie. Věnoval

se i vztahům mezi geometrií a výtvarným uměním, o tomto tématu přednášel

na Pedagogické fakultě UK.

Z. Nádeník byl členem komisé pro obhajoby kandidátských a doktorských

prací z geodezie a z geometrie a topologie. Aktivně pracoval v Jednotě českých

matematiků a fyziků, zejm駭a v její Matematické vědecké sekci (dnes České

matematické společnost). Řadu let působil v redakční radě časopisu Mathematica Bohemica. Velmi bohatá byla jeho recenzní činnost pro Mathematical

Reviews a Zentralblatt fur Mathematik. Řadu let zastupoval Českou republiku

v komisi pro výuku geodezie při Mezinárodní geodetické asociaci. Je čestným

členem Vědecké rady Výzkumného 馼ústavu geodetického, topografického a kartografického

  

Z. Nádeník 勛 měl soustavný záem o vývoj matematiky a o její souvislosti

s jinými disciplínami, technickými aplikacemi a uměním. Mnohokrát 疸 přednášel

a publikoval u nás 疽 i v zahraničí práce e o historii vztahů mezi geometrií a geodezií

o geometrii a umění a podobných tématech. Několikrát 疸 vystoupil i na semináři

z historie matematiky na MFF UK. Vyšly tyto

jeho práce:

• Z. Nádeník勛: O geometrických pracích Eduarda Weyra, in J. Bečvř

a kol.: Eduard Weyr,

Praha, 1995, 196 stran a 24 obrazových příloh. Strany 67–89.

Další informace viz Editorial Board: At the occassion of the 60th birthday of Zbyněk

Nádeník, Studia geophysica et geodaetica 29(1985), 413–414; K. Drábek: Šedesát let prof.

Zbyňka Nádeníka, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 31(1986), 60–61; Zbyněk Náde-

ník se dožívá 65 let, Geodetický a kartografický obzor 36(1990), 292; L. Boček – K. Maleček:

Zbyněk Nádeník sedmdesátníkem, Mathematica Bohemica 121(1996), 209–214; Prof. RNDr.

Zbyněk Nádeník, DrSc., se dožívá 75 let, Novinky zeměměřické knihovny 30(2000), č. 5, 3–4.

Viz též Kdo je kdo, Praha, 1991, 1994, 1998, 2002; Czech and Slovak Biographical Index,

Munchen, 2006; Who’s Who in Engineering, 9th ed., American Association of Engineering

Societies, Washington, 1995; po roce 1990 několikrát v biografických slovních z International Biographical Centre, Cambridge (England); American Biographical Institute, Raleigh;

Marquis Who’s Who, New Providence.

Uveďme jen ty poslední Profesor Ladislav Seifert (21. 10. 2003), Lazare-N.-M. Carnot,

politický a vojenský činitel, matematik (9. 3. 2004), Matematika na technice v 1. polovině

20. století (9. 11. 2004), A. O staré úloze: Kdy lze dvěma daným kružnicím opsat a vepsat

trojúhelník. B. O vědecké práci doc. Zdeňka Vančury (19. 4. 2005), Geometrické kresby Hanse

Lenckera (29. 11. 2005).

Z. Nádeník : Geometrie a geodézie, in J. Bečvř, E. Fuchs (ed.): Matema-

tika v proměnách věků I.,

Praha, 1998, 218 stran. Strany 61–78.

• Z. Nádeník: 200 let Mongeovy „Géométrie descriptive , in J. Bečvř,

E. Fuchs (ed.): Matematika v proměnách věků I, Praha, 1998, 218 stran. Strany 147–162.

• Z. Nádeník勛: Geometrie v 16. a 17. století, in J. Bečvř, E. Fuchs (ed.):

Matematika v 16. a 17. století 1999, 321 stran. Strany 109–160.

• Z. Nádeník: 150 let od jmenování prvního profesora pro deskriptivní geometrii na pražské polytechnice Rudolfa Skuherského, in M. Bečvářová,

J. Bečvř (ed.): Matematika v proměnách věků V, 2007, 331 stran. Strany 147–151.

• M. Kašparová Z. Nádeník: Jan Sobotka (1862–1931), Praha, 2010, 250 stran, 41 obrazových příloh

(editovali M. Bečvářová J. Bečvář). Obsahuje tři Nádeníkovy články:

Stručný nástin několika významných směrů Sobotkovy práce, strany 81–

83, O Sobotkově učebnici Deskriptivní geometrie promítání parallelního,

strany 85–126, O konstrukcích os elipsy z jejích sdružených průměrů,

strany 127–173.

• M. I. Jurkina, M. A. Kamenskaja: O počátcích astronomie, geometrie

a geodézie podle knihy I. Newton: Chronology of Ancient Kingdoms

amended (spolu s poznatky z jiných pramenů), in J. Bečvář, M. Bečvářová(ed.): Matematika v proměnách věků VI, 2010. Strany 68–85 (přeložili Marie a Zby-

něk Nádeníkovi).

Z. Nádeník má velký zájem i o vyučování matematice a o vzdělávání obecně,

pozorně sleduje současné dění ve školství Na podzim roku 2007 pozdravil konferenci Matematika – základ evropské vzdělanosti, v září roku 2010 se na MFF

UK zúčastnil konference Jak připravit učitele matematiky. RNDr. Petr Holota,

DrSc., z Výzkumného 俍ústavu geodetického ve Zdibech, někdejší Nádeníkův student, připravuje k vydání soubor jeho projevů a článků o vyučování matematice

na vysokých školách technických, zejména na geodetickém 駑 oboru ČVUT.

  

První kapitola této knihy má俿úvodní charakter, autor krátce píše o svých

učitelích geometrie a o významu, který pro jeho matematický vývoj měly publikace vydaná Jednotou českých matematiků. Komentuje některáokamžiky vývoje českých vysokých škol od roku 1939 až do současnosti a zejm駭a sou-

časnou situaci ve výuce geometrie, která se velmi neblaze projevuje zejména

v přípravě budoucích učitelů.

Ve druhé kapitole srovnává učebnice geometrie, z nichž studoval v první

polovině čtyřicátých let, se současnými učebnicemi. Snad je zde autor příliš

kritický; učebnice psaná před sto lety pro necelých deset procent tehdejší populace vypadá pochopitelně zcela jinak než učebnice současné které jsou určeny šedesáti až sedmdesáti procentům populace dnešní

Následují兤čtyři kapitoly jsou věnované L. Seifertovi, F. Vyčichlovi, B. Bydžovskému a E. Čechovi. Nejrozsálejší je třetí kapitola týkající se prací L. Seiferta. Velmi zajímavé jsou jak autorovy zápisky ze Seifertova semináře, který

výstižně dokumentují obsah i 侔úroveň semináře, tak jeho komenáře psané po

více než šedesáti letech.

V partiích, které jsou věnovány odborným pracím výše uvedených geometrů,

se Z. Nádeník勛 nespokojil pouze popisem dosažených výsledků. Mnohem﨎

podrobně komentoval, poměrně často zaujal i kritické stanovisko. Výsledky

svých učitelů srovnal s pracemi zahraničnch autorů a zasadil je do evropského,

případně světového kontextu. Připojil i několik podnětů pro další práci, která

by na Seifertovy výsledky mohla navázat.

Velkou pozornost věnoval Z. Nádeník 勛 bibliografickým odkazům. Snažil se

uvést co nejvíce matematických i historických souvislostí, proto citoval řadu

pramenů, které se studovanou problematikou souvisejí a uvedl je přesně a 侊</